CZ / ENG

Pod rukama

hrnčíře Martina Hanuše

Když se Martinovi Hanušovi dostala hlína poprvé do ruky, vymodeloval hlavičku ufonka. Na první pohled se může zdát, že žije v tak trochu jiném světě. On však stojí pevně nohama na Zemi, co víc - boří se do ní svýma rukama. Původní profesí strojař dnes nad hrnčířským kruhem říká: „Hlína se dostala ke mně,“ a pod jeho rukama jakoby se hýbal život. „Začínal jsem na kopacím kruhu. Většinou jsem čekal na noc, až bude ticho. Na začátku jsem měl hromadu hlíny, na konci jsem měl hromadu hlíny a spoustu krásně užitého času s ní.  Hlína tančila se mnou a já s ní.“ 

hrnčíře Martina Hanuše

Druhým dechem a se smíchem dodává, že mu hlína dávala a dává i na frak. „Hrnčířčina má krásnou vlastnost, dokud není věc vypálená, tak je její ekologická stopa minimální. Materiál se dá znovu namočit, zválet a já nebo někdo jiný si s tím může dál hrát, užívat život,“ říká o svobodě při práci. Každá věc si v jeho očích najde svůj život. Nemusí to být příběh s dobrým koncem. Spousta keramiky se rozbíjí. „Snažím se rozbíjení keramiky brát pozitivně. Zvlášť, když mě to živí,“ říká Hanuš, který spolu s dalšími hrnčíři pokračuje v klikovské řemeslné tradici.


 

Řemeslnou dovednost vidí jako přirozené vyústění praxe, jejímž základem je hra a radost. Člověk podle něj při práci zapomíná, kde končí on a kde začíná materiál. „S materiálem se do sebe otiskujeme navzájem.“ Není třeba zaměřovat pozornost na výsledek, ale na to jak, dokážeme žít a užívat si život, pak je to vepsané i ve věcech, říká o svém způsobu práce. „Původně jsem si myslel, že se nenechám moc ovlivňovat, ale pak jsem přišel na to, že všechno, co se stane, nějak ovlivňuje to, co se děje.“

„Vím, že naše existence není oddělená. Oddělenost je jen halucinace, které se můžeme zbavit. Jsme propojení se světem,“ říká. Svoboda ve smyslu nezávislosti podle něj neexistuje. Celé naše bytí vnímá jako závislé. „Nic, co nedostaneme od světa, nemáme,“ říká hrnčíř, který neváhá a čas od času se vypraví mezi kopce s batohem, aby si tam nakopal vlastní jíly. Keramika nám umožnuje dotýkat se základního elementu země, který je pro naše bytí, stejně jako voda, dost důležitý. „Keramika je ta země,“ vypráví s radostným úsměvem.

O hře mysli a hlíny vypráví: „Když mám chuť, mohu s hlínou bojovat a ona bude bojovat se mnou. Jindy vzpomínám na zapadající slunce, na odraz stromů na hladině, někdy myslím na lidi, kterým výrobek určený.“ Hotové mističce by podle něj měl její uživatel vyjít vstříc, budovat si k ní vztah. „Je to podobné jako u lidí. I osobitosti člověka můžeme mít rádi, když je nějak uchopíme,“ připodobňuje život s nádokami a lidmi.

I když umí vyrobit nádoby pravidelné a tenké jako papír, největší radost má z těch nepravidelných, říká jim brambory. Nejpravděpodobnější tvary vznikají pod jeho rukama v okamžiku, kdy se mu podaří zakopat osobního cenzora pod zem. „Mysl se tvarů nezmocňuje skrze oko, tvary pak korespondují s emocemi,“ popisuje Hanuš průběh tvorby.

Jeho misky, které by ze všeho nejvíc měly vypadat normálně, se hodí spíš pro ruce než pro oči, své kouzlo plně poodkrývají během užívání. „V Japonsku je odvětví keramiky, které nevychází ze sociálního postavení zákazníka, ale jde z přírodních tvarů,“ říká Hanuš, kterého učil i japonský mistr Masakazu Kusakabe. Martin Hanuš se zkrátka podle svých slov obrací k věcem, které mají hlavu a patu. „Snažím se tam dát, co dostanu.“ A při nalévání čaje se smíchem poznamenává: „Při práci s hlínou se snažím vracet ke svému skutečnému já.“

 

text: Tereza Lišková, foto a video: Tomáš Princ

web: hrnčíři z Klikova, email na vyžádní v redakci

 

          

20. 5. 2014

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM
Martin Hanuš v Dubí red 13.10.2015 11:51
Když se věc dělá s láskou Miroslava Kuchařová 28.5.2014 15:56
Re: Když se věc dělá s láskou Tereza Lišková 28.5.2014 17:02

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.