CZ / ENG

Obrazem

Papírenské lahůdky na pražských Vinohradech. Dílna Lemniskáta jde s dobou, dokazuje to i svérázným výběrem materiálů

Řekne-li se chráněná dílna, řada lidí si představí neforemný hrnek či jiný předmět, který si koupí pravděpodobně ze soucitu. Není na tom vlastně nic špatného, za danými výrobky přece stojí lidé s nejrůznějšími handicapy. Dnes si ale ukážeme jiný příběh. Příběh o otevřenosti, překonávání bariér a ručně vyráběných sešitech, blocích, kronikách či denících. Při jejich výrobě dojde i na papír ze sloního trusu či na recyklovaných materiál z kelímků na kávu. Vítejte v neziskové organizaci Lemniskáta.

Papírenské lahůdky na pražských Vinohradech. Dílna Lemniskáta jde s dobou, dokazuje to i svérázným výběrem materiálů

Text: Michala Bradová Foto: Tomáš Rubín


Komunitní dílna Lemniskáta – život bez bariér sídlí v samém centru Prahy, v Balbínově ulici na Vinohradech. Jde o inspirativní dílnu, kde hlavní roli hraje papír. Pod rukama sedmnácti osob s nějakým fyzickým, mentálním či psychickým handicapem tu vznikají produkty v nejrůznějších dekorech a formátech od sešitů pro školy, notesů, bloků, desek, přáníček a ozdob až po fotoalba, kroniky nebo kreativní deníky. Jakmile vstoupíte do tohoto útulného prostoru, budete zavaleni úsměvy, vřelostí a srdečností.

Vlasta Urbanová, ředitelka organizace Lemniskáta, v dílně a obchodě v pražské Balbínově ulici

Chráněná dílna a výrobky, které chcete mít doma? Jde to dohromady, důkazem je organizace Lemniskáta

Lemniskáta staví svou strategii na myšlence budovat tvůrčí prostředí, kde se mohou handicapovaní seberealizovat a rozvíjet – z toho vychází i její sortiment. Na první pohled zaujme hravostí, precizním zpracováním a odvahou pracovat s netradičními materiály. Je libo třeba sešit z papíru ze sloního trusu? „Aktuálně využíváme sloní trus, ale chystáme ještě výrobky z trusu osla somálského, zebry a koní. Všechny tyhle papíry se ručně vyrábějí v krásné rodinné manufaktuře Papyrea, kterou najdete na severu Čech ve vesnici Zdislava. Trus berou přímo ze ZOO v Liberci a pak také z rodinné farmy Lukava, nacházející se v Jindřichovicích pod Smrkem. Papíry vypadají krásně a výrobky z nich jsou opravdovou raritou,“ popisuje část produktové řady ředitelka organizace Lemniskáta Vlasta Urbanová. (Víme, na co možná myslíte, tak rovnou odpovídáme. Ne, tento papír skutečně nijak nezapáchá.)

Paleta materiálů, kterou v dílně používají při výrobě svých produktů, je poměrně široká. Významnou roli tu hrají recyklované papíry, jejichž základ tvoří bavlna a len, k nimž se pak přidávají další složky (například rozemleté džínsy, sisal, juta, vodní hyacint, morušové lýko nebo zmíněný trus). Své místo tu mají i materiály z použitých kelímků na kávu, papír z vyřazených kalendářů nebo klasický papír vyráběný ze dřeva. Ten se využívá například během workshopů, které Lemniskáta organizuje pro školy. V rámci mírnění dopadu své činnosti na životní prostředí začala dílna v rámci celonárodního podpůrného programu za papír, který se spotřebuje v rámci těchto workshopů, vysazovat nové stromy.

