Téma týdne

Experimentální architekti, kteří zaměstnávají drony i tisíce bourců, se sejdou v Praze

Experimentální architekti světového formátu se setkají v Praze na Bienále experimentální architektury. Bienále bude slavnostně zahájeno 3. září a skončí 18. října. Během této doby nabídne nový pohled na současnou podobu architektury. Její autoři při práci využívají experimentu, digitálních technologií, nových materiálů a poznatků ze světa vědy.

• 
  Experimentální architekti, kteří zaměstnávají drony i tisíce bourců, se sejdou v Praze
  Experimentální architekti, kteří zaměstnávají drony i tisíce bourců, se sejdou v Praze

► switch to english version

Letošní bienále je pokračováním úspěšného prvního ročníku, a stejně jako před dvěma lety ji pořádá Galerie Jaroslava Fragnera společně s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze. Minule byly na výstavě k vidění například návrhy studentů od Zahy Hadid, Patrika Schumachera či Haniho Rashida. Nyní se v Česku představí převážně experimentální architektonická studia. O některých plodech své práce promluví i samotní tvůrci na mezinárodním sympoziu v úterý 15. září na Nákladovém nádraží Žižkov.

Dalo by se očekávat, že vzhledem k digitalizované a komplexně pojaté tvorbě budou všechny představené projekty pouhými návrhy bez výsledné realizace. Mnozí autoři ale vyvedou návštěvníky z omylu. Vzhledem k dnešním možnostem, které přinášejí moderní obráběcí stroje, 3D tiskárny či robotické paže, je možné realizovat i návrhy využívající velice složité tvary, které by člověk těžko sám vytvořil s takovou přesností.

Dokazuje to i pavilon Silk od Neri Oxman, hvězdné americké designérky a profesorky z Massachusetts Institute of Technology. Její stavba v sobě snoubí digitální prefabrikaci s přírodním dějem. Sestává z několika polygonových rámů, mezi které robot v řídké osnově napínal hedvábné vlákno. Základní konstrukci posléze vlastním vláknem opředli tisíce bourců morušových. A vznikl obří kokon. Pavilon, se kterým se bude možné seznámit během bienále, ukazuje efektivní přístup ke stavitelství, při kterém vznikají objekty s minimem lidských sil, s ohledem na životní prostředí a na základě znalostí přírodních procesů.

„Příroda nerozlišuje na architekty, inženýry a dělníky,“ říká autorka pavilonu Silk Neri Oxman.
(foto: Aaron Muszalski, Flicker, 2015, CC BY 2.0)

Podobně se ke svým projektům staví i švýcarští tvůrci Gramazio a Köhler. Ti prosluli především šestimetrovou věží z lehkých cihel, kterou postavili s pomocí dronů a dnešních znalostí o procesech samoorganizace. Stavba, při které architekt využívá podobných zařízení a spontánních procesů, vzniká pouze na základě komunikace a spolupráce mezi jednotlivými aktéry – v tomto případě mezi drony. Do Prahy švýcarské duo nepřiveze hejno dronů, ale velkorozměrnou barevnou instalaci Iridescence Print.

 Instalace Iridescence Print byla automaticky vytištěna pomocí robotické paže.

Díky tomu bylo možno vytvořit velice komplexní strukturu s vysokou přesností, minimem použitého materiálu a dobrou stabilitou.

Od dronů není daleko k oboru biomimikry, který se zabývá pozorováním, zkoumáním přírodních principů a jejich využitím. Poznatky z přírody používají při své práci i experimentální architekti. „Přírodní materiál je drahý, tvar je levný,“ poznamenává Yaniv Peer z Exploration Architecture, který v Praze představí Biomimetic Office Building. „Tato budova reprezentuje nové paradigma, je první kancelářskou budovou kompletně navrženou díky oboru biomimikry. Náš tým zkoumal přes stovku organizmů, aby navrhl ideální formu, strukturu, fasádu a prozkoumal její vliv na životní prostředí,“ říká Yaniv Peer, který v Česku nebude poprvé. Dříve totiž pracoval u architekta Jana Kaplického.  „Práce s Janem byla jednou z nejcennějších zkušeností v mém životě a naučila mě hodně o kráse formy či důležitosti barvy,“ vzpomíná.

