CZ / ENG

Téma týdne

V mongolské jurtě najdete počítač i posvátného pána ohně

Mongolové jsou národem, který už po dlouhá staletí žije kočovným způsobem života. Se životem kočovníků se mimo sledování krajinných útvarů, přírodních změn a počasí, péče o stáda a pohybu po rozlehlém tradičním území, na kterém následují pastvu a vodu, nerozlučně pojí i nomádské obydlí, mongolská jurta. I ta se však přizpůsobuje potřebám současné společnosti a novým trendům. V běžné pastavecké jurtě dnes najdete televizi, pračku i místo tradičně vyhrazené pro duše předků.

V mongolské jurtě najdete počítač i posvátného pána ohně

Mongolskou jurtu lze snadno postavit a přichystat k obývání. Zároveň ji snadno rozložíte a sbalíte na cestu, pro kočovnický způsob života je tedy ideálním obydlím. Její hmotnost se pohybuje kolem dvou set šedesáti kilogramů. Při kočování se jednotlivé kusy rozložené jurty sbalí a naloží na hřbet několika velbloudů nebo jaků. V rovinatých oblastech se kočovalo s vozíky taženými dobytkem. Jurta je snadno přemístitelná a její znovupostavení je rychlé a nenáročné. Zabere jen několik hodin, ať už ji staví manželé, přátelé, sousedé z ajlu (skupina několika jurt) nebo jen dva lidé, kteří se příliš neznají a nejsou v práci sehraní. V současnosti se při kočování převážejí jurty obvykle na menších či větších nákladních autech, pokud jim nebrání nesjízdný terén.

Velikost a využitelný prostor uvnitř jurty je variabilní. Existují malé jurty pro jediného muže, ale známe i jurty, které může obývat až sto lidí. Jurty rozlišujeme podle velikosti a počtu chana – skládacích zdí. Nejmenší jurta se staví ze tří dílců stěn, svázaných koženými řemínky do kruhu. Běžně stavěná jurta je ale pětistěnná.

Počítač i pračka v jurtě
V dávných dobách žili předkové dnešních mongolských kočovníků i v jurtách, jejichž stěny se skládaly z osmi, deseti nebo i dvanácti do kruhu pospojovaných dílců. Podle záznamů z historických pramenů stála největší jurta v roce 1651 u kláštera Erdene-Dzuu. Kapacitně se vyrovnala velikosti osmdesáti běžných jurt. Říkalo se jí jurta Bat-Öldzii, což v překladu znamená jurta Pevného štěstí. Mongolská jurta kočovníků se za poslední roky proměnila. Oproti tomu, jak si ji z dob svého dětství na venkově pamatují dnešní mladí Mongolové, se značně zmodernizovala. Nutno dodat, že venkov, tak jak ho znají lidé v Česku, se výrazně liší od pojetí reality venkova v Mongolsku. Nejbližší sousedé se mohou nacházet i pět kilometrů daleko, nejbližší dostupné oblastní centrum nebo městečko může být vzdálené až padesát kilometrů.

Pastevecká obydlí a stáda v údolí u kláštera Amarbayasgalant (foto: Žofije Marcela Zetková)

Elektrická síť z centra na venkov většinou nevede. Elektrické spotřebiče v jurtě, mezi které nejčastěji patří televize a rádio, lednice, pračka, počítač, mobilní telefony, fungují díky využití sluneční energie. Většina elektrických spotřebičů určených pro kočovníky je levná a dostupná velkému počtu lidí. Každá domácnost se samostatnými zdroji solární elektrické energie se tak poměrně snadno stane nezávislou obytnou jednotkou.

Mezi jurtami je zdroj elektřiny - fotovoltaický článek. (foto: Adza Erdenebat)

Tradice spjatá s přírodou se potkává s nároky moderního bydlení
V minulosti všechno zařízení jurty, způsob jeho uložení a uchovávání odpovídalo mnoha přesným detailním pravidlům. Pravidla zohledňovala děje, které se odehrávaly během roku v přírodě, jednotlivé práce vázané na roční období a pohyby hvězd. Pravidla se netýkají jen toho, kde je patřičné místo pro kamínka a oheň, ale určují také umístění truhel a dalšího nábytku a v neposlední řadě i toho, co se na jednotlivé kusy nábytku může postavit.

Podle zachovaných tradic z dávných časů jsou uprostřed jurty opěrné sloupy a místo pro kamínka, kde se vaří. Ve sloupech jurty jsou uchovány duše předků, a tak je stavění sloupů a jejich opora spojována s odstraněním problémů a nedorozumění v rodině. Staré sloupy se v rodině uchovávají s úctou a podobně je tomu i s uctíváním ohně. V mnoha kulturách po celém světě je ohni připisována magická moc, která dokáže odhánět vše zlé, včetně démonů a zlých duchů. Také v Mongolsku se ctí oheň. Pán ohně je považován za živou entitu, a proto je tabu zasahovat do ohně špičatými předměty. Do ohně se také neházejí žádné odpadky, aby se „neušpinil“. Nevěsta, která přijde poprvé do jurty, se nejprve pokloní ohni a uctí ho.

