CZ / ENG

Všímáme si

Textiles Matter: trendy z Heimtextilu

Textilní veletrh Heimtextil otevřel letošní sezonu na výstavišti Messe Frankfurt. Britská konzultační agentura FranklinTill připravila pro Heimtextil 2023 výstavu trendů s názvem Textiles Matter. Proč na textilu záleží? Jaké jsou v oblasti trendy? A potřebujeme je vůbec?

Textiles Matter: trendy z Heimtextilu

 

Text: Valérie Záhonová • Úvodní foto: Pim Top


Název Textiles Matter, lze přeložit jako „na textilu záleží”. Tuto skutečnost nedokazuje pouze známé rčení „šaty dělaj člověka”, ale také jeho enormní a stále stoupající spotřeba. Jen za uplynulý rok jsme celosvětově vyprodukovali téměř sto milionů tun1 textilního odpadu. Textilní průmysl je po palivovém průmyslu a zemědělství třetím největším znečišťovatelem na světě.2

Všechny trendy prezentované agenturou FranklinTill spojovala vize změny současného lineárního modelu výroby, spotřeby a nakládání s odpady směrem k cirkularitě. V cirkulární ekonomice je stejně jako v přírodě každý odpad znovupoužitelným zdrojem. Pro realizaci této myšlenky je klíčové rozdělit odpad do dvou odlišných cyklů – technického a biologického. Materiály z technického cyklu jsou takové, které mohou být recyklovány. Materiály z biologického cyklu zase zahrnují pouze látky organického původu, které jsou biologicky odbouratelné, lze je proto kompostovat a navrátit zpátky do biosféry.

Výstava Textiles Matter ukázala čtyři ideové směry pro uplatnění principů cirkulární ekonomiky v praxi. Sekce měly názvy Make and Remake, Continuous, From Earth a Nature Engineered. Pro každou část vybrala agentura FranklinTill příklady několika progresivních projektů a materiálů z celého světa, na kterých představila rozmanité strategie pro přechod na zodpovědnější model produkce, nejen v oblasti textilu.

 

Make and Remake: Opravy a upcyklace

Plýtvání vyšlo z módy. Trendy je prodlužování života výrobků a materiálů opravami a upcyklací. Upcyklovat znamená přeměňovat odpadové materiály nebo produkty na nové věci s vyšší hodnotou. Opravy i upcyklace jsou zpravidla méně energeticky náročné než recyklace a měly by proto být v cirkulární ekonomice první volbou. Sekce Make and Remake představila inovativní pojetí dobře známých technik jako je přebarvování, koláž nebo patchwork v podání současných tvůrců.

Možnosti transformace zbytkových textilií do nových produktů ukázala holandská designérka Simone Post na projektu s názvem A New Beginning. Pomocí laseru vyřezala z textilního odpadu výrobců Vlisco, Kvadrat nebo Adidas pruhy, které nápaditým způsobem spojila do pestrobarevné série děl se svébytnou estetikou. 

 

Recyklované látky v projektu A New Beginning. Foto: Simone Post

Dominovaly také vizuálně atraktivní opravy v podání amerického Repair Shopu. Studio založila Rachel Smith a Sam Bennett. Duo opravuje textilie na zakázku, pořádá online kurzy i látací workshopy naživo. Jejich poznávacím znamením jsou barevně výrazné opravy. 

 

Estetika oprav. Foto: Repair Shop

 

Continuous: Recyklace a zero-waste

Projekty z oblasti materiálové recyklace byly na Textiles Matter představeny pod sekcí Continuous. Ideálem cirkulární ekonomiky je produkce s nulovým odpadem. Recyklaci mohou usnadnit monomateriály, modularita nebo design pro snadné rozebrání výrobků.3

Materiál Tencel rakouské textilní značky Lenzing využívá technologii Refibra k recyklaci zbytkové bavlny z výroby oděvů. Odpadní materiál se rozmělní a smíchá s podílem dřevní buničiny. Tato surovina se dále přeměňuje na vlákna Tencel Lyocell pro výrobu nových přízí, tkanin a oděvů. Materiál najdete mezi vzorky v knihovně materiálů matériO’ Prague.

 

Materiál Tencel Lyocell využívá zbytkovou bavlnu. Foto: Tencel by Lenzing

 

From Earth: Spolupráce s přírodou

Část s názvem From Earth zaměřila pozornost na bohatství přírodního světa a prozkoumání nejrůznějších organických zdrojů materiálu. Představené projekty spojila snaha o spolupráci s přírodou bez ambic o její absolutní kontrolu. V rovině estetiky proto dostala prostor „nedokonalost” nebo absence standardizace.

