Jak začala vaše cesta s textilem?
Začínala jsem jako módní návrhářka – přesně v době, kdy se rychlá móda začala prudce rozjíždět. Studovala jsem módu na umělecké škole v Utrechtu a poté jsem si založila vlastní značku not tom dick & harry, ale… Obchody váhaly nakupovat od neznámých návrhářů a fast fashion rychle ovládala trh. Prodávat ručně vyráběné kusy bylo čím dál náročnější. Čtyři roky jsem pracovala v módním průmyslu, každý měsíc vytvářela nespočet kolekcí a žila v neustálém tlaku.
Co probudilo vaši fascinaci vlnou a jejím potenciálem?
V módním průmyslu mi připadalo neetické používat materiály, aniž bych znala jejich původ nebo podmínky výroby. Navštívila jsem výstavu o vlně v TextielMuseum v Tilburgu. Byla tam vystavená nomádská jurta a hluboce mě zasáhla představa, že lidé v těchto vlněných obydlích žili po staletí. Vlastnosti vlny – lehkost, hřejivost, izolace, schopnost pohlcovat zvuk – mě ohromily. Nejvíc mě ale zasáhlo to, že jsem tento materiál vlastně nikdy doopravdy neviděla. Jak to bylo možné? Byl mi cizí, a přitom měl tolik výjimečných vlastností. Odejdu z módy a začnu zkoumat vlnu. Večer jsem si našla úklidovou práci, abych se uživila, a dva roky jsem s vlnou experimentovala. Začala jsem vnímat její neuvěřitelný potenciál. A tehdy jsem si řekla: Je svět připravený na vlnu?
Byl svět připravený na vlnu?
Nebyl! V Nizozemsku lidé vlnu považovali za „alternativu“. Rozhodla jsem se tedy jet do země, kde je vnímaná jinak. Myslela jsem, že to bude Velká Británie. V Anglii – a hlavně v Londýně – si lidé opravdu cení textilu a barev, je to součást jejich identity. Pracovala jsem tam s módními návrháři, dokonce jsem se podílela na filmu Star Wars: Epizoda I – Skrytá hrozba z roku 1999, na kostýmech Jediů. Ale doma v Nizozemsku mi dlouho trvalo vybudovat si vlastní ateliér.
Které momenty byly pro vznik studia zásadní?
Vystavovala jsem své menší vlněné tapisérie na Salone del Mobile v Miláně. Měla jsem jen pár návrhů, ale někteří lidé v nich viděli potenciál v interiérech. A pak jsem si sepsala pětici architektů, se kterými bych chtěla spolupracovat, a odletěla do New Yorku představit svou práci.
Kteří architekti jako první rozpoznali potenciál vaší práce a roli vlny v současných interiérech?
Byli to Tod Williams a Billie Tsien. Když jsem zaklepala na jejich dveře v New Yorku a představila jim svou práci, byli nadšení – ale tehdy neměli žádný vhodný projekt. O tři roky později mi zavolali a řekli: „Budeme za vás bojovat.“ Šlo o projekt v Lincolnově centru v New Yorku – velkou spolupráci s mnoha lidmi. Vytvořila jsem dvě obrovské nástěnné tapisérie. To byl začátek našeho partnerství, od té doby jsme společně pracovali na mnoha projektech. Vždycky je potřeba ten první, díky kterému ukážete, co umíte.
Nejste jen textilní umělkyně, ale také farmářka.
Mé architektonické instalace jsou ručně vyráběné z regenerativní vlny a barvené biodynamickými rostlinnými pigmenty. Celková mise studia je přivádět lidi zpět k přírodě a společnosti. Na naší biodynamické farmě De Kreake máme holistický a ekologický přístup, který jde daleko za hranice běžného organického zemědělství. O farmu se odborně stará má partnerka Claudia Busson. Najdete tam záhony s rostlinami na barviva, květiny, byliny, zeleninu, ovocné stromy i pastviny pro malé stádo ovcí plemene Drentská stepní. Spolupracujeme také s pastýřem z organizace It Fryske Gea v Frísku, který chová větší stádo. Naší vizí je regenerovat místní biodiverzitu a propojit lidi s materiálními zdroji.
Na zemědělství se dá nahlížet i jinak.
Ze začátku jsme všechny pigmenty kupovali – jejich odstíny se měnily podle ročních období a i v biozemědělství se stále mohou objevovat chemikálie. Je skvělé mít vše pod jednou střechou. Když dostaneme zakázku a někdo si vyžádá vzorek, můžeme ho okamžitě vyrobit.
Vaše značka LOADS Collection, rozšíření ateliéru, se od roku 2022 zaměřuje na oděvy a interiérový textil. Sdílí stejnou filozofii jako tapisérie?
Vybudovali jsme kolem tapisérií celou infrastrukturu a začali jsme přemýšlet o budoucnosti. Můj nejmladší syn Jesk navrhl vytvořit značku zaměřenou na oděvy a interiérové textilie podle stejných principů výroby. LOADS Collection je zakázková, z kvalitních, zdravých materiálů a vyráběná v Nizozemsku sociálními podniky. Chceme také, aby se LOADS stala platformou pro mladé designéry a nositele změny.
Jaké materiály používá LOADS Collection?
Například tyto polštáře jsou plněné vlnou a jejich potahy jsou ze sekemské bavlny z Egypta. Iniciativa SEKEM pomohla více než 10 000 farmářům v nilské deltě přejít na biodynamické zemědělství na více než 40 000 akrech, čímž se snížilo používání pesticidů i spotřeba vody a zároveň se podpořily místní komunity. Textilie LOADS Collection jsou prvními biodynamickými mono-materiály s certifikací Demeter, vyráběné ručně ze 100% dohledatelných, rozložitelných přírodních vláken a rostlinných barev pěstovaných v šetrném měřítku.
Váží si dnes lidé víc toho, že znají síť výroby?
Když jsem před třiceti lety začínala s vlnou, čelila jsem stejným problémům, jaké nyní zažívám s LOADS Collection. Neustále se to porovnává s masovou produkcí – svět je tak unifikovaný, všechny interiéry vypadají stejně... Kde je ta zvědavost být jiný? Ale myslím, že nová generace to začíná měnit. Má touhu po změně.
Zdá se, že se vám daří tyto hodnoty předávat dál.
Studenti z Central St. Martins, Polimody a dalších škol přijíždějí na týdenní pobyty. Začínáme na farmě De Kreake. Pečou si vlastní chleba v peci na dřevo, pracují na farmě a pak se přesunou sem do budovy LOADS, kde projdou celý proces zpracování vlny, přírodního barvení a kreativního využití.
Mým cílem je nabídnout jiný typ výuky – praktický, zakotvený v aktivismu a sdílení pracovních modelů, které jsme si ve studiu vyvinuli během posledních třiceti let. Jde o to dát studentům skutečné nástroje. Silně věřím v protiproudy – začít něco lokálně a nezávisle.
To je důležitá hodnota, kterou stojí za to předávat dál. Děkujeme za rozhovor.
