CZ / ENG

Téma týdne

Měsíční dřevo – zapomenutá tradice ožívá, odborníci kroutí hlavou

Měsíční fáze způsobují příliv a odliv, divoké úplňkové sny nebo vznik takzvaného měsíčního dřeva. Naši dědové s ním pracovali v lese běžně, rychlá těžba ve velkém už je následovat nechce. Kdo si ale trochu počká a dovolí přírodě nachystat ten nejlepší materiál, získá dřevo, které odolává škůdcům a plísním, má větší hustotu a je rozměrově stabilnější. Proč se na takové výhody zapomíná? Lze staré postupy skloubit s moderní technikou a ekonomickými nároky?

Měsíční dřevo – zapomenutá tradice ožívá, odborníci kroutí hlavou

Těžba dřeva je dnes vysoce mechanizovaná. Zjednodušeně můžeme říci, že lesníci strom pokácí, zbaví větví a zbylý kmen – tzv. kulatina, se využije jako hlavní zdroj materiálu. Kácí se v zimním období vegetačního klidu, kulatina v lese leží na hromadách do jara, pak ji lesníci odvezou a pilaři zpracují. Největší hrozbou pro složené dřevo je dřevokazný hmyz, který se brzy zjara uhnízdí pod kůrou a ve vlhku i teple se množí a žere materiál. Když měsíc ubývá, dřevo se stáhne, zhoustne a v bělové části kmene zůstává méně mízy - životadárné tekutiny, která rozvádí vodu od kořenů až po korunu, přičemž láká dřevokazný hmyz. Strom pokácený ve správném období tak broukům nechutná. 

Měsíční dřevo je podle znalců rozměrově stabilnější. „Podlaháři například neradi používají buk, protože je nestálý a praská. Měsíční buk je ale vhodný i na podlahy v koupelně,“ vysvětluje Václav Voráček, odborník na rizikové kácení dřeva. Pokud lesník nechá správně pokácený strom ještě několik týdnů ležet korunou ze svahu, větve samospádem přirozeně vysají co největší množství vody. Dřevo je pak klidné a vydrží staletí. Jiným příkladem je pokácená borovice limba, která je velmi náchylná na letní vzduch. Bělová část jejího dřeva po několika teplých dnech zmodrá. Houba, která zbarvení způsobuje, kvalitu dřeva nezhorší, materiál ale esteticky znehodnotí. Když limba padne po úplňku, může ležet na teplém vzduchu klidně celé léto, přesto zůstane krásně bílá.

Taje měsíčního dřeva znají mnozí staří lesníci a řemeslníci. Návrat k jeho používání začal před lety propagovat rakouský lesník a pilař Erwin Thoma, který měsíční dřevo těží a vyrábí z něj unikátní celodřevěné stěny Holz 100. O svých zkušenostech při práci s takto káceným a pomalu zpracovávaným dřevem napsal i několik knih, z nichž tou nejpopulárnější je „Viděl jsem tě růst“, která opakovaně vyšla i u nás. „Kdo pokácí dřevo podle měsíčních znamení, už nikdy nepotřebuje štětku,“ popisuje Thoma například jednu z rad, které převzal ještě jako lesnický mistr od 90letého otce své manželky, celoživotního truhláře, který ve své praxi takto kácené dřevo používal naprosto běžně.

Dřevěný dům nemusí být jen tradiční roubenka. Foto: Thoma.at

Sám Erwin Thoma se pak díky letitým zkušenostem přesvědčil především o trvanlivosti měsíčního dřeva, které vydrží bez jakéhokoliv chemického ošetřování venku i uvnitř desítky let. Přitom nepraská a nemění rozměry. „Dostali jsme zakázku zasadit skla do rámu. Když dřevěný rám kvůli rozdílům ve vlhkosti nebo teplotě změní rozměry, sklo může prasknout nebo vypadnout. Tohle navíc nebyla obyčejná okna, ale skleněné stěny o rozměrech více než tři metry na obě strany. Dřevěné rámy byly z dlouhých kusů, sesychání, bobtnání či kroucení se proto dalo očekávat. Měsíční dřevo však opět nezklamalo. Dnes dům stojí už dvacet let a rámy se nehnuly o jediný milimetr,“ zmiňuje autor ve své knize jeden z mnoha příkladů, na kterých zákazníkům i odborníkům na zpracování dřeva dokazuje, že jeho postupy mají konkrétní výsledky.

