.jpg)
Výstavní projekt Małgorzaty Mirgy-Tas a Sráče Sama s názvem Přítelkyně navazuje na řadu uplynulých výstav Galerie Lázně Liberec, kde hlavní roli hrálo ženství. Opírá se o koncept sisterhood (sesterství), který je chápaný jako síť solidarity, sdílené zkušenosti, vzájemné podpory a respektu mezi ženami. „Právě tato často neviditelná pouta vytvářejí prostor pro důvěru, reciprocitu a kolektivní odpovědnost. V době klimatické krize a nadprodukce otevírá výstava otázku, zda péče o blízké i okolí nepředstavuje jednu z podmínek udržitelnější budoucnosti,“ říká kurátorka Tea Kříž.
Obě autorky se ve své tvorbě často inspirují konkrétními místy, komunitami, vztahy, pomalou ruční prací i odpovědností vůči prostředí, v němž žijí. Tím připomínají, jak moc důležité tyto běžné, často přehlížené činnosti jsou. Od Małgorzaty Mirgy-Tas je na výstavě k vidění dvojice děl, kterou již prezentovala na nejvýznamnější mezinárodní přehlídce současného výtvarného umění, architektury a kultury, Benátském bienále. Jde o monumentální textilní obrazy inspirované astrologickými renesančními freskami z Palazzo Schifanoia ve Ferraře, konkrétně měsíci červnem a prosincem. „Vystavením pouze těchto dvou měsíců – období letního a zimního slunovratu – upozorňujeme na dva hraniční body roku a také na pohanské svátky, či transformaci Země ze světla do tmy a naopak. V mnohých mytologiích právě dny 21. června a 21. prosince symbolizují nejen úbytek světla a proměňující se každodenní režim, ale tematizují i zpomalení, pokoru a vděk,“ dodává Tea Kříž.
Małgorzata Mirga-Tas propisuje do své tvorby romskou kulturu, portréty žen i scény ze svého obyčejného života v rodné Czarné Góře v Tatrách. „Materiály, z nichž díla vyrábím, pochází zčásti od lidí, které znám. Je to oblečení od mé maminky, sestry, tet a dalších lidí. I moje asistentky přináší věci od svých sousedů, ke tvorbě zkrátka potřebujeme použité oblečení. Každá látka, kterou dostanu, je pro mě výjimečná. Nese v sobě energii člověka, kterému patřila, a také jeho emoce. Samotná látka není tak důležitá jako to, co v sobě nese zobrazovaná postava, konkrétní člověk. Myslím, že nejdůležitější jsou jejich příběhy: kdo jsou, jak jsou součástí kultury a jak bojují za svou identitu,“ prozrazuje zajímavosti ze zákulisí své tvorby Małgorzata Mirga-Tas.
Sráč Sam zase pro výstavu připravila impozantní stavbu připomínající útočiště. Skládá se z modřínového altánu, série nových obrazů, lodí naplněných hrachem a z textilních plášťů opatřených texty a obrazy. „Jednotlivé prvky mohou dočasně vytvářet celek, ale žádný z nich nemá jednoznačný výklad. Při stavbě jsem vycházela z toho, co znám a s čím mám zkušenost. Stavby v mé práci zastupují interakci s politicko-ekonomickým systémem, který díky aktuálnímu nastavení zásadně podmiňuje a ovlivňuje způsoby života. Vytvářím modelové stavby jako obrazy naděje, kdy je možné vymanit se z těchto spárů a zároveň tímto pohybem utvářet vlastní postoj,“ dodává Sráč Sam. „Ženský pohled na nejrůznější otázky se od toho mužského často liší. A je to logické. Jiné zkušenosti a jiné role znamenají preferenci jiných témat a přístupů. Ženám výtvarnicím se naše galerie věnuje opakovaně a já jsem tomu ráda,“ říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje. Více o výstavě se mohou diváci dozvědět ve vydaném česko-anglickém katalogu, na kterém kurátorka spolupracovala s autorkami i dalšími odborníky na výtvarné umění. K zakoupení je v galerijním Design Shopu. Kromě toho jsou tu v prodeji také různé druhy tematického merche – kšiltovky, košile, cestovní šitíčka a pohlednice.
K výstavě je připraveno několik doprovodných programů určených pro školy, rodiny s dětmi i milovníky umění. Projekt Přítelkyně je v Liberci k vidění do neděle 28. března 2027.
.jpg)
O MAŁGORZATĚ MIRZE-TAS
Polská vizuální umělkyně Małgorzata Mirga-Tas (*1978) patří mezi nejvýraznější osobnosti současné evropské umělecké scény. Ačkoliv vystudovala sochařství, mezinárodně prorazila až s textilní tvorbou. K výrobě využívá recyklované oblečení, které podle ní v sobě uchovává historii, emoce a vzpomínky svého nositele. Její díla vychází z kolektivní paměti, každodennosti i kulturní identity romské komunity. Małgorzata Mirga-Tas vstoupila do dějin Benátského bienále jako vůbec první romská umělkyně reprezentující národní pavilon. V roce 2022 zastupovala Polsko projektem Re-enchanting the World, který zahrnoval 12 velkoformátových textilních instalací (patchworků a tapisérií), jež tematicky odpovídaly měsícům v roce. Mimo jiné vystavovala i v celosvětově známých institucích, jako např. v Tate St Ives, Kunstmuseum Luzern, Kunstmuseum Wolfsburg nebo v High Line v New Yorku. Autorka je od roku 2020 laureátkou prestižního ocenění Paszport Polityki. V současné době žije se svým manželem a dvěma syny na jihu Polska v Czarné Góře.
O SRÁČI SAMOVI
Sráč Sam (*1969) je česká vizuální umělkyně a kurátorka, která žije v České Bříze na Plzeňsku. Její tvorba nabourává společenské i jazykové konvence, ostatně jako jméno, jež si osvojila. Zabývá se fungováním společnosti, kulturou i vztahy mezi lidmi, a hledá možnosti, jak zavedená pravidla měnit.
Využívá různé druhy médií – kresbu, text, architekturu i přednášky a performance. Svá díla Sam představila mimo jiné v Galerii hlavního města Prahy či v SAVVY Contemporary v Berlíně nebo na bienále Ve Věci umění. Její práce jsou zastoupeny v řadě institucí včetně Národní galerie. V roce 2006 si v České Bříze založila svou vlastní galerii sam83, se záměrem vytvořit zázemí a prostor pro volné myšlenkové pole a podporu umělců. Kromě toho vydává i nezávislý kulturní čtvrtletník PIŽMO.
DOPROVODNÝ PROGRAM K VÝSTAVĚ PŘÍTELKYNĚ
5. 11. 2026, 10.00–10.30
Čtení pohádek – romské
5. 11. 2026, od 17.00
Komentovaná prohlídka s kurátorkou Teou Kříž a autorkou Sráč Sam
7. 11. 2026 10.00–13.00
Sousedské radikální vyšívání s Terezou Müller
8. 12. 2026, 10.00–11.00 a 14.30–15.30
„Baby“ herna | Šiju, šiju si …PROSINEC
10. 12. 2026, od 17.00
Hudebně-taneční vystoupení souboru Vuštora Amare Čavore
12. 12. 2026, 10.00–12.00 a 14.00–16.00
Výtvarná dílna | Pod šťastnou hvězdou
