Všímáme si

Keramika jako psychologický rozměr architektury. Projekt Clay House vznikl jako spolupráce studentů s Cihlelnou Kadaň

Interdisciplinární projekt Clay House ověřil možnosti spolupráce studentských projektů s praktiky z firem. Vznikl v kooperaci ateliérů keramiky a architektury na pražské UMPRUM — studentské týmy sestavené napříč oběma ateliéry se zabývaly návrhy dílčích prvků využívající vlastnosti cihel, a to jak v interiéru i exteriéru lidského obydlí. Cílem bylo nejen zkoumání nových možností tohoto materiálu, ale také v širším smyslu uvažování o prostoru, který obýváme. Některé studentské návrhy se současně povedlo přivést do výroby a zařadit přímo do sortimentu Cihelny Kadaň.

• 
  Keramika jako psychologický rozměr architektury. Projekt Clay House vznikl jako spolupráce studentů s Cihlelnou Kadaň
  Keramika jako psychologický rozměr architektury. Projekt Clay House vznikl jako spolupráce studentů s Cihlelnou Kadaň

Text: Kateřina Hubertová | Foto: Tomáš Zumr

Projektu Clay House se daří objevovat potenciál využití cihel a keramiky v architektuře s ohledem na specifické vlastnosti tohoto materiálu a to především díky propojení akademického výzkumu a spolupráce s Cihelnou Kadaň, která poskytla studentským týmům výrobní zázemí. „Samotnou spolupráci se studenty a jejich pedagogy vnímám jako velmi přínosné prolnutí světů fantazie a reálných procesů výroby stavební keramiky,“ uvedl ředitel Cihelny Kadaň Dušan Grmolec. Cihelna nabídla nejen možnost samotné výroby, ale také odborné konzultace. „Někteří s námi svá díla pouze konzultovali, někteří pro svá díla použili surovinu z našeho portfolia výrobních materiálů a někteří v našem výrobním závodě rovnou své práce realizovali,“ upřesnil.

Studentské týmy byly sestaveny napříč ateliéry, což přineslo nové perspektivy a alternativní přístup. „Spolupráce studujících keramiky a architektury přinesla novou perspektivu na využití keramických materiálů v architektonickém prostředí. Architekti do projektu vnesli zkušenosti s měřítkem a prostorovým plánováním, zatímco keramici přispěli hlubokou znalostí materiálu a technik jeho zpracování. To vedlo k objevování různých forem a funkcí keramických prvků,“ hodnotí spolupráci vedoucí Ateliéru keramiky a porcelánu a Ateliéru architektury III Milan Pekař, Tereza Sluková, Imrich Vaško a Shota Tsikoliya. Studenti ve skupinách analyzovali jednotlivé architektonické prvky, jako jsou stěna, střecha, sloup, schody či zdroje tepla nebo vody.

Výsledkem je model jakéhosi ideálního ekosystému domu jako živého organismu, kde každý prvek plní svou jedinečnou roli. Jednotlivé projekty jsou vybudovány kolem archetypálních architektonických elementů, například sloupy jsou inspirované lidskou páteří, stěny tvoří ochrannou kůži domu, okna ho otevírají do krajiny.

Veškeré keramické prvky od klasických cihel až po 3D tištěné sloupy spojuje snaha o nalezení nových přístupů, které propojují materiál, architekturu a udržitelnost. „Studenti mne velmi mile překvapili svou invencí, smyslem pro řád, pílí a touhou dosáhnout mimořádného výsledku,“ potvrdil Dušan Grmolec. Dle ředitele se jedná se o prvky s reálným aplikačním potenciálem a nezůstanou tak jen na papíře či v prostředí výstavní expozice. „Všechny návrhy studentů považujeme za realizovatelné a po konzultacích se zástupci městské správy v Kadani a skupinou architektů dále chceme pokračovat v realizacích těchto návrhů,“ doplnil s tím, že jednají o jejich umístění ve veřejném prostoru.

