CZ / ENG

Téma

Jak podpořit místní ekologické zemědělství?

Hroznové víno z Peru, paprika ze Španělska, rajčata z Turecka… Potraviny, které se pěstují i v Česku, do supermarketů putují často ze zemí vzdálených stovky nebo tisíce kilometrů. Naštěstí existuje způsob, jak podpořit místní zemědělství – a to díky KPZ.

Jak podpořit místní ekologické zemědělství?

Text: Olga Słowik • Úvodní foto: Aleksandra Hołubowicz, Marta Składanek


Zkratkou KPZ není myšlena krabička poslední záchrany, ale komunitou podporované zemědělství. To se zakládá na přímém vztahu mezi zemědělcem a skupinou lidí, která od něj odebírá zeleninu a méně často také mléko, vajíčka nebo maso. V praxi to vypadá tak, že se skupina zájemkyň a zájemců domluví s konkrétním farmářem či farmářkou, zaplatí předem za celou sezónu a následně pravidelně dostává lokální výpěstky – každý týden, jednou za 14 dní nebo jednou za měsíc. Složení každého podílu se mění podle sezóny a záleží i na úrodě. Zatímco zimní měsíce jsou plné celeru, brambor, mrkve, pastináku, cibule a česneku, v létě můžete dostat přehršel různých druhů salátu, nádherná voňavá rajčata či jahody.


Místo neetických korporátů a průmyslového velkozemědělství

Marta Kolářová, socioložka, která se zabývá udržitelným životním stylem, píše v knize V souladu s přírodou, že hnutí KPZ reaguje hned na několik problémů. Zaprvé je reakcí na to, že jen několik velkých korporací téměř úplně ovládlo produkci i distribuci potravin. Tyto korporace sledují pouze vlastní zisk, často využívají levnou pracovní sílu migrantek a migrantů a dováží potraviny klidně přes polovinu světa. Zadruhé je komunitou podporované zemědělství alternativou vůči nejrozšířenějšímu dnes průmyslovému velkozemědělství, které nevratně ničí půdu, neeticky zachází se zvířaty a vyrábí potraviny, které lidem mohou způsobovat zdravotní problémy. Zapojení do KPZ je i formou solidarity s menšími farmáři, kteří se chovají šetrně k životnímu prostředí, ale nemají v současném systému dostatečnou podporu, aby mohli konkurovat levným supermarketům.

Podobné motivace slýchám i od lidí z KPZ Žižkov, která funguje v této pražské čtvrti od roku 2020. Založila ji Lucia Jajcay, která dřív byla zapojená do „kapézétky“ na Letné a po přestěhování na Žižkov jí chyběl pravidelný přísun chutné, sezónní a lokálně vypěstované zeleniny. „KPZ Žižkov vznikla teda čiastočne zo sebeckých dôvodov, čiastočne preto, že som chcela pomôcť tento koncept šíriť ďalej, priblížiť ho aj k ďalším ľuďom,“ vysvětluje. Ideovou stránku komunitou podporovaného zemědělství vyzdvihuje taky Viktória, která se ke KPZ Žižkov přidala teprve před pár měsíci. Chtěla podpořit udržitelný systém malého zemědělství a ekologický způsob pěstování potravin. Díky zapojení do komunity se jí daří také poznávat podobně uvažující lidi, a navíc má možnost jíst a vařit v souladu s ročními obdobími.


Sezónnost – výhoda i výzva

Pro lidi z velkoměsta může být sezónnost jednou z nejzajímavějších zkušeností spojených s tímto systémem, ale také výzvou. Viktória zmiňuje, že v zimní sezóně je v podílech hodně celeru, proto se s partnerem musela naučit nové recepty. „Niektorú zeleninu, hlavne koreňovú, by sme si možno sami v obchode nekúpili, takže sme ju nevedeli pripraviť, ale aspoň sme sa naučili niečo nové. A potom je tiež výzvou naučiť sa správne skladovať všetko, aby sa to nepokazilo, a zároveň aby sa to všetko včas zjedlo,“ dodává.

