► „Nejošklivějším“ nádražím Prahy vás provede Adam Gebrian a Petr Kučera
Budova bývalého Federálního shromáždění poblíž Václavského náměstí, hotel Pyramida na Břevnově, dispečink Dopravního podniku na Vinohradech i Žižkovský vysílač vznikaly převážně v období takzvané normalizace. V důsledku toho opakovaně získávají nálepku těch „nejošklivějších“ staveb v Praze. Někteří v těchto budovách spatřují opomíjené kvality.
Vzdělávací platforma Scholastika, která se v roce 2016 nově stane vyšší odbornou školou, organizuje během letošního podzimu cyklus komentovaných prohlídek zabývajících se právě těmito budovami. „Nalézt to zajímavé a obohacující i v na první pohled odlišné a možná i kontroverzní architektuře může být cestou k pochopení dalších podob umění i naší společnosti,“ vysvětluje ředitel Scholastiky a umělec Evžen Šimera. Na podzim proto škola nabídne veřejnosti bezplatné prohlídky vybraných objektů v Praze za odborného výkladu přizvaných osobností současného umění, architektury nebo designu.
Současná budova Hlavního nádraží se skládá z několika dílčích částí. Patří mezi ně Fantova budova (1901 až 1909) a hala nad kolejištěm. Dále odbavovací hala (1972 až 1979), jež vznikla na základě architektonické soutěže z počátku 70. let. Autory nové budovy jsou Josef Danda, Jan Bočan, Julie Trnková, Zdeněk Rothbauer a Alena a Jan Šrámkovi. Právě tyto dva objekty a jejich probíhající rekonstrukce budou námětem prohlídky určené široké veřejnosti.
„V hale nad kolejištěm probíhá rozsáhlá výměna jednotlivých dílů konstrukce. Naše prohlídka bude pravděpodobně jednou z posledních možností, kdy můžete vidět nejvyšší ocelovou konstrukci své doby v původním stavu,“ říká architekt a teoretik architektury Adam Gebrian, který letos získal titul Architekt roku. Součástí prohlídky bude také prezentace o historii, současnosti a budoucnosti budovy Hlavního nádraží, kterou připravil architekt Petr Kučera.
Prohlídka prostor nádraží se uskuteční v úterý 24. 11. od 18 hodin. Průvodcem je tentokrát architekt a propagátor architektury Adam Gebrian. Kapacita je omezená, je proto nutné místa si předem rezervovat. Vstupné na akci je zdarma.
První budovou, kde cesta za nejošklivější pražskou architekturou začala, je Nová scéna Národního divadla na Národní třídě. Objekt byl postaven v letech 1977 až 1983 podle projektu architekta Karla Pragera. Nová scéna je od svého dokončení jednou z nejdiskutovanějších pražských staveb, která si také vysloužila mnoho sarkastických přezdívek. Budova, suverénně nahlížející do Národní třídy, se dělí na dvě části. Jedna přiléhá k baroknímu klášteru a je klidná, transparentní, s hladkým pláštěm z determálního skla. Druhá část se zvedá na masivních pilířích, mezi kterými se otevírá volný průchod na divadelní piazzetu, a díky skleněným tvarovkám působí jako svébytná plastika. Ne každý však vidí v této kompozici architektonickou hodnotu. Novou scénou skuponu zájemců provedl hudebník, výtvarník a obdivovatel práce architekta Karla Pragera Vladimír 518. „Je důležité na kvalitu těchto budov veřejnost upozorňovat, aby nedošlo k podobné situaci jako s bývalým hotelem Praha,“ říká umělec, který se k dílu architekta Pragera hlásil již v několika předchozích projektech.
Během roku budou následovat prohlídky dalších budov. Do ulic se bude možné vydat například se zakladatelem časopisu Era 21 a kurátorem Moravské galerie v Brně Rostislavem Koryčánkem.
Připravila: Tereza Lišková, foto: archiv ND
Aktuálně
► Materiály ve scénografických procesech
► Queer materialities, queer technologies
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU
14. 9. 11:41
Děkuji z krásný článek s ještě hezčím názvem.
Bylo by dobré, kdyby díla umělců ...
Michael Rada - Upleteno z plevele
1. 9. 06:58
Dobrý den, děkuji Vám za článek, který navazuje tématicky na mé vlastní texty ...
Michael Rada - „Městské doly“: jak využít potenciál elektroniky, kterou už nepotřebujeme