KLÍČEM JE SPOLUPRÁCE S KOMERČNÍ SFÉROU

Provoz dílny se úspěšně drží už osmým rokem, nicméně stojí za tím spousta úsilí a odhodlání. Jednoduchá cesta to podle slov ředitelky Vlasty Urbanové rozhodně není, přeci jen jde o neziskovou organizaci. A hlavně o ruční výrobu, která se v případě chráněné dílny nemůže nikdy zaplatit. Lemniskátu podporuje Městská část Praha 2, větší či menší společnosti či dobrovolníci z firem. „Nyní fungujeme tak, že polovina nákladů je hrazena z pomoci, na druhou polovinu si musíme vydělat nebo vygrantovat. Nechceme jít cestou velkých grantů, protože nemůžeme ztrácet čas a energii papírováním. Naopak se nám líbí vytvářet si osobní vztahy a okruh lidí, který nás má rád a fandí nám. Je to sice pomalejší cesta, ale dává nám větší smysl,“ vysvětluje Vlasta Urbanová.

Najít cílového zákazníka v době chytrých telefonů a notebooků je docela náročné. Sice pořád existuje určitý segment lidí, který si v papírových sešitech a blocích libuje, nicméně nezisková organizace se k němu těžko dostává. Lemniskáta pravidelně objíždí jarmarky a trhy, nedávno díky firmě Shoptet spustila i vlastní e-shop, vedle toho využívá také komisní prodej v několika obchodech nebo jednorázových nabídek od zodpovědných firem, kteří si Lemniskátu k sobě pozvou a umožní zaměstnancům nakoupit si její výrobky. „Je to trend, který by se mohl více rozvíjet. Obecně by nám do budoucna pomohl silnější zájem velkých firem a jejich ochota investovat do dražších dárků pro své obchodní partnery, dodavatele nebo zaměstnance. Firmy, které organizují semináře a školení, by mohly pořizovat kvalitnější sešity a bloky, zkrátka nešetřit na produktech dovezených z Číny. Jde totiž o organizace, které si to z finančního hlediska mohou dovolit, a nás by taková kooperace rozhodně posunula dál,“ říká Urbanová.

BOŘENÍ PŘEDSUDKŮ A ZAŽITÝCH BARIÉR

Vedle kvalitní ruční výrobků v Lemniskátě nabízejí i zmíněné workshopy a exkurze pro školy, díky kterým se daří bořit pomyslnou zeď mezi handicapovanými jedinci a členy většinové společnosti. Společný zážitek z tvůrčí ruční práce dokáže eliminovat strach z jinakosti i kolující předsudky. „Zájem o tyto naše aktivity je větší, než jsme schopni pokrýt. Děláme to především na podzim a pak v období od ledna do března, protože od dubna začínají chodit výrobní zakázky pro školy a nezbývá čas. Součástí je workshop, kdy každý náš zaměstnanec dostane jednoho žáka a tvoří ten sešit společně. Máme vyzkoušeno, že během té hodiny a půl zmizí veškeré obavy, které děti původně měly, zkrátka zjistí, že není vůbec čeho se bát,“ vysvětluje Vlasta Urbanová.

Vstoupíte-li do Lemniskáty, rychle zjistíte, že v mnoha ohledech mohou být handicapovaní lidé pracující v dílně inspirací i pro řadu dospělých. Práce je baví, jsou velice motivovaní a sami od sebe se chtějí podílet na krásných věcech, které v dílně vznikají. „Máme tu lidi s posudkem, že jsou nezaměstnatelní, s IQ 40, což je k smíchu, protože by sem snad ani nedošli. Ale tady se tím přijetím a hezkou atmosférou stabilizují, mají úžasné postřehy a okamžitě vycítí, když je nějaká práce nenaplňuje. Samozřejmě to vždy není pohádka, přijdou špatné nálady, tlaky odjinud, zkrátka nemají invalidní důchod náhodou, ale obecně tu panuje pohoda,“ uzavírá celou návštěvu organizace Lemniskáta Vlasta Urbanová.


► SILNÉ PŘÍBĚHY, KTERÉ FORMUJÍ NÁŠ VZTAH K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ A VĚCEM, NAJDETE I V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ MAGAZÍNU MATERIAL TIMES. MŮŽETE SI JEJ OBJEDNAT V E-SHOPU NEBO ZAJÍT DO JEDNOHO Z KAMENNÝCH OBCHODŮ.

2. 4. 2019

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.