Ukázka interiéru jurty, kterou si je možné pronajmout při cestě do kláštera (foto: Art-In Atelier)

Nomádská obydlí jsou z dřevěné lehké konstrukce a rohože z plsti, která má izolační funkci a skládá se na konstrukci i v několika vrstvách, většinou se vyrábí z ovčí vlny. (foto: Art-In Atelier)


Virtuální prohlídka obydlí kočovníků
Vstup do jurty je většinou podle tradice orientován na jih. Když do ní vstoupíte a zastavíte se těsně za jejím prahem, tak po vaší levé ruce na západní straně, v tak zvané „mužské části“, uvidíte sedlo, udidla, spínadla a všechny potřeby spojené s pastevectvím a péčí o koně. Dále nádobu na výrobu kumysu (chöchúr). U zdi je postel pro muže a na zdi u postele visí lovecké potřeby. Pila, nože, tradiční oděv pro mongolský zápas, chusúr (speciální plochý dlouhý nástroj používaný ke stírání potu závodních koní po zápase) a další předměty spojené s prací a životem muže jsou uloženy v truhle na západní straně u hlavy jeho postele.

Chöchúr najdeme také v západním prostoru jurty, protože dříve dojili kobyly pouze muži, a kumys se vyrábí z kobylího mléka. Když přijdou do jurty na návštěvu muži, vydají se po své levé ruce a usednou do mužské části jurty, a když procházejí kolem nádoby s kumysem, několikrát ho promíchají. Jak praví zvyk, přináší to do jurty sílu. Ve venkovním prostoru kolem jurty je úvaziště pro koně.

Ve východní části jurty je „ženský prostor“, kde je nejprve nádoba na vodu a na dojení mléka, kuchyňské nádobí a potřeby, postel pro ženu a u jejích nohou truhla s oblečením pro obyvatele jurty, u čela postele truhla s potřebami na šití,  kosmetickými potřebami a dalšími předměty, které jsou spojené s ženskou prací.

O ženách se v Mongolsku říká, že jsou křehké, zranitelné a dělají si hodně starostí. Kdybychom prostor v jurtě rozdělili na pomyslných dvanáct stejných dílů a přiřadili jim zvířata z tradičního mongolského symbolického kalendáře, odpovídá umístění postele pro ženu místu „mezi tygrem a zajícem“, jako by charakter mongolské ženy odpovídal pocitu zajíce loveného tygrem. Vysvětlením ale je, že dělení jurty na „dvanáct zvířat“ odpovídá posunu slunečních paprsků a sloužilo jako hodiny. I prostor v okolí jurty navazuje na vnitřní rozložení v jurtě, například ohrada, kde se dojí krávy, se nachází směrem vedoucím pomyslnou čarou ke skříňce se šitím a předměty spojenými s činnostmi, které tradičně vykonávají ženy. Jak se říká: „Ženská vnitřní síla se ukrývá v šití a tsagaan idee (v bílých pokrmech, potravinách vyráběných z mléka).“

Uvnitř každé jurty dnes kromě tradičního vybavení najdete i televizi se satelitem (foto: Adza Erdenebat)

V Mongolsku najdeme i luxusně zařízené jurty, některé z nich slouží jako hotelová zařízení. (zdroj: savvyentertaining.com)

Město plné jurt
Národ kočovníků se více než v minulosti stěhuje do měst, ve kterých se promítají i tradice z venkova a zvyky z širých stepí. Ve městech se dnes při zařizování bytů stále více využívá právě tradičního vzoru vybavení jurt. Mongolské rodiny si stále ještě při zařizování interiéru svých bytů uvědomují spojitost s tradičním fungováním a uspořádáním života v jurtě. Obnovují staré tradice a podle svých finančních možností si přizpůsobují vnitřní prostory bytů. Paradoxem je, že mezi nejdražší realizace interiérů od velkých designových studií dnes patří právě ty, které chtějí uchovat atmosféru a vzhled tradičního interiéru nomádské jurty.

Spolu s tím si obyvatelé, kteří se ve městech usadili už dříve, stavějí vedle svých zděných domků luxusní jurty, ve kterých pak žijí. Zároveň dnes do měst přicházejí další kočovníci z venkova, kteří sice začínají žít usedlým způsobem života, ale stále ještě bydlí ve své jurtě. Na jedné straně stále členové domácnosti dodržují staré zvyky, které jim napomáhají ke spořádanému soužití v nevelkém společném prostoru. Spolu s tím ale dochází k renovaci a modernizaci jurty novým zařízením. Jurta se dostává z rozlehlých širých stepí do cizích krajů a nachází tam své uplatnění. Nejednu najdeme i v České republice. Nomádské obydlí par excellence!

Jurtové čtvrti jménem „ger“ (jurta) stojí na okrajích měst. Ve větších městech, jako jsou Ulaanbaatar, Erdenet nebo Darchan, se už dnešní jurty vyrovnají moderním bytům. (zdroj: jubatusphotos.wordpress.com)

Sídliště v Ulaanbaataru. (foto: Žofije Marcela Zetková)

 

text a úvodní foto: Adza Erdenebat, autorka žije a pracuje v Praze, dětství prožila na mongolském venkově
 

27. 8. 2014

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.