Téma týdne
Hledání ideální plíny: matčin spánek versus ekologie
Jednorázové pleny přinesly rodičům mimin a batolat už před dvaceti lety větší svobodu. Zároveň se staly ohromnou ekologickou zátěží. Existuje způsob, jak si zachovat vyšší úroveň komfortu, a nevytvářet při tom miliony tun odpadu?
Látkové pleny se vracejí. V minulém století přinášelo mateřství hory čtvercových bavlněných plen, které bylo potřeba denně máchat, prát, vyvařovat, sušit a žehlit. Únavný kolotoč, který obvykle zabral ženě veškerý čas mezi krmením, vařením a uklízením. Vyrazit s dítětem jen tak na výlet byla téměř záležitost z kategorie science fiction. Pokrok a jednorázové pleny matky částečně osvobodily a dětem poskytly reklamou velebený „pocit sucha a bezpečí“.
Jenže nic na světě není zadarmo. Za volnost pohybu a suché dětské zadečky platíme tunami odpadu v podobě použitých plen. Jedno dítě od začátku svého života průměrně spotřebuje tunu plen. Do spaloven a na skládky míří jen v Česku přes jeden milion plen denně. Na celém světě je to ročně dvacet sedm miliard. A protože běžná jednorázová plena z obchodu rozhodně není nic přírodě vlastního, můžeme si být jisti, že ani za sto let se úplně nerozloží. Kromě celulózy (buničiny) obsahuje plena na jedno použití plastové části, které mají za úkol zabránit prosáknutí (nejčastěji polypropylen v kombinaci s polyetylenem), gelové absorpční částice na bázi polyakrylátů, které vlhkem nabobtnají, lepicí pásky, gumičky, bělicí látky a vonné přísady.
Levnější a zdraví prospěšnější
Ani ze zdravotního hlediska ale není používání obvykle prodávaných jednorázových plen ideální. Materiál není prodyšný, děti za pocit sucha často platí opruzeninami či vyrážkami. „Děvčátka mohou při nošení jednorázových plen častěji trpět záněty močových a pohlavních cest, chlapečkům se přehřívají varlata,“ říká pediatrička Alena Čadková. Z ekologického i zdravotního hlediska vycházejí látkové pleny ve srovnání s jednorázovými lépe a výrazně levněji.
Pro srovnání – počáteční investice do látkových plen je relativně vysoká, pohybuje se v rozmezí 4000 až 8000 Kč podle toho, zda padne volba na klasické bavlněné čtvercovky, nebo na promyšlenější moderní pleny. Náklady na jejich praní vyjdou na necelé 3000 Kč za dva roky, zahrneme-li do kalkulace náklady na vodu, elektřinu a prací prášky. Pleny si pak můžete nechat pro další děti, darovat je známým nebo je vcelku výhodně prodat přes internetové bazary. Naproti tomu za jednorázové pleny utratíte v průměru 20 tisíc Kč za dva roky, výsledná suma může být o něco nižší nebo i výrazně vyšší podle značky a typu plen.
Látkové pleny moderního střihu jsou v kurzu
Trh dnes nabízí široký sortiment materiálů a modelů. Moderní pleny se perou pouze na 60 °C a nežehlí se. K oddělení stolice od samotné pleny se navíc vkládá mezi pokožku a sací materiál jednorázová rozložitelná celulózová separační vložka, kterou lze bez problémů spláchnout do WC. Separační vložka také částečně oddělí mokrou látku od kůže. Samotná plena může mít i méně tradiční formu – některé se skládají a spínají svorkou, jiné mají tkaničku na zavázání, další se zapínají na druky. Pleny mohou být tenké nebo vícevrstvé, lze je libovolně kombinovat vkládáním jedné do druhé. Nebo můžete mít takzvané pleny all-in-one, kde se dá několik vrstev jednoduše druky pospojovat v jedny savé a zároveň nepromokavé plenkové kalhotky. Ty lze pořídit v několika velikostech nebo koupit nastavovací, které s dítětem rostou.
Od bambusu až po konopí
Látkové pleny nemusí být jen z bavlny, oblíbený je i bambus, konopí nebo textilie z polyesterového mikrovlákna označovaná jako minkee. Materiály je možné i kombinovat, například do základní bavlněné pleny vložit bambusovou či konopnou vkládací plenu a těsně k pokožce přiložit buničinovou či flísovou separační vložku. Jako vnější vrstva můžou posloužit svrchní kalhotky polyesterové, polyuretanové, softshellové nebo vlněné, impregnované lanolinem. Materiál může mít rovněž různou strukturu, která už klasickou tenkou čtvercovou plenu příliš nepřipomíná – bavlněný flanel, bavlněný úplet, bavlněné froté, lyocell (viskóza), bambusové froté, konopné froté, bavlněný či syntetický flís.
Různé materiály se pochopitelně liší vlastnostmi. Bambus i konopí sají mnohem lépe než bavlna, ale déle schnou, při vyšších teplotách se snadněji srazí a rychleji se zničí nešetrným odstřeďováním. Bavlna saje méně, zato odolá vyšším teplotám a snese i sušičku. Polyester tolik nesaje, zato velmi rychle schne. Novorozeně, které ještě nečurá tolik, ale zato často, možná ocení kombinaci sójového veluru a syntetiky.
Vypereme za vás
Při dostatečné zásobě materiálu dnes rodiče používající látkové pleny ani nemusí prát denně, stačí vyprat jednou za dva až tři dny. Použité pleny dočasně uchová například speciální koš, který nepropouští zápach. Kdo má dostatečné finanční možnosti, nemusí prát pleny vůbec – zařídí to, podobně jako v zahraničí, takzvaný plenkový servis, který rodičům pleny pronajme. Špinavé odveze, vypere, usuší a čisté opět přiveze.
„Nemusíte prát ani vyvařovat, o vyčištění se postaráme my,” zní nabídka Petra Bouchala, který nyní prověřuje zájem o plenkový servis na portálu HitHit.
V Praze chce tuto službu zajišťovat firma Petra Bouchala, studenta brněnského Vysokého učení technického. „Nyní hledáme sto pražských rodin, které by se přihlásily k odběru. Pokud je najdeme, službu rozjedeme,“ říká. „Chceme používat pop-in pleny od českého výrobce. Vnitřní materiál je kombinací bambusu a bavlny, svrchní kalhotky jsou vyrobeny z polyuretanu. Všechny prací prostředky budou ekologicky odbouratelné.“ Bouchal se právě vrátil ze Singapuru: „Chtěl jsem zjistit, zda by nebylo možné rozjet plenkový servis i tam. Nebylo. Tamní obyvatele ekologie naprosto nezajímá, jejich vztah k přírodě je zcela jiný než náš.“ Plenkový servis vyjde na 3000 Kč měsíčně. Pokud o něj bude zájem, odstartuje Bouchal projekt v listopadu letošního roku. Od ledna 2016 by pak rád spustil plenkový servis i v Brně.
Na cesty s jednorázovými plenami s lepší pověstí
Bohužel ani ty nejlepší moderní látkové pleny neposkytují rodičům stejnou volnost jako ty jednorázové. Odjet na dovolenou, kde není k dispozici pračka se sušičkou, se zdá být nadlidským úkolem. Nepříliš komfortní se s látkovými plenami stávají i celodenní výlety. „Značnou část vaší bagáže pak tvoří čisté a použité pleny, což je v kombinaci se všemi oděvy, lahvičkami a příkrmy náklad pro velblouda,“ říká Michaela Daňková, matka devítileté dcery a čtyřletých dvojčat. „U všech tří dětí jsem používala látkové pleny na doma a kombinovala je s papírovými na výlety.“
Pro podobné příležitosti mohou být řešením ekologicky šetrnější jednorázové pleny, o nichž výrobci tvrdí, že jsou i kompostovatelné. Na trhu existuje několik značek v různých cenových kategoriích. „Ekologická“ část pleny obvykle sestává z bavlny, buničiny, kukuřičného škrobu, drceného kukuřičného vřetena a kukuřičného gelu. Pokud jsou pleny parfémované, obsahují přírodní aromatické oleje. Kompostovat se podle předpisů nesmějí a u většiny z nich to ve skutečnosti ani nejde, protože biodegradabilní části tvoří maximálně padesát procent pleny. I navzdory plastovým částem ovšem představují pro životní prostředí nesrovnatelně menší zátěž než obvykle prodávané pleny.
Noční běsi
Potíž je jen v tom, že dítě, které navečer a v noci vypije hodně mléka a hodně močí, což se týká častěji chlapečků, ekologicky vyladěnou plenu záhy pročurá. Vlastně pročurá úplně všechno, a to včetně látkových variant z bambusu. Převlékat několikrát za noc celé dítě i celou postýlku či společnou postel není nic příjemného, vezmeme-li navíc v potaz už tak šílenou spánkovou deprivaci matky. Proto se i některé velmi ekologicky orientované matky v zájmu vlastního přežití uchylují k používání „chemkaplíny“ na noc. „Snažila jsem se používat výhradně ekopleny, ale Áďa je bohužel brzy začala pročurávat. „Smrdutá gelová pamperska to jistí,“ říká Petra Pokorná. Stejnou zkušenost má i Michaela Daňková. Rodičovským ideálem budoucnosti se zdá být materiál, který by byl extrémně savý a biologicky rozložitelný. V současné době může být řešením otázky dětského vylučování například strategická kombinace látkových plen s těmi jednorázovými z kukuřice.
24. 9. 2015 Text: Lucie Tomanová, koláž: Barbora Tögel, foto: Igráček EFKO, Flicker, 2014, CC BY 2.0 a Plenkový servis/Petr Bouchal
Aktuálně
► Materiály ve scénografických procesech
► Queer materialities, queer technologies
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU
14. 9. 11:41
Děkuji z krásný článek s ještě hezčím názvem.
Bylo by dobré, kdyby díla umělců ...
Michael Rada - Upleteno z plevele
1. 9. 06:58
Dobrý den, děkuji Vám za článek, který navazuje tématicky na mé vlastní texty ...
Michael Rada - „Městské doly“: jak využít potenciál elektroniky, kterou už nepotřebujeme