Jak to vidí
Quentin Hirsinger: Postuji, tedy jsem
Sochařka Gali May Lucasová vystavila loni na Festivalu světel v Amsterdamu sochu, kterou nazvala „Pohlcen světlem“. Ukazuje ponurou pravdu o naší době. Pod jasným světlem reflektorů poukázala na to, co denně každý z nás prožívá a vidí na ulici, v metru, na terase kavárny nebo během setkání s přáteli. Jsme závislí na obrazovkách, žijeme v bublině falešných představ, často bez přímého kontaktu s ostatními lidskými bytostmi. Chtěl bych to změnit.
Úvodní foto: Dicky Rigby
Jsme hypnotizováni životem našich digitálních projekcí. Už neobdivujeme náš odraz, ale naše alter-ego, které zoufale vyčkává na pozitivní zpětnou vazbu ve formě lajků, zobrazení, srdíček a podobně nesmyslných reakcí. Skutečná lidská interakce už neexistuje, je konec upřímným hovorům s našimi vrstevníky, existuje jen ego dvou tváří. Sociální média nám vynahrazují nedostatek společenských, citových, vztahových, smyslových a intelektuálních prožitků, vnucují se jako důkaz existence našeho „já“ na tomto světě. Je to ubohý pokus o nové „cogito ergo sum“, které nahrazuje fráze „postuji, tedy jsem“. Tento pokus přitom často skrývá jen marnivost.
Ledově chladné, vyděšené a nebesky bílé sochy jsou alegorií zbabělé komunikace, kterou dnes lidstvo pojalo za svou. Je to zvláštní paradox – zatímco se naše planeta nebezpečně zahřívá, náš svět se ochlazuje. Zapomínáme na prostou empatii.
Co kdybychom se opět na chvíli odpojili od přístrojů? Pařížská knihovna materiálů matériO si velmi skromně přeje, aby v tomto očišťujícím aktu sehrála svou roli, a zve všechny na již legendární Mikulášskou perníkovou besídku. Navštivte skutečné místo, popovídejte si s lidmi z masa a kostí, objevte reálné suroviny, dotkněte se zajímavých vzorků, vychutnejte si domácí perník, který je vážně potěchou pro smysly. Zažijete vrchol snobismu v podobě naší vzácné bílé zóny, časoprostoru, kam elektromagnetické vlny jen sotva zabloudí. Podobné setkání v časoprostoru můžete uspořádat i vy. Co jiného bychom si mohli společně dopřát?
Quentin Hirsinger žije a pracuje v Paříži. Je jedním ze zakladatelů sítě knihoven materiálů matériO a pro matériO v Paříži pracuje již devatenáct let.
3. 12. 2019
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU