CZ / ENG

Jak to vidí

Eva Blažková: Vybavili jsme si dům věcmi z ulice. Je to druh lovu

Pronajali jsme si s přáteli nezařízený dům ve východní části Bristolu a zkusili ho vybavit hlavně věcmi nalezenými na ulici. A povedlo se. V Anglii totiž lidé nechávají stát vyřazený nábytek a nepotřebné spotřebiče před domem. V Česku obvykle končí ve sběrných dvorech a velkooobjemových kontejnerech.

Eva Blažková: Vybavili jsme si dům věcmi z ulice. Je to druh lovu

Naším prvním úlovkem byla nudná skříňka z lamina, která měla na horních dvířkách zrcadlo. To se rozbilo, když jsme skříň přepravovali, a tak můj muž přišel s nápadem pokrýt dvířka kousky starého dřeva. Staré úchytky jsme nahradili kusy větví. Stejná madla jsme použili i na další skříň, která vznikla z částí různě barevných a širokých dřev, rovněž nalezených na ulici. 

Dřevěný stůl, který nám nyní stojí u okna, jsme obrousili a natřeli olejem. Malířský stojan je také úlovkem z ulice. Stejně tak bílá kovová postel. Její původní majitelka zrovna byla před domem, když jsme si ji rozloženou na díly prohlíželi: „Prosím, vezměte si ji!“

Na židlích bylo více práce. Rozšířily naši zkušenost o další materiály – kůži, látku a molitan. Všem nalezeným židlím, které nás zaujaly, totiž chybělo sedátko. Kůži můj muž vyřezal ze starých sedacích souprav a křesel.

V kuchyni jsme z nalezených kusů dřeva, které jsme obrousili a naolejovali, vytvořili jednoduchý systém polic, ozvláštněný starou dřevěnou bednou přidělanou dnem ke stěně. Naprostá většina kuchyňských nástrojů je také darem ulice, zejména jedné paní, která se zrovna stěhovala a dala nám i celou krabici orientálního koření.

Zatím největším po domácku zrealizovaným projektem byla sauna pro tři lidi s venkovní vanou. Materiál na ni muž shromažďoval několik měsíců. Výsledná stavba je přibližně ze sedmdesáti procent z materiálu nalezeného na ulici, včetně dlaždic, kovových pantů a komína. Kamínka jsou z prázdné plynové bomby. S jejich realizací nám pomáhal svářeč. Čtyři mohutné sloupy, které celou stavbu nesou, jsme koupili nové. Stejně tak nehořlavou izolaci. Pro vnitřní opláštění sauny jsme z hygienických důvodů zvolili nové latě ze dřeva. Sedačka je z nalezeného materiálu.

 

Starostlivý lov ve městě
Odvaha vdechnout život starému spolu se zdravým úsilím jsou základní ingredience originality, kterou v obchodním domě IKEA nekoupíte. Na druhou stranu nutno podotknout, že i místní IKEA se snaží jít s duchem zeleného města – Bristol se před dvěma lety stal evropským zeleným městem –, a tak je na krytém parkovišti u nákupního domu kout s rozbitým nábytkem, kusy dřeva a nápisem: We care about the environment (Staráme se o životní prostředí).

Bristol – město, ve kterém žijeme, se k problematice odpadu a jeho možného využití staví pozitivně – snaží se informovat i jednat. Na stránkách městské rady je možné se dočíst, kam putuje recyklovatelný odpad z domácností a jakými procesy prochází. Za recyklaci potravin městská rada dokonce nabízela v rámci soutěže Feed me and win (Nakrm mě a vyhraj) možnost výhry padesáti liber jednomu občanu týdně.

Při zařizování domácnosti jsme se cvičili ve vnímání prostoru města. Při procházení méně atraktivních čtvrtí se člověk vyvaruje „vypínání“. Z odpudivých zákoutí zaházených stavebním odpadem, z neupravených předzahrádek s povalujícími se starými spotřebiči i ze zašlých kusů nábytku odstaveného na ulici se stává herní pole. Krámy se proměňují v materiál pro tvorbu něčeho užitečného.

Hledat věci na ulici je druh lovu. Je to fyzické a dobrodružné. Ve vedlejší čtvrti jsme jednou našli vanu a přenášeli ji v noci v dešti. Teď stojí na zahradě vedle sauny a slouží ke zchlazování. Také je možné naplnit ji horkou vodou a dopřát si relaxační koupel pod hvězdnou oblohou. Využívání starých věcí je školou improvizace a tvůrčího myšlení. Některé věci stačí důkladně očistit, jiné se dají pomocí smirku, barev a pár šroubů zcela proměnit.

Neštítíme se věcí, jež používali lidé, které neznáme? Nebojíme se? Ne. Děsíme se spíš nenasytnosti spotřební kultury, uniformity, ztráty základních řemeslných schopností a rostoucí závislosti na specializovaných odosobněných systémech. Nabídnutí starých věcí mimo tržní systém je dobrým důkazem, že jsou i jiné přístupy. Člověk má radost – přetváří, neutrácí, objevuje, oživuje.

 

Eva Blažková je absolventskou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Při studiu se zaměřila na sociokulturní antropologii. V současné době žije v anglickém Bristolu a živí se jako malířka pokojů a výtvarnice se zaměřením a na arteterapii a témata feminity.

 


Foto: archiv autorky

 


►  Jak se ke zdrojům stavějí obyvatelé Peruánského pralesa a co z nalezených pokladů vytváří František Skála? Čtěte v papírovém vydání magazínu Material Times. Najdete tam články o tom, co vytváříme: věci - materiály - schémata - organismy - vztahy.

► K dostání ve vybraných kamenných obchodech i  v e-shopech PageFive • ArtMap • iUmění • Knihkupectví a antikvariát Fryč.

► V showroomu knihovny matériO Prague najdete řadu materiálů z recyklovaných surovin. Chcete se s nimi seznámit? Rezervujte si termín návštěvy.

13. 3. 2017

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.