Kromě „očekávaných" designérů, architektů, lidí z oddělení výzkumu a vývoje, materiálových geeků a hackerů se v Kodani objevili i restaurátoři z dánské Národní galerie, biologové, sociologové a inženýři. Bylo zábavné se setkat s lidmi tolika různých profesí, kteří, soudě podle účasti, považují materiály za důležité téma.
A tak jsem coby vyslanec pražské knihovny materiálů spolu s dalšími stanula tváří v tvář Marku Miodownikovi, opravdové hvězdě večera. Miodownik je materiálový inženýr se specializací na slitiny kovů do tryskových motorů a jeden z vedoucích londýnského Institute of Making. (Ke zhlédnutí doporučuji jakoukoliv jeho on-line prezentaci, za pozornost beze sporu stojí i jeho kolegyně Zoe Laughlin – třeba v sérii The World of Wonderstuff pro BBC. Ani jeden z nich vás nenechá na pochybách o tom, že otázka materiálů je skutečně zásadní.) Mimochodem, po přečtení poslední knihy Stuff Matters (k přečtení v Šumné Bibliothéce) od Marka Miodownika by posedlost materiály pochopila i moje babička. A možná by si i začala doma v kuchyni vařit místo knedlíků biopolymery.
Mark Miodownik z Institute of Making srší energií a nápady. S cukrovou vatou v Kodani.
V kodaňském centru zaměřil Miodownik svou prezentaci pouze na jediný z tisíců známých materiálů. Jeho výběr by potěšil řadu Čechů nejen kvůli tomu, že zmínil rok představení ležáku v českých zemích, ale i proto, že hovořil o SKLE. Mark Miodownik postavil prezentaci na rozdílnosti kultur západu a východu. Milník, ve kterém se tyto civilizace začaly diametrálně rozcházet, vybrousil ze skla. Vynález čočky označil za základ středověké vzdělanosti a využití čočky při zkoumání oblohy nad námi a posléze i života, který nelze pouhým okem spatřit, za jasné momenty, ve kterých se západní civilizace posunula k dalším objevům.
Vedle toho nám kupříkladu rozšíření nápojového skla přineslo změnu barevnosti a čirosti nápojů. Kdyby nebylo vynálezu plochého skla, neobjevily by se v architektuře gotické katedrály ani modernismus, nebo by rozhodně nevypadaly tak, jak je známe dnes. Dostupnost materiálů určuje vývoj celých civilizací, každý nový materiál vzniká jako odpověď na určitý problém a většinou si s sebou, bohužel, nese i bagáž plnou vlastních problémů. Co s materiálem udělat, když v dané aplikaci doslouží? Na přetřes přichází současný trend udržitelnějších řešení a materiálů. Jeho význam potvrdilo i setkání v Kodani.
Jeden ze spoluzakladatelů řetězce knihoven materiálů Material Connexion Michele Caniato vystudoval architekturu a průmyslový design, pak se ohlédl a vytvořil servis, který oběma profesím podle jeho slov chyběl – materiálovou knihovnu. A právě Caniato hned na úvod své přednášky varoval: „Až dojde ropa, a je jen otázkou času, kdy k tomu dojde, udržitelnost už nebude jen volbou, bude to potřeba." Je třeba hledat řešení, která šetří zdroje a energii, a zároveň, pokud jsou chytrými designy v obecnějším smyslu toho slova, i náklady firem. A to je něco, na co velké korporace slyší už dnes – výsledkem může být například změna obalového designu bot pro firmu Puma Clever little bag, která šetří materiál, hmotnost balení a tudíž i náklady na přepravu. „Nejlepší krabice je žádná krabice,“ vtipně shrnul.
Jak k inovativnímu řešení či materiálu dospět? Mark Miodownik si myslí, že je potřeba spolupracovat v týmech, které tvoří odborníci z různých profesí, a mít prostor k setkávání. Jako dobré příklady uvedl domovský Maker Space v Institute of Making nebo nově otevřený prostor v KEA v Kodani. „Na takových místech se vytvoří ideální prostředí pro uvolnění kreativity a tříbení názorů,“ vidí situaci. V Kodaňské škole designu a technologií KEA (obdoba naší vyšší odborné školy, nebo učňovského vzdělávání) slouží k uvolnění tvůrčích sil část Material design Labu, která je vybavena 3D tiskárnou, pecemi, sporáky, pracovním stolem a několika dalšími přístroji. Studenti zde mohou experimentovat s výrobou vlastních materiálů.
V labu byly k vidění i objekty vznikající lepením přízí ze starých džín.
Výrobu polymeru z mléka a vinného octa si můžete vyzkoušet ve vlastní kuchyni. Jednoduše zahřejete mléko na šedesát stupňů Celsia a přidáte ocet. Vzniklá sraženina je primitivní polymerní hmota připomínající galatit, narozdíl od něj je ale rozpustná ve vodě. V domácích podmínkách ji můžete obarvit například odvarem z červené řepy.
Kodaňský prostor je vybaven i souborem základních vzorků materiálů a informací, které pomohou k pochopení jejich podstaty. Právě v takzvaném BOXu se dozvíte, jak a z čeho vznikají polymery nebo jaký je rozdíl mezi jednotlivými běžně používanými textilními vlákny. Na všechny materiály si můžete sáhnout a prověřit jejich vlastnosti.
Tak zvaný BOX obsahuje vědění o materiálech v kostce.
V materiálové knihovně naleznete i 3D tisk lidské ruky.
Ke správnému materiálovému večírku patří i materiálový raut – je libo jednohubku z dehydrované červené řepy s mořskou řasou?
Ačkoliv má KEA v porovnání s naší pražskou knihovnou matériO daleko větší prostory, k mému milému překvapení máme leccos společné. V Praze i Kodani najdete on-line databázi s tisícovkami materiálů a případovými studiemi, knihovnu knih, výstavní prostor a samozřejmě knihovnu materiálů s nejnovějšími vzorky. Některé z nich jsme si s kolegy v Kodani vyměnili. V Praze tak máme nově fólii s holografickým efektem, která má značnou hloubku efektu. Je vhodná například pro obalový design, který má na sebe strhnout pozornost. Dovezla jsem i podtácky s hydrofilním a hydrofobním inkoustem, který při styku s vodou vyjeví skrytý nápis – mohou sloužit například k hospodským hrám. Fascinující je i silikonová origami struktura, jejíž systém lze rozpracovat do designu, který tlumí nárazy, může se hodit pro sportovní oblečení nebo obuv. Chcete si je osahat na vlastní kůži? Přijďte na Břevnov.