„Průlom v technologii 3D tisku nyní posouvá kupředu formu konstrukce. Materiál je přesně umisťován tam, kde je třeba. Odstraněním cenové bariéry, která vznikala u vytváření komplexních a super efektivních struktur, můžeme využívat znalostí z přírody a vytvářet složité a lehké struktury podobné těm, které se nacházejí v ptačí lebce," popisuje současné možnosti Peer.

„Velmi mě zajímá rytmus, ten aplikujeme v našem studiu MONAD do rozdílných materiálů a měřítek od urbanismu až po hudební nástroje,“ říká další z vystavujících Eric Goldemberg. „Po estetické stránce je velká část naší práce inspirována bujnou přírodou, která nás obklopuje v Miami, kde domorodé rostliny jako mangrovy či fíkovníky škrtiče prorůstají spletí rozmanitých kořenů,“ dodává. V Praze předvede parametricky navržené hudební nástroje, vyrobené pomocí 3D tisku. Ty měly světovou premiéru v Jacob Javits Center v New Yorku, kde na monovioloncello zahrál slavný cellista Metropolitní opery David Heiis. Jeden z nástrojů zazní i v rámci připravovaného sympozia.

 „Mapujeme pózy hudebníků, díky digitálním technologiím a rychlému vývoji prototypů se dostáváme k novým způsobům propojení těla, prostoru, hudby a protetik. Po estetické stránce je velká část naší práce inspirována bujnou přírodou, která nás obklopuje v Miami, kde domorodé rostliny jako mangrovy či fíkovníky škrtiče prorůstají spletí rozmanitých kořenů,“ uvádí Goldemberg.

Nejen pod fíkovníky, nýbrž i v českých hájích najdeme autory, kteří se experimentální architekturou zabývají. Jedním z nich je Jindřich Ráftl, spoluautor expozice Silent Lab v Českém domě na milánské výstavě Expo 2015. Spoluzakladatel progresivního studia R/FRM předvede projekt Honeycomb Exploration, který mapuje chování společenství včel. „Pokud by se podařilo dokonale rozklíčovat algoritmy, které používají kolonie včel, mohlo by to výrazně vypomoci k budoucí výstavbě domů i měst,“ domnívá se Ráftl. „Výzkum biologických procesů založený na laboratorních experimentech nám nabízí nečekaná řešení pro prostor, strukturu, materiály i výrobu," dodává.

Že to architekti s návrhy myslí opravdu vážně, potvrdila i nedávná prestižní soutěž na návrh nového Guggenheimova muzea v Helsinkách. Ta se neobešla bez návrhů ze světa digitální architektury a hned dva autoři budou přítomni i na pražském bienále. Gilles Retsin navrhl budovu s negativní uhlíkovou stopou, vytvořenou z recyklovaného dřeva. Stavba je charakteristická střechou, která byla vytvořena podle speciálního algoritmu.

„Použitý algoritmus je založen čistě na architektuře: distribuce velkého množství dřevěných prvků o stejné délce, průměru a stejných úhlech mezi prvky, jež tvoří prostorovou konstrukci podobnou rámové. Vše funguje na základě generování hlavních rovnoběžných linek sledujících napětí v konstrukci, mezi kterými se následně vygenerovaly diagonální prvky,“ popisuje princip algoritmu Retsin. 