Jedním z vrcholů využití měsíčního dřeva jsou Erwinovy stavební stěny Holz 100. Prkna jsou naskládána přes sebe ve všech směrech do tloušťky cca 30 cm a propojena dlouhými bukovými kolíky. Nic víc. Zní to jako ekologická přírodní varianta stavebního materiálu, po které sáhnou tak maximálně alternativci, realita je ale jiná. Podivuhodné vlastnosti měsíčního dřeva se Erwinovi podařilo vyzkoušet v nejpřísnějších podmínkách. A laboratoř pro testování stavebních materiálů s akreditací pro celou Evropu při jejich posuzování potvrdila nečekané kvality. Pokud takto zpracovaný materiál vystavíte například vodní zátěži srovnatelné s pořádnou povodní, zjistíte, že v domě stačí pouze vyměnit podlahu a prostor vyčistit od bahna. Po pár týdnech je znovu k nastěhování. Ještě lépe dopadla u vědců zkouška ohněm. Stěna vydržela celé tři hodiny, než skrz ni prostoupil kouř nebo žár. To je 6x (!!!) déle než u betonové desky s ocelovou výztuží testované ve stejném institutu. Po částečném poničení navíc dřevěná stěna další hodiny stojí a drží statiku domu, zatímco betonová konstrukce se naráz zřítí. Pevnost a pružnost dřeva se osvědčila také v další oblasti.
„Čím dál více objednávek chodilo z Japonska. Veškeré dovážené materiály tam však musí projít místními seizmickými testy, které jsou prý nejpřísnější na světě,“ líčí v knize bývalý lesník a dnes vyhledávaný odborník Erwin Thoma a dodává: „Naše stěna ani při otřesech nejvyššího stupně Richterovy škály nevykazovala vůbec žádné poškození, takže jsme nejdříve certifikaci nedostali. Neměli prostě na takový materiál kategorii.“

Původně byl lesníkem. Pak se rozhodl začít zpracovávat dřevo, které pečlivě vybírá a kácí ve správném okamžiku.
Pozn. redakce: Video je v německém jazyce.

Publikace, kterou Thoma o dřevě napsal před pár lety, zvedla velkou vlnu vášní, nadšení i skepse. Ozvaly se stovky starších odborníků z praxe i univerzitní teoretici, kteří jeho tvrzení potvrzovali. Zpochybňování naopak přišlo od jiných vědců a také, jak jinak, od velkých těžebních společností. V Čechách se k tématu loni konala přednáška na Fakultě lesnické a dřevařské (ČZU). Její autor Petr Macháček je i zakladatelem webu o měsíčním dřevě – už několik let shromažďuje praktické informace a zkušenosti z realizací u nás. Kromě toho nabízí i databázi kontaktů na podobně smýšlející odborníky. Najdete na ní i řemeslníky, kteří s tímto dřevem pracují, majitelé lesů ochotných pokácet stromy ve správný čas, ale i pily a obchodníky. Web nabízí zájemcům také notifikační e-mailovou službu ve dnech vhodných ke kácení měsíčního dřeva. Obchodní a tvůrčí zastoupení mají stěny Holz 100 z měsíčního dřeva i u nás a na Slovensku. Pro nedostatek místních zdrojů se ale zatím dovážejí přímo z Rakouska.

Stěny Holz 100 lze montovat k sobě a dát tak dřevěné architektuře moderní tvarosloví. Foto: Thoma.at

Adekvátní vědeckou oporu pro práci s takto získávaným a zpracovávaným materiálem nabízí studie E. Zurchera, R. Schlaepfera, M. Conedera a F. Giudici. Čtveřice švýcarských vědců z různých institucí publikovala v roce 2009 výsledek výzkumu na téma rozdílných vlastností a schnutí dřeva s ohledem na období jeho pokácení. Odborníci pro svůj experiment použili 432 smrků a 144 kaštanů, přičemž smrky rostly ve vysokých alpských oblastech, kaštany v nižších polohách ve Švýcarsku. Káceli je v rozmezí od října do března každé pondělí a úterý, celkem mohli porovnat 48 termínů. Jedním ze zjištěných a velmi zajímavých poznatků je, že změny v hustotě jádrového dřeva kaštanu jsou během různých fází zanedbatelné, zatímco u smrku vědci při pokácení v ubývajícím měsíci naměřili hustotu jádrového dřeva vyšší. V jiných studiích publikovaných v rámci své práce dokonce popisují výsledky experimentů, kdy se smrkové dřevo při schnutí zbavilo většího množství vody, než je běžné, přičemž rozměry stromů zůstaly téměř beze změny.

Firma Erwina Thomy realizovala desítky staveb. Tenhle rodinný dům stojí v jižním Tyrolsku. Za dlouhých zim obyvatelé ocení skvělou izolaci - dům vytopený na 21°C zchladne na 0°C za 360 hodin. Foto: Thoma.at

Ernst Zurcher, jeden ze zmiňovaných švýcarských vědců, hledá v jiné své odborné práci propojení mezi vědeckým výzkumem a neoddiskutovatelnými zkušenostmi mnoha desítek generací. Kvůli studii shromáždil svědectví z mnoha horských oblastí Evropy, kde se měsíční dřevo pro svou nehořlavost používá například i na stavby komínů. Kromě toho existuje řada zkušených řemeslníků, kteří tvrdí, že třeba šindele z měsíčního dřeva vydrží na střeše několikanásobně delší dobu, než ty vyráběné z běžně dostupného materiálu. V západní Juře ve Francii zase znalci často prezentují názor, že dřevo na topení by naopak mělo být pokáceno při dorůstajícím měsíci, protože pak lépe hoří. Místní pilaři ale měsíční dřevo používají s oblibou pro výrobu krabiček na sýry, protože je rezistentní vůči plísním a houbám. Často se z něj kvůli rozměrové stálosti materiálu vyrábějí i sudy na víno. Dlouholetý výzkum potvrzuje působení měsíčních cyklů na kvalitu dřeva. A upozorňuje i na to, že lépe a rychleji schnoucí měsíční dřevo by ušetřilo energii a čas při sušení v umělých sušárnách. Jako významný faktor pro kvalitu dřeva se uvádí i těžba ve vyšších polohách, kde stromy rostou pomaleji.

Za kvalitou svých stěn si Thoma stojí, garantuje padesát let bez známky plísně nebo kondenzace vody zevnitř svých staveb. Foto: Thoma.at

„Kromě měsíční fáze je důležité, že musí jít o dřevo z horských oblastí, kde stromy rostou pomaleji a ve specifických podmínkách. Stěny Holz 100 zatím dovážíme z Rakouska. Pan Thoma je ale velmi nakloněn tomu, abychom je vyráběli z místních zdrojů. Čeští těžaři ale pojem měsíční dřevo neznají, nezajímá je, nejsou ochotni nám dodat materiál pokácený v přesnou dobu nebo si za něj řeknou neúměrně vysokou částku,“ říká Karolína Bergmannová z českého zastoupení dřevěných stěn Thoma Holz100. Firma už přece jen pár vhodných dodavatelů našla. „Většinou ale šlo o malé firmy nebo jednotlivce, na pravidelnou dodávku většího množství dřeva se nedalo spolehnout.“ Podle Bergmannová je důležité začít šířit osvětu a povědomí o měsíčním dřevě, poněvadž pouze tak lze v budoucnu přesvědčit více lesníků a pilařů, aby stovky let staré a dobře známé postupy začali znovu používat.

Poznámka redakce: V případě zájmu poskytneme zmíněné studie e-mailem, volně na internetu bohužel nejsou k dispozici.

► Vzorky přírodních i technologicky vyspělých materiálů nejrůznějších vlastností a rozsáhlou databázi inovativních materiálů najdete v kmihovně materiálů matériO Prague. Na konzultaci či inspirační návštěvu se můžete objednat zde.

► Jak se vyrábějí valašské šindele a jak se na práci s přírodními materály dívá švýcarský architekt G. A. Caminada? Čtěte v prvním tištěném vydání Material Times► K dostání je na vybraných v Praze, Brně, Ostravě a Liberci a e-shopu ArtMap a iUmění.

