od 24. 6. 2014
Praha podle manuálu: ulice bez sloupů a více laviček

Širší chodníky, více laviček a stromů, častější přechody a minimum sloupů – tak by ideálně měla vypadat budoucnost Prahy dle nového Manuálu tvorby veřejných prostranství, který minulý týden schválili pražští radní. Jde o dokument, který vytvořila Kancelář veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy pod vedením architekty Pavly Melkové. Pro autorský tým byla inspirací především města jako New York, Londýn nebo například Curych, která podobný manuál už dávno mají.

„Vytvoření manuálu je prvním nezbytným krokem ke změně. Rozhodující nicméně teď bude, aby ho skutečně používaly zejména městské investorské a správcovské organizace, ideálně i městské části či soukromý investoři,“ vysvětluje Pavla Melková. Nový dokument obsahuje základní pravidla a doporučení pro tvorbu veřejných prostranství, poukazuje i na konkrétní příklady řešení stávajících problémů. Řídit se jím musí všechny městské organizace a správci a také provozovatelé a nájemci pražského majetku. Pro investory a městské části je zatím jen nezávazným informativním materiálem.

Podle manuálu má mít kvalitní chodník dostatečný prostor pro volný průchod lidí i pro předzahrádky kaváren a restaurací. Pás pro parkování automobilů je vhodné prostřídat se stromy nebo třeba cyklostojany a dalšími prvky tak, aby se nezúžil prostor pro chodce. Dobrým příkladem praxe v Praze je Karmelitská ulice, naopak Karlovo náměstí má co zlepšovat.

K ucelení a zklidnění celkového působení daného prostranství je dle manuálu důležité také sladění materiálů, povrchů a barevnosti. Pro města je vhodné volit zejména trvanlivé materiály se schopností přirozeného stárnutí, které jsou kvalitní a odolné proti zničení– například bronz, nerez, hliník, mosaz, kámen, beton či tvrdé dřevo. Nezbytné povrchové úpravy materiálů, které mohou být nutné pro životnost či snazší údržbu, by neměly překrýt jejich přirozený charakter. U prvků určených k sezení či jinému kontaktnímu užívání je navíc důležité myslet i na příjemné hmatové vnímání, aby byly například měkké, hladké či teplotně stabilní.

Mezi nejznámější ukázky dobrého využití veřejného prostoru ve městech patří například newyorská Highline, blízké okolí curyšského jezera nebo třeba berlínský bulvár Kurfürstendamm. V České republice myšlenka zaujala i některá další česká města, o něčem podobném teď uvažují například v Plzni. Nový manuál se bude průběžně během používání v praxi doplňovat a aktualizovat na základě konkrétních zkušeností městských částí, občanů a dalších organizací.