Play Ground / Foto: Tomáš Zumr

Některé prvky, jako například cihlu pro bezpečné konstrukce dětských hřišť, již kadaňské cihelna ve svém výrobním portfoliu má. „Další tvarovky pro design konstrukce cihelného zdiva plánujeme využít v oblasti pohledové keramiky. Naopak střešní tašky vzhledem k našemu výrobnímu zaměření zatím pro uvedení na trh neplánujeme. Jiné tvary zatím necháváme tzv. dozrát pro některý z výjimečných projektů, které realizujeme,“ nastínil ředitel, který se již těší na spolupráci s dalšími ročníky studentů.

Pozoruhodným příkladem propojení inspirace lidským tělem a současných digitálních technologii je sloup Vertebra, vytvořený metodou 3D tisku. „Design spojuje historickou tradici s moderními technologiemi a zdůrazňuje psychologický rozměr architektury. Díky členitému vnitřnímu prostoru a integrovanému světelnému zdroji sloup funguje nejen jako nosný prvek, ale také jako atmosférický objekt, který obohacuje prostředí o jedinečné estetické kvality,“ popisují studenti Johana Hnízdilová, Michal Hanousek a Jan Novák sloup, připomínající lidskou páteř. 

Vertebra / Foto: Tomáš Zumr

Stěnou jako klíčovým prvkem prostoru a nositelem hranic se zabývá Structura, návrh pěti typů organicky tvarovaných cihel. Ty jsou kompatibilní s běžnými stavebními cihlami a zároveň umožňují větší variabilitu řešení stěn. „Stěna vystavěná z těchto cihel získává členitost, nové funkce a pohyb,“ uvádějí autoři projektu Sára Huclová, Jolana Drozdková a Jakub Čižmárik.

Biotopizace střešní krajiny je cílem Michala Šourka a Stely Kučerové, kteří navrhli reliéfní keramické tašky. Ty umožňují akumulaci vody a podporují růst spontánní vegetace, jež přispívá k přirozenému chlazení budovy i okolního městského prostředí. „Projekt inovativní keramické střešní krytiny nabízí možnost podílet se na změně mikroklimatu města. Promyšlené tvarování keramické tašky udržuje vodu přímo na střeše, kde postupným odpařováním ochlazuje okolí a poskytuje útočiště lokálním druhům rostlin. Cílem projektu je vytvořit z městských střech živé, odolné ekosystémy, které pomohou zmírnit vedra a podpořit biodiverzitu,“ popsali svůj projekt studenti.

Biotopizace střešní krajiny / Foto: Tomáš Zumr

Z dalších zajímavých návrhů lze zmínit keramické ohniště na kapalné ethanolové palivo Ignis, sloup Contuum inspirovaný vrstvením krápníků či sérii perforovaných cihel Breath. Projekt Clay House se v dubna dočkal prezentace na milánském Design Weeku, kde byla představena stavba evokující archetyp hradu vycházející z palladiovského půdorysu vily Rotonda.

Vysoká škola uměleckoprůmyslová se spolupráci s firmami věnuje dlouhodobě, příkladem může být třeba loňský projekt zpracování nevyužitých částí z výroby ohýbaných židlí TON pro tvorbu interiérových doplňků či spolupráce Ateliéru skla s českou značkou KLIMCHI, která studentské návrhy stolního skla zařadila do svého sortimentu. Spolupráci s průmyslovými podniky zajišťuje kreativní laboratoř UMlab, mezi spolupracujícími firmami nechybí velké značky jako Škoda, Baťa, Plzeňský Prazdroj či Preciosa. Škola navazuje partnerství také s institucemi veřejné správy, například pro Státní tiskárnu cenin studenti navrhovali nové české bankovky a osobní doklady.

Clay House / Foto: Tomáš Zumr

21. 8. 2025 Happy Materials