CZ / ENG

Jak to vidí

Daniel Pitek: Klimatické změny nám přinášejí těžké časy. Ale s tím se musíme poprat

Klimatické změny a momentální výkyvy počasí ovlivňují práci a život všech obyvatel planety. Zemědělci a lesníci nejsou výjimkou. Naopak tím, že pracujeme s přírodou a ona je naším pracovním prostředím i nástrojem, jsme jedni z prvních, kteří klimatické změny vnímají bezprostředně. 

Daniel Pitek: Klimatické změny nám přinášejí těžké časy. Ale s tím se musíme poprat

Znamená to například to, že se u tradičních rostlin mění stanovištní poměry a zhoršují se jejich životní podmínky. Chřadnou a ve stávajícím ekosystému ubývají. Jejich místo je nahrazováno druhy, které se novým podmínkám dokážou lépe přizpůsobit. Typickým příkladem je smrk ztepilý, který potřebuje chladno a vlhko. V České republice neměl smrk ideální podmínky k životu ani v dřívějších dobách a se stoupajícími teplotami a zvětšujícím se suchem začíná na velkých plochách odumírat a má velké problémy s biotickými škůdci.

Vlivem těchto okolností se zvyšuje podíl takzvaných nahodilých těžeb, které způsobují chaos na trhu se dřevem a ovlivňují práci všech subjektů v lesnictví. Tlak na lesníky se v poslední době výrazně zvyšuje. Je zřejmé, že není možné dále hospodařit starými způsoby. Právě probíhající odumírání smrkových porostů od nich vyžaduje dobré a rychlé rozhodnutí. Lesníci musí rychle změnit stereotypy myšlení a hospodaření. V praxi to může znamenat například to, že při znovuzalesnění kalamitních holin zvolí původní listnaté dřeviny. Od jehličnatých monokultur přejdou ke smíšeným listnatým porostům. Je třeba se posunout ke strategiím, které jsou bližší přírodním cyklům, v oboru mluvíme o posunu od pasečného k podrostnímu nebo výběrnému způsobu hospodaření.

Jelikož lesy dospívají v horizontu sta let, musíme při jejich zakládání uvažovat hodně dopředu o tom, jaké budou klimatické poměry v době jejich dospělosti. Když se to nedaří, dochází k jejich předčasnému rozpadu. V zemědělství, kde je výsledek práce měřitelný mnohem dříve, jednoznačně vidíme snižující se výnosy vlivem úbytku vody v krajině. Častější a extrémnější výkyvy počasí způsobují neúrodu mnoha komodit. V loňském roce pozdní mrazy a sníh způsobily například totální neúrodu ovoce a neurodilo se ani víno.

Jsme svědky toho, jak se tradiční oblasti pěstování některých kultur posunují. Například severní hranice vinařských oblastí se od nás posunula do Polska. Snižují se výnosy obilí a v meziročním srovnání jsme v loňském roce sklidili o čtvrtinu méně sena. Nedostatkem vody se snižuje růst biomasy a tím úživnost zemědělských ploch, což povede ke snižování počtu hospodářských zvířat na plochu. Prostě jich tolik neuživíme. Větší a častější výkyvy počasí mají částečně vliv i na kvalitu půdy. Přívalové deště způsobují vodní erozi a dlouhá sucha erozi větrnou, které vedou k dalšímu zhoršování kvality a úrodnosti půdy.

Stáda pod Milešovkou (foto: Jan Vošahlík)

Problémy jsou zřejmé. Jak s nimi pracovat?
V České republice těžko ovlivníme globální oteplování, ale správným hospodařením s půdou a krajinou můžeme alespoň částečně mírnit jeho dopady na náš výrobní prostředek a místo k životu – životní prostředí. Čekají nás těžké časy. Ale to je realita, s kterou se musíme poprat.

Na našem hospodářství kolem Milešovky se klimatickým změnám přizpůsobit snažíme. Orné půdy, které se nacházely na nevhodných stanovištích s kamenitou půdou a výrazným sklonem terénu, jsme přeměnili na trvalé travní porosty a založili jsme ovocné sady na místech, kde bývaly dřív. Louky i sady lépe zadržují vodní srážky, zabraňují vodní erozi a přirozeně tak chrání kvalitu půdy. Zlepšuje se tak i místní mikroklima a oproti původní orné půdě se na těchto plochách výrazně zvyšuje biodiverzita. Tam, kde jsme pole ponechali, pěstujeme vojtěšku, která půdu výrazně obohacuje o dusík a svými dlouhými kořeny vytváří preferenční cesty pro zasakování dešťových srážek. Pro zesílení těchto efektů jsme v pastvinách nebo sekaných loukách vysadili nebo z přirozených společenstev ponechali velké množství nelesní zeleně. Tyto původní listnaté dřeviny stojí někdy solitérně, jindy zarůstají různě velké remízky.

Bylo potřeba vyřešit i problém starých nevhodných meliorací z dob socialismu. Oblast ve srážkovém stínu Krušných hor potřebuje srážkovou vodu co možná nejvíce zadržovat, a ne v potrubí co nejrychleji odvádět. Proto jsme už většinu těchto potrubí zlikvidovali. Na dříve odvodňovaných lokalitách dnes zřizujeme malé vodní nádrže bez výpustí a zakládáme mokřady. Ty výrazným způsobem ovlivňují nejen bilanci vody na našem hospodářství, ale i místní mikroklima. Celá lokalita funguje v období tepla a sucha jako přirozená klimatizace – na rozdíl od velkých polí, kde se po žních sluneční teplo znásobuje a rozsáhlá ohřátá plocha bez zeleně působí jako varná deska ohřívající okolní atmosféru.

V našich selských lesích nehospodaříme konvenčním pasečným způsobem, ale provádíme pouze výběry, čímž podporujeme různorodost porostu. Trvalé travní porosty vypásají ovce, krávy a koně a podporují tak větší pestrost bylin. Z ní pak vychází pestrost všech dalších druhů – od hmyzu po různé druhy ptáků a savců. Snahou a konečným cílem našeho hospodaření je pestrá krajina. Ta jediná zajistí všechny funkce, které jsou důležité pro celou společnost.

Soukromý zemědělec a lesník Daniel Pitek navrací tvář krajině Českého středohoří. Je jedním ze zakladatelů a předsedou Milešovského spolku přátel přírody a působí také jako člen stráže CHKO České středohoří. Angažuje se v Asociaci soukromého zemědělství, České společnosti ornitologické či v Pro-bio svazu. Zasazoval se mimo jiné o opravu drobných barokních sakrálních památek v okolí Milešova či o obnovu historické trati přes České středohoří, vystupoval proti prolomení limitů hnědého uhlí v severních Čechách a proti výstavbě logistického centra kamionů na hřebeni Krušných hor. V roce 2016 získal Cenu Josefa Vavrouška.

úvodní ilustrace: Sasha Derkach, portrét: archiv DP


► Exisuje měsíční dřevo? A co říká o člověku, přírodě a kultuře botanik Jiří Sádlo? Čtěte čerstvé vydání magazínu Material Times!

 

23. 5. 2018

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.