CZ / ENG

► Jiná perspektiva švýcarských a rakouských architektů, 7. června v Praze

Ve čtvrtek 7. června v 19.30 se v prostorách Centra pro architekturu a městské plánování (ve Vyšehradské ulici č. 51) uskuteční poslední přednáška cyklu Jiná perspektiva.

Cílem přednáškového cyklu, který pořádá sdružení Kruh ve spolupráci s Rakouským kulturním centrem v Praze, je obohatit českou scénu o příspěvky zahraničních architektů. Tentokrát promluví hosté ze dvou mezinárodně oceňovaných architektonických studií: Andreas Bründler ze studia Buchner Bründler Architekten a Clemens Russ, zastupující kancelář Querkraft. Přednáška bude tlumočena z němčiny do češtiny. Vstupné je 100 Kč, snížené 80 Kč.

Letní dům, Linescio (2010), foto: Ruedi Walti, Buchner Bründler, Buchner Bründler Architekten

Švýcarské studio architektů Daniela Buchnera a Andrease Bründlera sídlí v Basileji. Škála jeho realizací je široká – od přestaveb horských usedlostí až po švýcarský pavilon pro výstavu EXPO 2010 v Šanghaji. Sdružení Kruh by chtělo prostřednictvím přednášky diskutovat právě kontrast malých soukromých zakázek a rozsáhlých městských projektů a poukázat na vzájemné přenášení zkušeností z obou sfér.

Dalším tématem, které se samo nabízí při pohledu na tvorbu dvojice Buchner Bründler, je respektování původního místa, ať už jde o síť městských ulic či alpskou stráň. S tím úzce souvisí promyšlené doplňování nových prvků ve vztahu k původní stavbě, a to s ohledem nejen na původní materiály, ale také na prvotní účel budovy. Zářným příkladem takového přístupu je osmnáct let stará dostavba mládežnické ubytovny Saint Alban v Basileji. Architekti v interiéru poodhalili průmyslovou podobu historické budovy a přizpůsobili tomu nově použité materiály. Přidáním jednoduché lávky zároveň elegantně využili bezprostřední blízkost řeky a stavbu tak lze zažít docela novým způsobem.

Zdárné zachování historického rázu místa můžeme obdivovat i v případě nenápadného hotelu Nomad v Basileji z roku 2015. Perfektní provedení detailů omítky podtrhuje kvality přísně geometrické fasády z 50. let.  Minimalistická struktura stavby přitom není pouze „zachována a oprášena“, ale je rozehrána v současném duchu – pokoje se díky proskleným stěnám otevírají do prostoru dvorního traktu, což zvyšuje komfort úsporných ubytovacích jednotek.

Důležitými zásadami, které můžeme vyčíst ze stránek studia i ze samotných realizací, jsou důraz na dobré řemeslo, precizní provedení a uvědomělé užití materiálů. To, co by se na první pohled mohlo zdát jako pouhý detail, se v podání studia Buchner Bründler často stává hlavním výrazovým prvkem. Návrh muzea v Curychu z roku 2008 upoutá svou organickou fasádou, která se skládá z keramických útvarů. Interaktivní high-tech fasáda pavilonu Expo 2010 v Šanghaji je zase tvořena z destiček ekologicky šetrné pryskyřice, které jsou zavěšeny na drátěné síti a v rámci celé stavby fungují jako jakési „okrasné solární panely“.

Švýcarský pavilon na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji, foto: Iwan Baan, Mark Niedermann, zdroj: Buchner Bründler Architekten

Druhým přednášejícím čtvrtečního večera je Clemens Russ z vídeňského studia Querkraft Architekten. Studio založili absolventi Vídeňské techniky Jakob Dunkl, Gerd Erhartt, Peter Sappa a Michael Zinner, kteří název svého studia vysvětlují pomocí slova Querdenken, tedy myšlení „skrze“ či „napříč“. Ateliér se vyznačuje radikálním přístupem k zadání, které v dobrém slova smyslu zpochybňuje, přezkoumává i dotváří. Může být sklad uměleckých děl zároveň atraktivním místem pro návštěvníky muzea?

Odpovědí je podzemní kruhové skladiště uměleckých děl osvětlené jediným oknem v kupoli jako v antickém panteonu, kde mohou návštěvníci muzea Liaunig v Neuhausu pozorovat sochy čekající na své zařazení. Muzeum samotné autoři vnímají především jako sběratelův pomník, který by však zároveň měl odpovídat lidskému měřítku tak, aby byli návštěvníci architekturou nejen ohromeni, ale aby se v ní především cítili dobře.
Z úvah nad pravým smyslem stavby a její funkcí vykrystalizovala i podoba centra značky Adidas nedaleko Norimberku, na kterou byla vypsána mezinárodní soutěž. Ústřední prvek vítězné haly z roku 2006 tvoří schodiště, jakýsi fragment amfiteátru, který je ideální strukturou nejen pro zhlédnutí promítaných prezentací produktů, ale i pro zastavení se a oddych lidí přijíždějících z celého světa.

Museum Liaunig, Neuhaus (2015), foto: Lisa Rastl a Christine Bärnthaler, zdroj: Querkraft

ADBC Adidas brand center, Herzogenaurach (2006), foto: Gerhard Hagen

Dvojí způsob využití haly přitom není přímou odpovědí na zadání, ale výsledkem úvah architektů. Podoba samotného prostoru přichází podle slov Jakoba Dunkla na řadu až po ujasnění významu stavby a její vhodnosti pro uživatele. Zaměření se na potřeby člověka odpovídá mnohaletým zkušenostem ateliéru s výstavbou „levného bydlení“. Ani v oblasti městských obytných domů však nebývají samozřejmou součástí architektonického řešení truhlíky na květiny, zástěny pro vytvoření soukromí nebo sušáky na prádlo, jako můžeme pozorovat na jedné starší realizaci bytového domu ve Vídni. V ateliéru Querkraft se zkrátka architektura rýsuje jako vztah mezi člověkem a prostorem. 

Text: Monika Kučerová


Nové vydání magazínu Material Times 3* 2018 pořídíte i v knihkupectví v budově CAMPu. V letošním číslem najdete například článek o tom, jak se lidé cítí v chytrých budovách, kde nejde otevřít okno.



© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.