Autorem druhého návrhu je Mark Foster Gage: „Pravděpodobně bychom mohli vyprávět spoustu hloupostí o tom, jak návrh vznikal, jak je stavba udržitelná nebo jakou to má celé symboliku, ale nic z toho by nebyla pravda. Navrhli jsme to, protože se nám to takhle přišlo skvělé a líbilo se nám to. Doufáme, že se to bude líbit i vám.“

Další motivace experimentálních architektů popisuje Martin Gsandtner, zakladatel a hlavní organizátor bienále, který působí i na Vysoké škole uměleckoprůmyslové: „Po industriálnej revolúcii, digitálnej evolúcii a v dnešnej postdigitálnej ére sa pokúšame skúmať a pochopiť základ logiky a techniky architektúry, dizajnu a umenia prostredníctvom vedy, prírody, technológie a ľudských zdrojov.“ V jeho očích experimentální architekti, ke kterým se též řadí, díky novým nástrojům narušují, optimalizují a simulují. „Zameriavame sa na špekulatívne a digitálne kódované sféry založené na algoritmoch, novej syntetike a generatívnych metódach, ktoré nám umožňujú rozšíriť obyčajný formálny slovník a koncepciu dizajnu,“ upřesňuje.

Některá velká mezinárodní architektonická  studia dnes budují výzkumné divize, kde se podobnými otázkami zabývají. Na školách vznikají ateliéry zaměřující se čistě na tento způsob tvorby. Digitální a experimentální architektura tak postupně prosakuje i do klasické architektonické tvorby, i když zatím zejména ve formě parametrického designu.

„Myslím si, že v budoucnosti se na toto téma budeme v ateliéru bavit stále víc. Obecně nám parametrika přijde jako jeden z významných nástrojů, jak dosáhnout v architektuře a především její užitné hodnotě maximálních kvalit,“ poznamenává Ondřej Chybík,  zakladatel Chybík+Krištof Architects a spoluator Českého pavilonu Expo 2015.

Před dvěma lety hovořil na sympoziu například Miloš Florián, který vede ateliér Fakultě architektury  na Českém vysokém učení technickém v Praze. Letos na mezinárodním sympoziu promluví Jindřich Ráftl, Eric Goldemberg, Gilles Retsin, Anastasios Tellios, Kristina Schinegger, José Sanchez, Roland Snooks a Adam Vukmanov.

Otázky a témata experimentální architektury se netýkají jen architektonické obce. Poukazuje na to i Dita Malečková, která působí na Studiu nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Dům jako médium je hrozně zajímavé téma. Připomíná mi to Raye Bradburyho a jeho Marťanskou kroniku, kde se v jedné povídce vypráví o inteligentním domě, jehož obyvatelé už všichni vymřeli, a v momentě vyprávění už dodělává i ten poslední, totiž pes,“ říká s tím, že se na výstavu chystá.

Budoucnost je možná ve hvězdách, ale už dnes řada současných experimentálních projektů ukazuje, že architektura nemusí vycházet jen z tradičně pojatého skicování čistě v dikci architekta. Jeho pozice se mění. Stává se koordinátorem digitálních a výrobních nástrojů, kterými optimalizuje svůj výstup. Experimentální architekt spíše než tužku a papír potřebuje značné množství dat, programátorské dovednosti a povědomí o současných možnostech. Výsledná forma vzniká na základě parametrů a dat. Recyklace architektonické tvorby let minulých není při tomto způsobu práce téměř možná. Experimentální architektura pracuje s novým tvaroslovím s logickým základem – letos za ní vyrazíme do Prahy po svých, příště nás do galerie možná dopraví hejno dronů a nakonec jí budeme virtuálně procházet přímo z domova postaveného bourcem morušovým.
 

31. 8. 2015 Text: Jan Petrš, úvodní foto: Silk od, Neri Oxman, fotografie a vizualizace: archiv Galerie Jaroslava Fragnera

Komentáře

PŘEDMĚT		AUTOR	DATUM
Registrace spuštěna		GJF	9.9.2015 22:32
ArchAgenda v Chicagu		TL	1.9.2015 17:16

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek