Anketa
Jak se uplatnit udržitelně? Třeba se zabývat odpadem
Jedním ze žhavých témat současnosti je odpad. Poukazují na to i odpovědi respondentů, které jsme oslovili na festivalu Uplatni.se udržitelně. Setkání lidí potýkajících se s tématem environmentálně zodpovědného hospodaření uspořádal 21. listopadu ve spolupráci Institutem cirkulární ekonomiky tým BUZZ talks, akce se odehrála v pražském Studiu Alta.
Napříč obory a oblastmi lidské činnosti dnes pozorujeme úsilí dosáhnout určité úrovně udržitelnosti, jakéhosi přiměřeného dopadu na životní prostředí, ve kterém by se dobře žilo lidem i dalším organismům rozmanitých forem. Na co konkrétně se v tomto ohledu v oblasti, ve které pracujete, soustředíte vy?
Miloš Polák, projektový manažer ve společnosti RETELA
Zaměřuji se na sběr a recyklaci elektroodpadu, což lze obecně charakterizovat jako hospodaření s antropogenními zdroji. RETELA se konkrétně zabývá všemi skupinami elektrozařízení (lednice, pračky, myčky, počítače, mobilní telefony, televizory, malé domácí spotřebiče, elektrické hračky) včetně fotovoltaických panelů a přenosných baterií. Já se v rámci své výzkumné činnosti zaměřuji na analýzu materiálových toků (Material Flow Analysis) a posuzování dopadů na životní prostředí (Life Cycle Assessment).
První z metod modeluje toky hmot, materiálů, konkrétních látek či prvků. Díky takové analýze můžete zjistit, kde sledovaná látka „mizí“, případně kde se akumuluje a zda takový proces není problematický z hlediska životního prostředí. Díky této metodě můžete také identifikovat nejslabší článek v řetězci a můžete se pak na takový proces zaměřit a zefektivnit ho. Což může znamenat významnou úsporu z hlediska dopadů na životní prostředí. Obecně lze takovou úsporu rozdělit do dvou typů: úspora recyklovatelných materiálových zdrojů a bezpečné odstranění nebezpečných látek ze životního prostředí.
Metoda Life Cycle Assessment je potom vpodstatě environmentálním hodnocením materiálových a energetických toků. Díky této metodě opět můžete zjišťovat, který konkrétní proces, například při výrobě, má největší dopady na životní prostředí a konkrétně na co: například na globální změnu klimatu, na acidifikaci, eutrofizaci či ekotoxicitu. Často se tato metoda využívá k srovnávání různých variant, tedy například je zda je z hlediska životního prostředí úspornější konkrétní druh odpadu recyklovat či energeticky využívat.
Jana Půlpánová, ředitelka agentury Envirostyl – Snadná cesta k ZERO WASTE
Už od patnácti let se věnuji ekologii a vnímám své dopady na životní prostředí a to, jak je mohu ovlivňovat skrze má každodenní rozhodnutí. Díky mému vhledu do tématu a citu pro kvalitu životního prostředí jsem si vybrala téma odpadů. Z oblasti odpadů mě nejvíce baví hledat cesty, jak odpadům předcházet, proto se věnuji tvorbě konceptů Zero Waste. S tím jde ruku v ruce vzdělávání, které jsem zaměřila na dospělé pracující lidi a jejich zaměstnavatele. Vytvořila jsem projekt Zero Waste Hero CZ, který přinášíme do firem. Skrze tento koncept rozvíjíme firemní kulturu v environmentální oblasti, kromě toho jim pomáháme i s oblastí CSR, tedy se společenskou odpovědností.
Zároveň mi již od mých studií na vysoké škole chybí, aby vzdělávací instituce šly příkladem v oblasti udržitelného rozvoje. Proto se kromě firem zaměřuji i na VŠ a SŠ s nabídkou založení a vedení takzvané Green Office či Enviro kanceláře. Taková kancelář má na starost vytváření moderního kampusu, koncepční předcházení odpadům, vzdělávání v oblasti udržitelnosti a spolupráci se studenty a žáky na jejich environmentálních projektech. Naše agentura Envirostyl má nově sestavený tým nadšených lidí, kteří chtějí pomáhat utvářet změnu životního stylu naší společnosti. Jsme otevření spolupráci.
Petr Plachký, regionální manažer společnosti JRK BioWaste
Se samosprávami spolupracujeme na snižování množství komunálního odpadu, který má především ve formě skládek zásadní vliv na životní prostředí a budoucí generace. Podporujeme myšlenku domácího kompostování, kdy bioodpad neskončí na skládce, ale občané ho zpracují přímo na svých zahradách tak, jak to dělali naši dědové a babičky. Občanům k tomuto účelu dodáváme kvalitní kompostéry vyrobené z recyklovaného plastu, které mají životnost přes dvacet let. Za náš úspěch považujeme, že jsme od založení firmy JRK přivedli zpět k domácímu kompostování již půl milionu lidí.
Dále podporujeme myšlenku kompostování ve školách a školkách, kterým dodáváme elektrické kompostéry. Tato zařízení zpracují zbytky z kuchyně včetně masa a kostí na substrát, který po zkompostování můžeme využít jako hnojivo na zahradě.
V současnosti nejvíce řešíme otázku třídění v domácnostech. Pomáháme obcím nastavit systém svozu a platby za komunální odpady tak, že jsou tříděné odpady sváženy přímo z jednotlivých domácností a občané navíc dostávají slevu z poplatku za odpad podle toho, kolik vytřídili. Cílem je, aby občané ze směsného odpadu vytřídili co nejvíce, a tím kleslo množství odpadu, který skončí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadu. Zároveň je nutné systém odpadů nastavit tak, aby byl pro obec ekonomicky efektivní, protože odpady jsou významnou položkou rozpočtu každé obce a zmíněnými kroky lze tuto položku dlouhodobě snížit.
Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN (Institut Cirkulární Ekonomiky)
My se snažíme, aby se téma cirkulární ekonomiky, tedy systému, ve kterém jsou zdroje v maximální míře udržovány v cyklu, aniž by se z nich stával odpad, dostalo v České republice mezi odbornou i širokou veřejnost.
Neradi ale o všem jen mluvíme, a tak společně s obcemi a firmami startujeme takové projekty, které naše myšlenky uvedou do praxe. S obcemi nastavujeme inovativní systémy odpadového hospodářství, firmám pomáháme najíždět na nové „cirkulární byznys modely“, které doplňují jejich stávající fungování.
V praxi to znamená třeba zpětný odběr výrobků, zajištění oprav, dodání náhradních dílů. Ve výrobě může jít o přesun od primárních k druhotným surovinám. Cest, jak omezit plýtvání materiály a ještě u toho generovat zisk, je mnoho. A tak je naše práce dost různorodá. Vedle toho komunikujeme s veřejnou sférou a snažíme se, aby smysluplné projekty měly také dobrou půdu pro realizaci – tedy správně nastavenou legislativu.
Připravila: Tereza Lišková, aktualizováno 4. 12. 2017, úvodní foto: archiv BUZZ talks, úvodní ilustrace: archiv Material Times / Taja Spassková
29. 11. 2017
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU