Všímáme si

Jak se studenti designu a malovýrobci navzájem učí

Výstava Back Home vystihuje aktuální společensko-ekonomické proměny, které úzce souvisí s vývojem designu, jeho rolemi ve společnosti a možnostmi v ekonomice. Nápady studentů se setkávají s realitou malých výrobců. Obě skupiny společně hledají způsob, jak konkurovat mainstreamové spotřební kultuře.

Jak se studenti designu a malovýrobci navzájem učí
Jak se studenti designu a malovýrobci navzájem učí

Mladí designéři reagují na vlnu globalizace a masové výroby podporou lokálních malovýrobců a řemeslníků. V rámci studia na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem si vybrali malé podniky v různých částech země. Ve spolupráci s nimi a s využitím tradičních řemeslných postupů navrhli nápadité produkty, které se snaží obstát v konkurenci standardizované velkovýroby. Výběr toho nejlepšího představí výstava Back Home v Galerii Českého centra v Miláně během letošního Milano Design Week.

Studenti v projektu čerpali z vlastních zájmů, navrhli skládací veslici, kožené boty, proutěné sedátko, nádobu na odkládání a čištění zubní protézy, zesilovače na mobilní telefon nebo vázy. Pulvelizér Jonáše Stoklasy vznikl spoluprací se slévárnou Stará Huť u Dobříše. „Pokusil jsem se navrhnout užitný předmět, který využívá vlastností šedé litiny či bronzu litého do písku a navrací tyto materiály zpět do domácnosti. Jsem přesvědčen, že tak primitivní nástroje, jako je hmoždíř a třecí miska, by si měly uhájit své místo i v moderním lidském obydlí,“ říká Stoklasa. Úspěšně spojil funkce hmoždíře a třecí misky do jednoho univerzálnějšího produktu, který může být odlit v dostupnější šedé litině i v trvanlivějším a ušlechtilejším bronzu či mosazi.

„Poměrně hrubý povrch, který je neodmyslitelným projevem formování pískem, skvěle poslouží funkci třecí misky.“ Jonáš Stoklasa – Pulverizér pro slévárnu Stará Huť (foto: Back Home, FAD UJEP, 2016)

Tomáš Rejmon navrhl ergonomicky tvarované kartáče na čištění obuvi (úvodní fotka), spolupracoval s Kartáčnictvím Jiřího Zahálky. „Při dlouhém pátrání v historii řemesel tradičních pro české území mě uchvátilo kartáčnictví. Toto řemeslo je v dnešní době téměř zapomenuto a průmyslová výroba kartáčů často postrádá rozmanitost tvarů a poctivost používaných materiálů,“ říká Rajmon. Na internetu vyhledal tři dílny, které stále vyrábějí kartáče tradičními metodami. Postupně všechny kontaktoval a na základě velkého nadšení a ochoty ze strany Jiřího Zahálky zvolil právě jeho dílnu.

Výstava Back Home prezentuje předměty v materiálu, v konečném výsledku nebo prototypu. Každý je doplněn textovou a obrazovou legendou, která se vztahuje k lokalitě a dílně, výrobnímu postupu a představení inovace. Kurátorka výstavy Back Home, odborná asistentka ateliéru Design keramiky FUD UJEP Iva Tattermuschová ukazuje, že designéři dnes zastávají i role výrobců, „novodobých řemeslníků“. Výsledky projektu shrnuje katalog vydaný u příležitosti výstavy.

„Naše spolupráce navazovala na původní výrobu dřevěných penálů, kterým se v minulém století věnovali v dílně spíše jako vedlejší produkci vedle klasického truhlářského řemesla. Z původní tvorby pouze pro vlastní potřebu vznikl nový inovativní produkt.“
Denisa Vaníková – Penál pro truhlárnu pana Raka (foto: Back Home, FAD UJEP, 2016)

„Na trhu se utváří klientela vyžadující kvalitu a nezaměnitelný charakter věcí známého původu,“ vysvětluje Tattermuschová název výstavy. Trend popisuje i Tomáš Sedláček v knize Ekonomie dobra a zla:„V Evropě se vytvářejí nové, zcela nečekané trhy, kde se výrobky šijí lidem na míru a kdy důležitější než samotný produkt je jeho originalita, jedinečnost a vztah prodávajícího se zákazníkem. Továrny se z Evropy brzy odstěhují. Zbylá podnikavost se zaměří na design a individuální přístup.“ Tradiční řemeslná a ruční práce, která se jeví jako neperspektivní pro masovou výrobu, snad najde své uplatnění v oblasti výroby zakázkové a malosériové.