► Jablonec nad Nisou: Muzejní budovu oživila autorská skleněná instalace

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Tisková zpráva

„Zdánlivá přítomnost“ architektky Terezy Šváchové zdobí venkovní fasádu budovy Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Geometrická koláž ze skla s dichroickým efektem na vnější fasádě Pelantova schodiště se mění každou chvílí. Záleží na pozorovateli, zda udělá úkrok stranou, nebo bude nehybně čekat. Odhalena byla 17. května, v rámci muzejní noci. 

Pelantovo schodiště ze 60. let minulého století je stylově pravdivou stavbou, která vědomě pracuje s monochromní bílou barvou, geometricky čistým rastrem a stínohrou reliéfu fasády. Tereza Šváchová vyšla jako vítězka veřejné soutěže, kterou jablonecké muzeum vyhlásilo v prosinci minulého roku. Z desítky návrhů její dílo vybrala odborná porota složená z architektů, v čele s Davidem Vávrou, památkářů a vedení muzea.

Koncepčním těžištěm návrhu je tabulové sklo s dichroickým efektem reagující na světlo. Vytváří dojem z neustálého pohybu, fasáda se díky němu mění každý den i roční dobu. Pět ze šesti pojednávaných ploch je vůči sobě systematicky nakloněno a vytvářejí barevný dialog jak mezi sebou, tak s bezprostředním okolím. „Nové dílo se drží původně vymezených hranic a účelně vytváří dynamický kontrast s bílou plochou v pozadí. Jako slunce při prvním jizerskohorském sněhu. Největší z ploch zůstává zdánlivě prázdná, v průběhu času ji ale zaplňuje množství barevných odrazů trojúhelníkových skel kreslících pastelový obraz původních jizerskohorských jedlí tyčících se nad tolik typickými rašeliništi“, vysvětlila své pojetí autorka návrhu.

Bodově kotvené tabule skla s dichroickým efektem jsou vrstvené sendvičem folií, tedy bezpečné a pro účely čistění fasády i demontovatelné. Dichroická vrstva umožňuje jinak bezbarvému sklu v závislosti na úhlu pohledu a typu světelného paprsku selektivně odrážet různé vlnové délky, zatímco jiné propustí. Mění se z odrazivého zlatého zrcadla na nenápadný závoj odrážející téměř neznatelně jemné barevné záblesky. „Mně osobně nová instalace výrazně připomíná původní mozaiku modrozelené barvy, která byla z fasády v průběhu let odstraněna. Tato však nádherně zrcadlí sousední secesní dům, ale také ševelící listí okolních stromů,“ uvedla ředitelka muzea Milada Valečková.

Neočekávané barevné stíny uvnitř přístavby jsou momentem překvapení vzbuzujícím touhu objevovat. Zapadající slunce zpoza domu věší na fasádu zdánlivé obrazy protějších fasád. Sklo na Pelantově schodišti vyvolává privilegovaný pocit radostné prchavosti a neustálé změny. Ve stejné síle dokáže být za obyčejně šedého dne ukázněnou architekturou. Barevné stíny stanovují denní dobu. Jen její měřítko a podobu si musí určit každý sám. Stačí být pravidelným pozorovatelem. Anebo se jen spokojit se zdánlivě přítomným okamžikem.