CZ / ENG

Všímáme si

Civilizaci určují (dostupné) materiály. Své o nich ví i v nově otevřeném labu v Kodani

Nejsou všechny ty řeči o důležitosti materiálu jen nafouklá bublina? Jsou materiálové knihovny k něčemu dobré? Koho potřebujeme, aby vznikl inovativní materiál nebo řešení? Je environmentální šetrnost jen trend? Odpovědi na tyto otázky vykrystalizovaly ve středu 28. ledna během panelové diskuse, která se odehrála během otevření nového prostoru pro materiály v Kodani. Nový Material Design Lab při KEA Copenhagen school of Design and Technology stojí za pozornost.

Civilizaci určují (dostupné) materiály. Své o nich ví i v nově otevřeném labu v Kodani

Kromě „očekávaných" designérů, architektů, lidí z oddělení výzkumu a vývoje, materiálových geeků a hackerů se v Kodani objevili i restaurátoři z dánské Národní galerie, biologové, sociologové a inženýři. Bylo zábavné se setkat s lidmi tolika různých profesí, kteří, soudě podle účasti, považují materiály za důležité téma.
 
A tak jsem coby vyslanec pražské knihovny materiálů spolu s dalšími stanula tváří v tvář Marku Miodownikovi, opravdové hvězdě večera. Miodownik je materiálový inženýr se specializací na slitiny kovů do tryskových motorů a jeden z vedoucích londýnského Institute of Making. (Ke zhlédnutí doporučuji jakoukoliv jeho on-line prezentaci, za pozornost beze sporu stojí i jeho kolegyně Zoe Laughlin – třeba v sérii The World of Wonderstuff pro BBC. Ani jeden z nich vás nenechá na pochybách o tom, že otázka materiálů je skutečně zásadní.) Mimochodem, po přečtení poslední knihy Stuff Matters (k přečtení v Šumné Bibliothéce) od Marka Miodownika by posedlost materiály pochopila i moje babička. A možná by si i začala doma v kuchyni vařit místo knedlíků biopolymery.
 
Mark Miodownik z Institute of Making srší energií a nápady. S cukrovou vatou v Kodani.
 
V kodaňském centru zaměřil Miodownik svou prezentaci pouze na jediný z tisíců známých materiálů. Jeho výběr by potěšil řadu Čechů nejen kvůli tomu, že zmínil rok představení ležáku v českých zemích, ale i proto, že hovořil o SKLE. Mark Miodownik postavil prezentaci na rozdílnosti kultur západu a východu. Milník, ve kterém se tyto civilizace začaly diametrálně rozcházet, vybrousil ze skla. Vynález čočky označil za základ středověké vzdělanosti a využití čočky při zkoumání oblohy nad námi a posléze i života, který nelze pouhým okem spatřit, za jasné momenty, ve kterých se západní civilizace posunula k dalším objevům.
 
Vedle toho nám kupříkladu rozšíření nápojového skla přineslo změnu barevnosti a čirosti nápojů. Kdyby nebylo vynálezu plochého skla, neobjevily by se v architektuře gotické katedrály ani modernismus, nebo by rozhodně nevypadaly tak, jak je známe dnes. Dostupnost materiálů určuje vývoj celých civilizací, každý nový materiál vzniká jako odpověď na určitý problém a většinou si s sebou, bohužel, nese i bagáž plnou vlastních problémů. Co s materiálem udělat, když v dané aplikaci doslouží? Na přetřes přichází současný trend udržitelnějších řešení a materiálů. Jeho význam potvrdilo i setkání v Kodani.
 
 
Jeden ze spoluzakladatelů řetězce knihoven materiálů Material Connexion Michele Caniato vystudoval architekturu a průmyslový design, pak se ohlédl a vytvořil servis, který oběma profesím podle jeho slov chyběl – materiálovou knihovnu. A právě Caniato hned na úvod své přednášky varoval: „Až dojde ropa, a je jen otázkou času, kdy k tomu dojde, udržitelnost už nebude jen volbou, bude to potřeba." Je třeba hledat řešení, která šetří zdroje a energii, a zároveň, pokud jsou chytrými designy v obecnějším smyslu toho slova, i náklady firem. A to je něco, na co velké korporace slyší už dnes – výsledkem může být například změna obalového designu bot pro firmu Puma Clever little bag, která šetří materiál, hmotnost balení a tudíž i náklady na přepravu. „Nejlepší krabice je žádná krabice,“ vtipně shrnul.

Jak k inovativnímu řešení či materiálu dospět? Mark Miodownik si myslí, že je potřeba spolupracovat v týmech, které tvoří odborníci z různých profesí, a mít prostor k setkávání. Jako dobré příklady uvedl domovský Maker Space v Institute of Making nebo nově otevřený prostor v KEA v Kodani. „Na takových místech se vytvoří ideální prostředí pro uvolnění kreativity a tříbení názorů,“ vidí situaci. V Kodaňské škole designu a technologií KEA (obdoba naší vyšší odborné školy, nebo učňovského vzdělávání) slouží k uvolnění tvůrčích sil část Material design Labu, která je vybavena 3D tiskárnou, pecemi, sporáky, pracovním stolem a několika dalšími přístroji. Studenti zde mohou experimentovat s výrobou vlastních materiálů.

V labu byly k vidění i objekty vznikající lepením přízí ze starých džín.

Výrobu polymeru z mléka a vinného octa si můžete vyzkoušet ve vlastní kuchyni. Jednoduše zahřejete mléko na šedesát stupňů Celsia a přidáte ocet. Vzniklá sraženina je primitivní polymerní hmota připomínající galatit, narozdíl od něj je ale rozpustná ve vodě. V domácích podmínkách ji můžete obarvit například odvarem z červené řepy. 

Kodaňský prostor je vybaven i souborem základních vzorků materiálů a informací, které pomohou k pochopení jejich podstaty. Právě v takzvaném BOXu se dozvíte, jak a z čeho vznikají polymery nebo jaký je rozdíl mezi jednotlivými běžně používanými textilními vlákny. Na všechny materiály si můžete sáhnout a prověřit jejich vlastnosti.

Tak zvaný BOX obsahuje vědění o materiálech v kostce.

V materiálové knihovně naleznete i 3D tisk lidské ruky. 

Ke správnému materiálovému večírku patří i materiálový raut  je libo jednohubku z dehydrované červené řepy s mořskou řasou?

Ačkoliv má KEA v porovnání s naší pražskou knihovnou matériO daleko větší prostory, k mému milému překvapení máme leccos společné. V Praze i Kodani najdete on-line databázi s tisícovkami materiálů a případovými studiemi, knihovnu knih, výstavní prostor a samozřejmě knihovnu materiálů s nejnovějšími vzorky. Některé z nich jsme si s kolegy v Kodani vyměnili. V Praze tak máme nově fólii s holografickým efektem, která má značnou hloubku efektu. Je vhodná například pro obalový design, který má na sebe strhnout pozornost. Dovezla jsem i podtácky s hydrofilním a hydrofobním inkoustem, který při styku s vodou vyjeví skrytý nápis – mohou sloužit například k hospodským hrám. Fascinující je i silikonová origami struktura, jejíž systém lze rozpracovat do designu, který tlumí nárazy, může se hodit pro sportovní oblečení nebo obuv. Chcete si je osahat na vlastní kůži? Přijďte na Břevnov.

 

4. 2. 2015 text: Anna Špuláková Beránková, hlavní konzultantka matériO Prague, foto: Lucie Hlavsová a KEA, Copenhagen school of Design and Technology

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM
Sen Liška 4.2.2015 12:39

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.