Téma týdne

Mravenci v gelu a mořský ráj ve skle

V úzkém skleněném akváriu naplněném modrým gelem pochodují mravenci. Pozvolna vykusují průhledné bílé cestičky. Gel je jedlý, v podstatě jde o obarvený agar obohacený o několik dalších živin, a tak ho požírají. Je rovněž antiseptický a fungicidní, takže se v něm neuchytí viry, bakterie, ani plísně. Ideální dárek do domácnosti či do kanceláře pro lidi, kteří si potrpí na nepraktické módní výstřelky či zajímavé designové doplňky do interiéru.

Mravenci v gelu a mořský ráj ve skle
Mravenci v gelu a mořský ráj ve skle

Alespoň tak prezentují soupravu obsahující akvárium s gelem různé e-shopy. Některé obchody nabízejí ke koupi i mravence, jiné doporučují zákazníkovi, ať si je nachytá sám. Dle jejich doporučení je optimální nachytat deset až patnáct dělnic. Ty pak vydrží tunelovat gel přibližně tři až šest měsíců, než postupně poumírají stářím. Poté je možné umístit do takzvaného antquária další partu dělnic. Pozor, není rado míchat jednotlivé druhy, skončilo by to vyhlazovací válkou!

Stačí pochytat (zdroj: artfoodtravel.com)

Modrý gel se zrodil roku 2003 v laboratořích NASA coby živné a transportní médium pro mravenčí dělnice – astronautky, které se měly vydat na oběžnou dráhu. Gel totiž dokáže hmyzí tělíčka ochránit před úrazem při extrémním přetížení během vzletu raketoplánu. Na Mezinárodní vesmírné stanici, která obíhá ve výšce čtyři sta kilometrů nad povrchem Země, pak tým vědců pod vedením profesorky Deborah Gordon ze Stanfordovy univerzity začal zkoumat postup mravenců během průzkumu nového území při téměř nulové gravitaci.

Vědci porovnávají mravenčí chování s jejich chováním na Zemi. Co se týká kutání v gelu, odpověď už známe – při mikrogravitaci jsou jejich tunely více zatočené. Nyní probíhá test kolektivní inteligence mravenců při obhlídce volného prostranství. Univerzální algoritmy, které mravenci používají, pak vědcům poslouží při programování robotů.

Pokus Ants in Space je možno sledovat živě pomocí online kamer

Mravenci ale v samotném gelu trvale žít nemohou. Aby se mohla kolonie rozmnožovat, potřebuje jednu nebo více královen, jejich počet záleží na druhu mravenců. A královna vyžaduje pro kladení vajíček soukromí, které jí průhledný gel neposkytuje. Antquárium by muselo být výrazně větší a obsahovat zatemněnou část využitelnou jako hnízdo. Matka i její larvy také potřebují živočišné bílkoviny, ani ty gel neobsahuje. Seriózní chovatelé mravenců proto gelovými antquárii opovrhují coby pouhým módním výstřelkem.

Jejich cílem je naopak zajistit své mravenčí kolonii spokojenost a prosperitu v prostředí co nejvíce podobném přírodním podmínkám. Pro své mazlíčky, které si často nechávají dovážet i z jiných kontinentů, obvykle budují obytné komplexy skládající se z různě pospojovaných formikárií (terárií pro mravence) naplněných pískem.

Příklad domácího formikária z ytongu (zdroj: zbysek-mravenci.webgarden.cz)

Mravenci potřebují kromě již zmíněného hnízda pro královnu i jeden či více výběhů, do kterých vyrážejí dělnice za potravou. Ta může mít podobu červů, cukrové vody, kočičího žrádla nebo krmného gelu, ovšem jiného, než se používá v antquáriu. Je to gel s živočišnými bílkovinami, který si chovatelé často míchají sami, pro stavbu tunelů je zcela nevhodný. Pro seriózní chov mravenčí kolonie je tedy antquárium s gelem á la NASA vhodné pouze jako přídatný výběh. Mají-li jednou letět mravenčí astronauti osidlovat například planetu Mars spolu s lidskými kolegy, bude asi muset NASA vyvinout umělý zdroj masa – pro mravence i pro lidi.

Bylinky v gelu (foto: Stefan Wabner)

Gelový skleník a kapesní mořský svět
Vhodnější je, zdá se, použití gelu coby média pro naklíčení semen různých rostlin. Člověk má možnost sledovat den za dnem to, co jinak zůstává skryto pod zemí. E-shopy nabízejí soupravu, která obsahuje skleněnou nádobu, gel a semínka bylin, pod názvem Plantárium. Gel pro rostlinky mívá obvykle z čistě estetických důvodů zelenou barvu. Plantárium je oproti antquáriu hračkou o něco bezpečnější, protože rostliny na rozdíl od mravenců nikam neutečou. Mravence i rostlinky je ovšem možné zkombinovat v jednom prostoru, čímž vznikne žhavá novinka roku 2014, a sice Antquarium Super Forest. V gelu kutají mravenci, nad nimi klíčí majoránka a bazalka. Bylinky pak lze přesadit nebo hodit do polévky a uhynulé mravence… to už je vaše věc, co s nimi uděláte. Ale prý jsou velmi zdraví.

Rostliny by se, na rozdíl od mravenců, v gelu trvale pěstovat daly, pokud by jim nechybělo správné osvětlení. Je možné, že právě podobný gel obohacený o fosfor, dusík, draslík a mikroprvky se bude jednou používat ve sklenících na Marsu. Asi nejdokonalejší sci-fi hračkou, ovšem bez gelu, je pak Beachworld, připomínající veliké skleněné těžítko. Uvnitř však nejsou panáčci, domky, ani sněhové vločky, nýbrž živé mořské rostliny, kamínky a živí červení garnáti - mořští korýši. To vše ve filtrované mořské vodě. Jde o uzavřený ekosystém, nic kromě slunečního světla se nedostane dovnitř, nic se nedostane ven. Světlo společně s oxidem uhličitým obsaženým ve vodě, umožňuje řasám vyrábět fotosyntézou kyslík.

Světlo a oxid uhličitý obsažený ve vodě používají řasy k fotosyntéze. Vedlejším produktem je kyslík, který potřebují k dýchání garnáti. Ti žerou řasy a bakterie. A garnátí trus zase poslouží jako potrava bakteriím. Živiny z trusu, které vyprodukují bakterie, spotřebují řasy. Garnáti a bakterie rovněž vylučují při dýchání oxid uhličitý… a tak pořád dokola. Původně jde rovněž o projekt NASA a stojí za ním stejný autor, který se podílel na vzniku obřího experimentálního skleníku Biosphere 2.

zdroj: panomario.com

Skleník Biosphere 2 v Arizoně (foto: John de Dios, 2011, CC BY 3.0, wiki)

Podobné uzavřené ekosystémy by rovněž měly jednou sloužit jako ostrůvky života při osidlování vesmíru. Zatím ovšem zdobí spíš obýváky, kanceláře a laboratoře. Ty větší mají při stabilních teplotních a světelných podmínkách životnost i deset let, ale ty menší, které jsou k dostání v e-shopech a měří maximálně dvacet pět centimetrů, nevydrží déle než dva nebo tři roky. Navíc už dlouho nejsou v Česku k dostání. Transport je příliš obtížný, protože i mírné zakvedlání může narušit rovnováhu uvnitř skleněné koule. Jako první obvykle uhynou garnáti a pak už to jde s celým ekosystémem rychle z kopce. Zatímco likvidaci ekosystémů zvládáme my lidé na jedničku, ohledně jejich budování se ještě máme co učit.

Lucie Tomanová