I Andreas, člen stejné „kapézétky“, přiznává, že občas to není nejjednodušší způsob stravování: „Na jaře vám chodí hodně salátů, i když máte chuť na dýni, a na podzim to pak máte zase naopak. V něčem je to velmi nepohodlné – řídit svůj život podle přírody a vynechat nadnárodní korporace.“ Přesto je Andreas členem KPZ již druhou sezónu a plánuje se přihlásit na další. Uvědomuje si totiž důležitost ekologického a etického konzumního chování, přestože nepřichází bez obtíží: „Výrobní řetězce a trhy nám dost možná úplně odabstrahovaly jídlo od přírody. Ta zažitá praxe mít v supermarketu všechno a pořád je ve mně zažraná překvapivě hluboko. Zbavit se jí jde pomaleji, než bych čekal.“

Říjnový podíl biozeleniny. Foto: Aleksandra Hołubowicz, Marta Składanek

Na druhé straně - všichni tři se shodují, že odběr zeleniny z KPZ má výhody i z praktického hlediska. Potraviny se odebírají konkrétní den v týdnu, který je předem daný, což umožňuje lepší organizovanost každodenního života. Není třeba řešit, kdo kdy půjde na nákup a co koupí – o tom rozhoduje příroda a farmář/ka. Podílníci KPZ jsou postaveni před hotový fakt – velké množství sezónní voňavé zeleniny, ze které člověk „musí“ něco vykouzlit.


Jak to vidí na poli

V současné době existují v Česku desítky KPZ spojených s různými statky. Jedním z nich je Svobodný statek na soutoku, farma z Českých Kopist, která dodává své výpěstky do mnohých pražských komunit, včetně té žižkovské. Zeleninu v Kopistech pěstují již téměř dvacet let, ale do systému KPZ se statek zapojil až v roce 2016. Rozhodujících bylo hned několik faktorů. „Díky tomuto systému pěstujeme pro konkrétní lidi a jejich rodiny, máme k nim tedy vztah a oni k nám a k našemu poli,“ říká Kateřina Šimková. „Dává nám to i finanční jistotu při rozjezdu sezóny. Většina nákladů na sazenice, osivo, nebo opravy strojů probíhá v zimě a na jaře, kdy jsou zároveň nejnižší prodeje. Máme jistotu, že to, co vypěstujeme, někdo odebere. Vždy se může stát, že bez závazku spousta obchodníků či eshopových zákazníků průběžně odpadá a zelenina není zrovna věc, která by se dala jednoduše uskladnit. Potřebujeme mít jistotu odběrů každý týden.“

Jarní podíl připravený k rozvozu do „kapézétek“. Foto: Svobodný statek na soutoku

Výpěstky ze Svobodného statku na soutoku odebírá aktuálně kolem čtyř set osob ve dvaceti dvou skupinách v Praze, Středočeském kraji a Ústeckém kraji. Zelenina ze statku je pěstovaná podle zákona o ekologickém zemědělství, což představuje v českém prostředí výjimku. Zemědělci a zemědělkyně z Českých Kopist cílí navíc na druhovou rozmanitost – pěstují přes čtyřicet druhů plodin a sto dvacet odrůd. Své pole utvářejí jako velkou zahradu, na které jsou cesty, stromy, keře, louka i dřevěné sochy. Členové a členky jednotlivých KPZ mohou na statek přijet na návštěvu, vypomoct na poli nebo se zúčastnit tematických akcí. Oceňují to především rodiče, kterým záleží na tom, aby jejich děti měly vztah k přírodě a věděly, jak se potraviny pěstují.

Pole Svobodného statku na soutoku. Foto: Svobodný statek na soutoku


Mapa, krajina, půda

Přestože v České republice má komunitou podporované zemědělství kratší tradici než kupříkladu ve Francii, zajímá se o ně čím dál více lidí. S narůstajícími problémy spojenými s klimatickou a environmentální krizí si možná konečně začínáme uvědomovat, jak důležitý je náš vztah k půdě a ke krajině. Potvrzují to i stránky Adresář farmářů, díky nimž lze vyhledat místní farmáře a vyhnout se tak rajčatům z Turecka.

6. 4. 2023

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.