CZ / ENG

Jak to vidí

Eva Blažková: Vybavili jsme si dům věcmi z ulice. Je to druh lovu

Pronajali jsme si s přáteli nezařízený dům ve východní části Bristolu a zkusili ho vybavit hlavně věcmi nalezenými na ulici. A povedlo se. V Anglii totiž lidé nechávají stát vyřazený nábytek a nepotřebné spotřebiče před domem. V Česku obvykle končí ve sběrných dvorech a velkooobjemových kontejnerech.

Eva Blažková: Vybavili jsme si dům věcmi z ulice. Je to druh lovu

Naším prvním úlovkem byla nudná skříňka z lamina, která měla na horních dvířkách zrcadlo. To se rozbilo, když jsme skříň přepravovali, a tak můj muž přišel s nápadem pokrýt dvířka kousky starého dřeva. Staré úchytky jsme nahradili kusy větví. Stejná madla jsme použili i na další skříň, která vznikla z částí různě barevných a širokých dřev, rovněž nalezených na ulici. 

Dřevěný stůl, který nám nyní stojí u okna, jsme obrousili a natřeli olejem. Malířský stojan je také úlovkem z ulice. Stejně tak bílá kovová postel. Její původní majitelka zrovna byla před domem, když jsme si ji rozloženou na díly prohlíželi: „Prosím, vezměte si ji!“

Na židlích bylo více práce. Rozšířily naši zkušenost o další materiály – kůži, látku a molitan. Všem nalezeným židlím, které nás zaujaly, totiž chybělo sedátko. Kůži můj muž vyřezal ze starých sedacích souprav a křesel.

V kuchyni jsme z nalezených kusů dřeva, které jsme obrousili a naolejovali, vytvořili jednoduchý systém polic, ozvláštněný starou dřevěnou bednou přidělanou dnem ke stěně. Naprostá většina kuchyňských nástrojů je také darem ulice, zejména jedné paní, která se zrovna stěhovala a dala nám i celou krabici orientálního koření.

Zatím největším po domácku zrealizovaným projektem byla sauna pro tři lidi s venkovní vanou. Materiál na ni muž shromažďoval několik měsíců. Výsledná stavba je přibližně ze sedmdesáti procent z materiálu nalezeného na ulici, včetně dlaždic, kovových pantů a komína. Kamínka jsou z prázdné plynové bomby. S jejich realizací nám pomáhal svářeč. Čtyři mohutné sloupy, které celou stavbu nesou, jsme koupili nové. Stejně tak nehořlavou izolaci. Pro vnitřní opláštění sauny jsme z hygienických důvodů zvolili nové latě ze dřeva. Sedačka je z nalezeného materiálu.

 

Starostlivý lov ve městě
Odvaha vdechnout život starému spolu se zdravým úsilím jsou základní ingredience originality, kterou v obchodním domě IKEA nekoupíte. Na druhou stranu nutno podotknout, že i místní IKEA se snaží jít s duchem zeleného města – Bristol se před dvěma lety stal evropským zeleným městem –, a tak je na krytém parkovišti u nákupního domu kout s rozbitým nábytkem, kusy dřeva a nápisem: We care about the environment (Staráme se o životní prostředí).

Bristol – město, ve kterém žijeme, se k problematice odpadu a jeho možného využití staví pozitivně – snaží se informovat i jednat. Na stránkách městské rady je možné se dočíst, kam putuje recyklovatelný odpad z domácností a jakými procesy prochází. Za recyklaci potravin městská rada dokonce nabízela v rámci soutěže Feed me and win (Nakrm mě a vyhraj) možnost výhry padesáti liber jednomu občanu týdně.

Při zařizování domácnosti jsme se cvičili ve vnímání prostoru města. Při procházení méně atraktivních čtvrtí se člověk vyvaruje „vypínání“. Z odpudivých zákoutí zaházených stavebním odpadem, z neupravených předzahrádek s povalujícími se starými spotřebiči i ze zašlých kusů nábytku odstaveného na ulici se stává herní pole. Krámy se proměňují v materiál pro tvorbu něčeho užitečného.

Hledat věci na ulici je druh lovu. Je to fyzické a dobrodružné. Ve vedlejší čtvrti jsme jednou našli vanu a přenášeli ji v noci v dešti. Teď stojí na zahradě vedle sauny a slouží ke zchlazování. Také je možné naplnit ji horkou vodou a dopřát si relaxační koupel pod hvězdnou oblohou. Využívání starých věcí je školou improvizace a tvůrčího myšlení. Některé věci stačí důkladně očistit, jiné se dají pomocí smirku, barev a pár šroubů zcela proměnit.

Neštítíme se věcí, jež používali lidé, které neznáme? Nebojíme se? Ne. Děsíme se spíš nenasytnosti spotřební kultury, uniformity, ztráty základních řemeslných schopností a rostoucí závislosti na specializovaných odosobněných systémech. Nabídnutí starých věcí mimo tržní systém je dobrým důkazem, že jsou i jiné přístupy. Člověk má radost – přetváří, neutrácí, objevuje, oživuje.

 

Eva Blažková je absolventskou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Při studiu se zaměřila na sociokulturní antropologii. V současné době žije v anglickém Bristolu a živí se jako malířka pokojů a výtvarnice se zaměřením a na arteterapii a témata feminity.

 


Foto: archiv autorky


► V showroomu knihovny matériO Prague najdete řadu materiálů z recyklovaných surovin. Chcete se s nimi seznámit? Rezervujte si termín návštěvy. Zajímají vás materiálové novinky? Přihlaste na inspirativní setkání matériO Fresh, které uskuteční ve středu 24. května. Chcete vědět víc?

13. 3. 2017

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.