Všímáme si

Prorůstat volným časem: Projekt Riviéra ukazuje způsoby, jak se ve městě zašít

Labyrintem Trojského zámku prosvítá letní podvečerní slunce a v lehkém vánku se jemně pohybují a praskají umělecká díla. Zahradu prozkoumávají děti i dospělí a ztrácí se v tunelu z vrbového proutí. Ztratit se můžou i v přírodním bludišti lemovaném živými ploty a propleteném jabloňovými stromy i zmíněným proutím. Je to ideální místo pro letní odpočinek.

• 
  Prorůstat volným časem: Projekt Riviéra ukazuje způsoby, jak se ve městě zašít
  Prorůstat volným časem: Projekt Riviéra ukazuje způsoby, jak se ve městě zašít

Text: Hana Grohová | Foto: Jak Hromádko

Propojení města a relaxu se také stalo ústředním tématem kulturního programu Riviéra, které společně organizují Rádio Wave a Umění pro město pod hlavičkou Galerie hlavního města Prahy. „Díla v jabloňových zahradách jsou takové oázy. Každé z nich má svůj výsek zahrady a člověk se tam může hezky zašít,“ popisuje Agáta Hošnová z Umění pro město. Výstavu v okolí zámku kurátorsky zaštítila společně s Rebekou Pojarovou.

Foto: Jan Hromádko

Výtvarný program Riviéra navazuje na expozici uvnitř Zámku Troja, která se věnuje volnému času a jeho trávení. Zahrady do města přináší jak odpočinkovou funkci, tak ekologický a environmentální aspekt, který se kurátorky snažily podpořit. „Žije tam spousta zvířat i rostlin, kterým jsme chtěly při přípravě Riviéry vyjít vstříc. Tím způsobem výstavu propojujeme s tamním prostředím. Na základě těchto premis jsme pak vybraly a oslovily tři autorky a jednoho autora,” vysvětluje Agáta Hošnová.

Prorůstat a pozorovat

Umělkyně Mia Milgrom tento koncept podpořila dílem Birdwatchers — do železných skulptur zasadila budky pro ptactvo. „Objekt se stává potenciálním obydlím pro ptáky, takže je určeno nejen návštěvníkům, ale i zvířecím obyvatelům zahrad,” popisuje Mia Milgrom.

Foto: Jan Hromádko

Foto: Jan Hromádko

„Jako ptačí budky fungují některé dřevěné součásti instalace. Ty jsem soustružila nebo vyřezávala. Zavěsila jsem je pak na stočené kovové pláty. V díle Birdwatchers se setkává několik motivů, například odkaz na barokní architekturu zámku, ale také znázornění jakési nestability, která mě fascinuje jak z fyzického hlediska, tak z konceptuálního,” upřesňuje Mia.

Symbiózu s okolním prostředím svým dílem podtrhuje i umělkyně a studentka geobotaniky Magdaléna Pacáková, přestože si vybrala trochu jinou cestu než Mia. S myšlenkou symbiózy navrhovala podobu i materiál instalace. „Pletla jsem velký dutý útvar z vrbového proutí, což je přírodní materiál, který se v zahradě může postupně rozkládat a nebude po materiálové stránce invazivní,“ říká Magdaléna Pacáková a doplňuje, že se jí líbila představa nekonečného prorůstání zahradou. Své dílo pak tematicky pojmenovala Prorost.

Foto: Jan Hromádko

Vrbové proutí začala Magdaléna využívat už během svého studia na UMPRUM a techniku košíkaření dále rozvíjí. Nadchlo ji na něm i možné připodobnění k biologickým procesům, které rozvíjí i při studiu botaniky. „Na pletení mě baví, že můžu dokola spojovat proutky, které mi připomínají polymerující a depolymerující vlákna v rámci buněčné struktury,“ říká Magdaléna. Zdůrazňuje ale, že materiál má své limity, jak z hlediska tvorby, tak v omezené možnosti instalace.

Přesto si proutí vybrala i další tvůrkyně Antonie Hlavicová. Její rozhodnutí, podobně jako v případě Magdalény, ovlivňovala specifická atmosféra zahrad, která využití vrbového proutí tak trochu sama podněcuje. „Snažila jsem se naladit na zahradu Trojského zámku a zjišťovat, co to místo potřebuje, aby vznikla vzájemná symbióza s instalací,” popisuje Antonie Hlavicová. „Proutí je úžasně tvarovatelné. I když je křehké, tak toho hodně vydrží,“ vysvětluje výběr materiálu.

Foto: Jan Hromádko

Její instalace stojí na svářené kovové konstrukci, která se dá rozkládat. Dává objektu pevnost a odděluje ho od země, aby proutí nenavlhlo. Na konstrukci je upevněna dřevotřísková podstava, na kterou Antonie Hlavicová upletla tunel z vrbového loupaného a převážně neloupaného proutí. „Při tvorbě jsme zkoumaly, jak se proutí chová, a rozhodly jsme se pro proutí s kůrou, protože to déle vydrží proti vystavení přírodním vlivům,“ doplňuje Antonie. Její instalace může fungovat jako prolézačka pro děti i dospělé, čímž výborně plní odpočinkovou a zábavnou funkci spojenou s celou výstavou.

Na houby a hudbu do Tróji

Téma volného času svérázně pojal i František Felix — ve svém díle Na houby ukazuje ekologický i odpočinkový aspekt české tradice chataření a houbaření. Jeho instalace je interaktivní a najdete v ní i 23 českých hub. „Zároveň může fungovat i jako lavička,“ upřesňuje její odpočinkovou funkci Agáta Hošnová z Umění pro město.

Foto: Jan Hromádko

Riviéra navázala na loňskou sérii Opulence, která v trojských zahradách tematizovala hédonismus a velikášství. Zopakovala tak zmíněnou spolupráci organizace Umění pro město s Rádiem Wave, které programu zajišťuje hudební program a diskuse. V rámci tří letních večerů Riviéra představila výše zmíněné české výtvarné umělce a umělkyně ve spojení s českou hudbou.

„Vnímáme, že výtvarný a hudební program Riviéry mají podobné publikum, což je jeden z důvodů naší spolupráce. Chtěli jsme se také navzájem podpořit, protože cílíme na mladší publikum a snažíme se témata zpracovávat s citem,“ vysvětluje Agáta Hošnová. Doplňuje, že umělecké instalace v zahradách Trojského zámku mají zůstat alespoň celý rok.

9. 9. 2025 Happy Materials