CZ / ENG

Všímáme si

Historie Palachova rodného domu ožívá

Ve Všetatech byl 9. října slavnostně otevřen Památník Jana Palacha. Z jeho rodného domu se stalo pietní místo vyzdvihující význam Palachova sebeupálení jako klínu, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl do osudu celé rodiny. Osobnost Jana Palacha se stala nadčasovým symbolem boje za svobodu a morální hodnoty. Silné architektonické zpracování má vyzývat návštěvníky k porozumění jeho činu a objevení vlastní role v obsahu tohoto historického odkazu. 

Historie Palachova rodného domu ožívá

Text: Barbora Čápová • Úvodní foto: Mirek Cikán


Podoba památníku vychází z projektu Miroslava Cikána a Pavly Melkové, architektů z ateliéru MCA. Jejich návrh získal 1. místo ve veřejné architektonické soutěži vypsané Národním muzeem v roce 2015. „Pomník zdůrazňuje význam činu spočívajícího v uslyšení dějinné výzvy jednotlivcem, a vyzdvihuje tak v univerzální rovině platnost Palachova činu i pro současnost,“ zmiňuje Pavla Melková v brožuře vydané Národním muzeem k příležitosti vzniku památníku.

(foto: Mirek Cikán)

Minimalistická, avšak velkolepá koncepce interiéru koreluje s vnějším, na první pohled obyčejným rodinným domem, který se nijak výrazně neliší od svého okolí. Stěžejním prvkem propojujícím vnější i vnitřní pohled je hrana z cortenu, oceli stabilizované rzí. Na vnitřek hrany je užita zastudena brunýrovaná ocel.  „Hrana je dnes symbolem ztělesňujícím podobu zla. Před padesáti lety byla ale hranou skutečnou, i když ne fyzickou. Do života země zasáhla zvenčí hrana zla a s ní i výzva. Nyní je na čase tuto dějinnou výzvu uslyšet a vyzdvihnout ji tak v univerzální platnost i pro současnost,“ dodávají autoři projektu.

Cortenová ocel je materiál, který svým rezivým povrchem zdůrazňuje plynutí času. Díky tomu se dnes často používá při realizaci památníků různého charakteru.  Miroslav Cikán a Pavla Melková  ji použili i na dřívějších projektech, například při úpravě pražského barokního Bastionu U Božích muk. „Evokuje ve mně pancíře válečných zbraní a tanků,“ říká o materiálu Miroslav Cikán.

(foto: Vilém Urbánek)

(foto: Mirek Cikán)

Z venku vede hrana návštěvníky přímo doprostřed domu k opuštěnému rodinnému stolu. Ten symbolizuje poctu rodině a matce. Jiný vchod do domu neexistuje – pouze východ, kterým Jan 16. ledna 1969 naposledy odešel. Vnitřek domu působí čistě, velkolepě, až existenčně tísnivě. Prostor svými dispozicemi a světelnými podmínkami odkazuje k hlavní chrámové lodi. Spodní okna jsou zatemněna a světlo přichází jen z vybouraného druhého patra. Tam také vedou schody do původního Palachova pokoje, dnes již končící v prázdnu zmizelých dnů. Interiér doplňují autentické předměty spojené s Palachovou smrtí jako například posmrtná maska od Olbrama Zoubka či státní vlajka, kterou bylo Palachovo tělo po smrti přikryto.

(foto: Vilém Urbánek)

Zahrada s kontemplativním nádechem ukrývá pavilon s audiovizuální expozicí přibližující Palachův životní příběh a samotný protest, kterým chtěl 16. ledna 1969 vyburcovat veřejnost z rezignace po srpnové okupaci. Kromě dobových materiálů tu návštěvníci mohou sledovat i reakce zástupců společnosti a státní moci, které byly pořízené v následujících obdobích normalizace a během Sametové revoluce. Pavilon disponuje pancéřovým observačním oknem krytým betonovou deskou. Ta je podepřena pilířem. „Pilíř – atlas symbolizuje vzepření místa mezi Nebem a Zemí,“ doplňuje Miroslav Cikán. Autorem historické expozice je Petr Blažek, který při její přípravě spolupracoval s Michalem Ježkem, Markem Junkem a Jáchymem Šerých.

 

30. 10. 2019

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.