Nicolette Naumann: Segment spotřebního zboží, které je vyrobeno udržitelněji a eticky, roste pomalu, ale trvale

V roce 2018 se o zařazení do výběru Ethical Style Guide ucházelo 333 firem. Porota se rozhodla do průvodce vybrat 205 společností. „Pro Ambiente 2019 jsme obdrželi 202 žádostí ze 41 zemí. Porota, jež se sešla začátkem prosince 2018, se rozhodla do výběru zařadit jen 87 společností,“ uvedla Nicolette Naumann a dále vysvětlila, jak výběr zelených produktů probíhá a jak si tento specifický segment spotřebního zboží stojí na globálním trhu. (V katalogu vystavovatelů na rok 2019 najdete v kategorii Ethical Style 249 vystavovatelů, tento součet obsahuje i firmy, které se do výběru dostaly v minulých letech.)

---

Proč jsou otázky týkající se fair-trade a ekologicky udržitelné výroby pro veletrh Ambiente, tedy pro sektor spotřebního zboží, významné?

Celosvětově se spotřebitelský průmysl pohybuje v řádech trilionů eur a jen velmi malá část tohoto obrovského trhu se zatím zaměřuje na udržitelné a eticky vyráběné produkty. Je ale jisté, že tento segment trhu neustále roste, i když ne příliš rychle. Naštěstí se tato témata dostala do popředí zájmu médií a těší se i velké pozornosti mezi spotřebiteli.

Právě proto jsme se před čtyřmi lety rozhodli vytvořit Průvodce etického stylu (Ethical Style Guide), s jehož pomocí vystavovatelům i návštěvníkům veletrhu Ambiente ukazujeme, kde takovéto výrobky najdou a kteří vystavovatelé jim mohou nabídnout fair-trade nebo udržitelně vyrobené produkty.

Už roky spolupracujeme s organizacemi jako je například Centrum pro podporu dovozu z rozvojových zemí (CBI) nebo se Světovou organizací pro spravedlivý obchod (WFTO), které na veletrhu představují projekty a firmy z Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Tyto organizace mohou na veletrhu zákazníky informovat o svých projektech a získat tak lepší pozici na globálních trzích, což je pro ně klíčové. Příležitost vrátit vydělané peníze zpět do zemí původu zboží, a tím pomáhat místním komunitám a podpořit životní podmínky pracujících, vzniká pouze pokud, se jejich zbož dostane na mezinárodní trhy. 

Žádosti firem hodnotí odborná porota. Jak vypadá rozhodovací proces? jsou při něm relevantní globálně používané eko a fair trade certifikáty?

Jako organizátoři veletrhu nemůžeme rozhodovat o tom, kdo vyrábí udržitelně nebo eticky. Proto jsme o pomoc požádali špičkové odborníky, kteří se jednou za rok sejdou jako porota a pomohou nám určit, kdo ze čtyř a půl tisíce vystavovatelů by mohl být vhodný. V porotě najdete odborníky jako je Kees Bronk z CBI (Centrum pro podporu dovozu z rozvojových zemí), Rudi Dalvai z WFTO (Světová organizace pro spravedlivý obchod) nebo Gerhard Friesacher ze švýcarské společnosti Changemaker AG.

Porota postupuje na základě přijatých žádostí vystavovatelů, což znamená, že vystavovatel musí o zveřejnění v průvodci zažádat sám a poskytnout porotě informace o svých produktech a výrobním procesu. Poté porota – obvykle jednou za rok – projde všechny žádosti a rozhodne, zda žadatel odpovídá podmínkám, a může tedy být uveden v příslušné kategorii.

Certifikáty dosud v tomto ohledu nehrály nijak zásadní roli. Na rozdíl od potravinářského nebo textilního průmyslu, kde mohou spotřebitelé získat relativně dobrý přehled o tom, odkud produkt pochází a jak byl zpracován, u zboží, jako je například porcelán, skleněné nádobí, příbory nebo dárkové zboží, nebyly certifikáty doposavad masově zavedeny, a to z různých důvodů.

Tento trh je stále ještě v plenkách. Situaci komplikuje i fakt, že mnohé spotřební produkty jsou sestaveny z komponentů různého původu, což dále znesnadňuje posuzování konečného výrobku. Certifikáty je však třeba zavést a je nutné propagovat jejich používání proto, aby spotřebitelé dostali platné informace. To všechno samozřejmě vyžaduje čas a peníze.

Kategorie, které porota zohledňuje, reflektují například původ používaných surovin, používání materiálů přátelských k životnímu prostředí, uplatňování inovací vedoucí k lepší udržitelnosti, snahu o udržování tradičních výrobních postupů, férové sociální postavení pracovníků a využívání principů recyklace či upcyklace 

vystavovatel zařazený do vašeho průvodce by měl splňovat alespoň jeden vámi stanovený požadavek; neplánujete v tomto smyslu přísnější rozhodovací proces? Narážím například na jednu z kategorií, která je pojmenovaná jako „rukodělná výroba“. Toto označení nemusí nutně znamenat, že věc byla vyrobena za eticky přijatelných pracovních podmínek.

Přizváním poroty renomovaných odborníků z dané oblasti můžeme zajistit, že společnosti uvedené v příručce etického stylu budou splňovat naše základní požadavky. Ale diskuse o tom, co je v segmentu spotřebního zboží skutečně etické nebo udržitelné, se teprve rozjíždí. Podívejme se například na kategorii ekologicky optimalizované výroby. U porcelánu nebo skla je skutečně těžké říct, zda jde o udržitelné produkty, nemyslíte? 

Vezměte si takovou sklenici na víno nebo porcelánové nádobí, můžete je používat celá desetiletí nebo i staletí. Stávají se roces těchto produktů spotřebovává spoustu v nejrozsáhlejší vody a energie a navíc výrobci generují svou činností velké množství odpadu. Takže namísto otázky, co je udržitelné, bychom se raději měli ptát, co je udržitelnější.

Vaše poznámka k rukodělné výrobě je správná a máte pravdu, že se tato kategorie zaměřuje na přidanou etickou hodnotu v rámci výrobního procesu v tom smyslu, že lidé, kteří obvykle nejsou na trhu práce úspěšní, nyní pracují a využívají své schopnosti na maximum. V rukodělné dílně mohou uplatnit své dovednosti a vytvářet krásné a užitečné produkty. Do této kategorie se mohou se svými výrobky přihlásit například dílny pro osoby se zdravotním postižením nebo místní komunitní dílny z rozvojových zemí.