4. 8. 2015 Text: Kateřina Zvelebilová, ilustrace: Taja Spassková

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM
zájem o studie Josef Zikmund 19.7.2017 14:35
Re: zájem o studie Tereza Lišková, redakce 19.7.2017 15:23
Studie Jan Efler 18.7.2017 00:27
Re: Studie redakce 18.7.2017 12:35
studie Petr Bezchleba 14.4.2017 23:41
Re: studie Tereza Lišková, redakce 18.4.2017 07:27
Stepan Štěpán Macek 22.3.2017 22:30
Re: Stepan red. 23.3.2017 12:10
Re: Stepan Thomas Austrien 9.4.2017 19:19
Re: Re: Stepan Tereza Lišková, redakce 10.4.2017 09:02
prosim o studii Jan Kovařík 1.2.2017 18:31
Re: prosim o studii Tereza Lišková, redakce 1.2.2017 19:35
Měsíční dřevo- zapomenutá tradice ožívá, odborníci kroutí hlavou Tomáš Dostál 31.1.2017 14:20
Re: Měsíční dřevo- zapomenutá tradice ožívá, odborníci kroutí hlavou Tereza Lišková 31.1.2017 18:11
studie Zuzana Tlachová 29.1.2017 06:42
Zájem o studii Pavel 26.1.2017 11:25
Re: Zájem o studii red. 27.1.2017 11:25
Žádost o studii Tomáš 25.1.2017 21:03
Re: Žádost o studii Redakce 26.1.2017 10:04
Zájem o studii Matěj 24.1.2017 21:49
Re: Zájem o studii red. 24.1.2017 22:07
Zájem :) Lesio 20.1.2017 23:45
Re: Zájem :) redakce 23.1.2017 11:10
Žádost o studii Tomáš 20.1.2017 22:09
žádost o studie Franta59 2.1.2017 21:44
Re: žádost o studie redakce 3.1.2017 11:14
Měsíční dřevo Tomáš 2.12.2016 15:16
Re: Měsíční dřevo red. 3.12.2016 11:36
Zájem o studie Lucie 2.12.2016 14:24
Zájem o měsíční dřevo David Viewegh 22.11.2016 12:04
Re: Zájem o měsíční dřevo red. 24.11.2016 09:21
zajem o studie qetacek 2.11.2016 17:56
Re: zajem o studie red. 8.11.2016 15:42
Studie Aleš Valenta 10.10.2016 14:49
Re: Studie red. 12.10.2016 10:33
Studie Lukáš 30.9.2016 14:49
Re: Studie red. 3.10.2016 10:46
studie měsíční dřevo Roman Eset 27.9.2016 21:08
Re: studie měsíční dřevo Tereza Lišková, redakce 29.9.2016 14:27
studie Michal Böhm 4.9.2016 21:02
Re: studie red. 5.9.2016 11:19
Studie Pavel 18.7.2016 23:54
Re: Studie redakce 20.7.2016 16:51
Studie Měsíční dřevo David Huspenina 16.6.2016 12:00
Re: Studie Měsíční dřevo red. 21.6.2016 10:15
Zájem o studii Martin 1.6.2016 21:56
Re: Zájem o studii red. 2.6.2016 18:18
zájem o studie Karel Kunc 30.5.2016 15:48
zájem o studie Tomáš 5.5.2016 20:55
Re: zájem o studie red. 9.5.2016 13:02
zájem o studii Jan Blažej 30.4.2016 21:11
Zájem o studie Kuba 26.4.2016 22:27
Re: Zájem o studie red. 29.4.2016 02:32
Studie Jan Čadek 20.4.2016 04:50
Re: Studie Tereza Lišková 20.4.2016 10:34
zájem o studii Libor Kratochvíl 17.4.2016 18:57
Re: zájem o studii red. 19.4.2016 21:16
zájem o studii luděk 20.3.2016 23:57
Re: zájem o studii redakce 23.3.2016 07:00
zájem o studie Eva Havelka 19.3.2016 01:08
Prosba václav silovský 7.3.2016 10:46
Re: Prosba red. 8.3.2016 11:32
Re: Re: Prosba Celestine 14.3.2016 15:30
Re: Re: Re: Prosba red. 15.3.2016 11:41
Studie-měsíční dřevo Ondřej K. 6.3.2016 21:56
Re: Studie-měsíční dřevo Juraj 8.3.2016 11:30
Zájem o studie Jan Zlámal 4.3.2016 00:31
Re: Zájem o studie Smithb427 3.5.2016 18:19
zájem o studie Iva Horáková 7.2.2016 22:23
Re: zájem o studie red. 10.2.2016 14:57
Zájem o studie Martin Šnajdr 3.2.2016 02:36
Re: Zájem o studie Tereza Lišková 3.2.2016 14:17
zájem o studie Kuba 16.1.2016 22:16
Re: zájem o studie Lišková Tereza 18.1.2016 10:19
Toto je riadny nezmysel Jano 18.8.2015 09:52
Re: Toto je riadny nezmysel Kateřina Zvelebilová 18.8.2015 12:43
Re: Toto je riadny nezmysel Kateřina Zvelebilová 18.8.2015 20:21
Studie - mesicni drevo Daniel Leon 23.12.2015 20:28
Re: Studie - mesicni drevo red. 23.12.2015 20:58

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.