Jak to vidí

Recenze: Facing Time Larse Widenfalka

Galerie Kuzebauch představila výstavu švédského sochaře Larse Widenfalka – sochaře, kterému se podařilo znovu navázat na tradici figurativní tvorby. Lars Widenfalk je umělec, jehož vzdělání a zájmy se výrazně odrážejí v jeho sochařské tvorbě. Jeho studium archeologie a dějin umění na univerzitě v Uppsale inspirovalo motivy jeho děl a založilo jeho osobitý styl.

Recenze: Facing Time Larse Widenfalka
Recenze: Facing Time Larse Widenfalka

Text: Silvie Stanická • Foto: Gabriel Urbánek

Mytologie a historie si v jeho tvorbě našly pevné místo, ale umělec s nimi pracuje náznakově a originálně, bez pocitu poučování diváka nebo "přehnaného výkladu". Místo toho můžeme v jeho dílech pozorovat přechod od syrovosti kamene k "osvobození" sochy a tvarů, které se v ní mohou skrývat, čímž se divákům zdánlivě otevírají dveře do procesu tvorby.

Je suis un autre. Foto: Gabriel Urbánek

Pomáhá divákům pochopit zrod uměleckého díla, jehož název v sobě nese jistou povědomost a spojuje je nejen s dílem samotným, ale i s obecným vhledem a pamětí. U soch s mytologickými odkazy, jako jsou Eva a Ztracená Venuše, nám zajímavým způsobem přibližuje díla, která by v muzejním kontextu v archeologické expozici mohla být vnímána jako autentické artefakty uctívané dávnými kulturami. Larsovy verze jsou však stále dostatečně originální a rozpoznatelné, citlivě kombinují vizuální prvky z archeologických nálezů a vytvářejí "falešné" artefakty. Jiná díla nám zase nabízejí vtipné nápady, jako například Nová perspektiva, která barevně a výrazově odlišuje postavu a židli, na níž sedí, čímž se jí daří "vtáhnout" diváka do díla. Jiné zase odkazují na slavné umělce, jako je Tizian nebo Donatello, nebo dokonce na dramatické hry, jako v případě díla Kde jsi.... nebo písně jako v případě Je suis un autre.

Fisherman’s Pearl (Rybářova perla). Foto: Gabriel Urbánek

Přestože je autor silně inspirován historií, dokáže si "hrát" s nápady, jako v případě Rybářovy perly, která "vypráví" příběh a zachovává charakteristický vizuální kontrast opracovaného a surového kamene, v tomto případě žuly. Při vnímání děl Larse Widenfalka se divák setkává s důvěrnou známostí, zároveň však nabízí dostatečný prostor pro hlubší zamyšlení a tvůrčí interpretaci jedinečných uměleckých děl. Sochař Lars Widenfalk by si jistě zasloužil i větší prostor a hlubší interpretaci jeho díla.