Všímáme si

Všímáme si: Jak AI pomáhá třídit textil

Všímáme si: Jak AI pomáhá třídit textil
Všímáme si: Jak AI pomáhá třídit textil

Autor: redakce Material Times • Úvodní foto: NewRetex

Umělá inteligence pomáhá třídit oblečení

Největším problémem recyklace oblečení je jeho správné roztřídění. Kvůli mnoha rozdílným materiálovým a chemickým složením skončí většina oblečení ve spalovně, nebo jako trhaná drť do izolací. Pomoci by s tím měl dánský technologický startup NewRetex. Pomocí umělé inteligence a NIR (infračervených) spektrometrů se jejich inovativní třídící systém učí rozpoznávat rozdílné materiály, barvy i struktury. Čím více vzorků třídícím systémem projde, tím přesněji pak dokáže oblečení správně roztřídit. Z vytříděného oblečení je pak možné vyrobit nová vlákna a příze, které mají zaručený a dohledatelný původ. V současnosti zvládá prototyp třídící linky roztřídit 30 tun oblečení týdně.

Šetrnější barvení pomocí iontů

Barvení textilu chce změnit francouzský startup EverDye. Proces barvení příze nebo látek je kvůli použitým chemikáliím a vysokým teplotám (až 150 stupňů Celsia) velmi neudržitelný a způsobuje velké emise. EverDye představil způsob, jak látky barvit přírodními pigmenty při pokojových teplotách. Během procesu bělení se látka upraví záporně nabitými ionty, na které se pak jako magnet přichytí kladně nabité částice barviv. Díky tomu lze během barvení spotřebovat až 15krát méně energie. Na veletrhu Heimtextil 24 představil první kousky oblečení obarvené touto technologií. „Prozatím jsou všechny naše kousky v červených a hnědých odstínech. Postupem času budeme rozšiřovat naši technologii o další barvy.” uvádí Ilan Palacci, zakladatel projektu. Velkou výhodou této technologie je možnost ji začlenit do existujících strojů, není tak zapotřebí velkých investic.

Textil jako paměťové médium

Jednou z oceněných studentek na soutěži Heimtextil University Contest je německá textilní umělkyně a designérka Svenja Bremen. Ta se ve svém výzkumném projektu zabývá propojením textilního řemesla a lidských emocí. Útržky vzpomínek schovává do tkaných objektů, které tak nabírají na zcela jiných, osobních významech. Po roztáhnutí smrštěné látky tak objevíte telefonní číslo zesnulého prarodiče, nebo můžete rozluštit tajný kód podobný Morseově abecedě na látce s vetkanými uzlíky. Na projektu spolupracovala s Textilním muzeem v Tilburgu, které ji poskytlo stroje a zázemí. „Chtěla bych pro lidi vytvářet na míru textilní produkty, do kterých budou moci vložit vlastní vzpomínku, díky níž si k nim utvoří ještě pevnější vztah” říká designérka.