Módní značka Hul le Kes měla na Textiles Matter malou barvící dílnu. Její zakladatelé Sjaak Hullekes a Sebastiaan Kramer (na obrázku) se snaží svou činností změnit dnešní „módní paradigma”. Vedle šití nových oděvů z použitých materiálů provozují Recovery Studio, ve kterém opravují a přebarvují poškozené oděvy. Jejich barvící servis může vrátit život třeba košili se skvrnami od vína. Filozofií firmy je, že každá taková událost a nová „nedokonalost” je součástí příběhu oděvu, který proto není nutné vyhodit. Hullekes funguje částečně jako sociální podnik, zaměstnává lidi s mentálními nebo psychickými potížemi. Tuto činnost značka v současnosti dotuje ze svých komerčních aktivit.

 

Dílna značky Hullekes na Heimtextilu 2023. Foto: Pietro Sutera

Designérka Nienke Hoogvliet pracovala poslední desetiletí na barvivu z mořských řas. Název projektu Zeefier vychází z holandských slov zee (moře) a fir (hrdý), a odkazuje také na řeckého boha větru Zefyra. Mořské řasy nepotřebují k růstu sladkou vodu, půdu ani hnojiva. To vše z nich dělá zajímavé řešení pro módní a textilní barvení. Barvivo je nyní téměř připraveno pro komerční použití.

 

Zeefier barví textil pomocí mořských řas. Foto: Evy Cornelissen

 

Nature Engineered: Navrženo přírodou

I tato sekce čerpala inspiraci z přírody. Zaměřila se na o něco „techničtější” rozměr inspirace než předchozí From Earth. Nature Engineered představila projekty, které přetváří přírodní zdroje do nových sofistikovaných a funkčních materiálů s možností využití v oblastech jako je architektura, interiérový design nebo automotive.

Látky Bananatex vyvinula značka Qwstion. Z vláken rostliny Abacá (Banánovník textilní) se zpracovává příze pro výrobu látek, které jsou díky povrchové úpravě přírodním včelím voskem nepromokavé a biodegradabilní. Design a vývoj probíhá ve Švýcarsku, látky jsou zpracovávány v Asii. Vzorky materiálu Bananatex najdete v knihovně materiálů matériO’ Prague

 

Bananatex z vláken rostliny Abacá vyvinutý značkou Qwstion. Foto: Tereza Anderlová

 

Desítky vystavených inspirativních materiálů a projektů na Textiles Matter ukázaly množství alternativních cest, které více či méně staví na již dříve vzniklých praktikách. Současně řečeno: mnohé starší postupy recyklují.4 Ačkoli všechny spojuje snaha o zodpovědnější přístup k textilu a produkci obecně, nelze se zbavit pocitu, že i toto je další, již dost dobře prodávající trend. Nabízí se proto otázka, zda jsou trendy v textilu stále ještě trendy a zda by tento koncept neměl vyjít z módy stejně jako loňské kolekce řetězců…

 

Více o Textiles Matter na Heimtextilu 2023 zde.

 

Zajímají Vás textilní materiály?

matériO’ Prague připravuje na březen 2023 seminář s názvem Inovace v textilu, který představí inovativní materiály, technologie i projekty z této oblasti. Další informace o semináři naleznete brzy zde.

Poznámky:

1 92 tun, zdroj: earth.org

2 zdroj: earth.org

3 Monomateriály se v recyklačním procesu zpracují jednodušeji než materiálové mixy, modularita zase usnadňuje znovupoužití jednotlivých částí produktu. Takzvaný Design for Disassembly (design pro rozebrání) zohledňuje konec životního cyklu produktu již ve fázi návrhu tím, že jeho rozebíratelnost usnadňuje recyklaci nebo opravy jednotlivých částí.

4 Lokální přírodní materiály byly kdysi jedinou dostupnou volbou. Znát své okolí a vědět, jaký materiál lze k čemu použít patřilo k základním dovednostem. Stejně tak spravování textilu je po staletí běžnou součástí lidského života, a v mnohých kulturách již dávno nabylo na vysoké estetické i významové hodnotě. Příkladem může být japonská technika „sashiko”, sloužící k záplatování kimon. Nový není ani upcycling. Ačkoli je například patchwork obvykle spojován s Anglií, kde se tato technika stala oblíbenou již v sedmnáctém století, nejstarší dochovaný patchwork pochází z Číny a je více jak tisíc let starý. Známé jsou i příklady „složitější” recyklace. V osmnáctém století vyvolal rostoucí polygrafický průmysl zvýšenou poptávku po papíru. V tomto období se papír běžně vyráběl z hadrů, nikoli ze stromů. Neznámý dobový autor na toto téma složil „pokrokově cirkulární” báseň: Hadry tvoří papír, papír tvoří peníze, peníze tvoří banky, banky tvoří půjčky, půjčky tvoří žebráky, žebráci tvoří hadry, hadry tvoří papír. V originále: Rags make paper, paper makes money, money makes banks, banks make loans, loans make beggars, beggars make rags, rags make paper…

9. 3. 2023

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.