Téma týdne
Fontána znovuzrozená
NTM uspořádalo výstavu k 85. narozeninám Dany Hlobilové, autorky fontány původně zhotovené pro expozici skla československého pavilonu na EXPO 58 v Bruselu. Výstava bude v NTM otevřena od 20. listopadu 2013 do 13. dubna 2014.
Fontána vznikala v Ústředí uměleckých řemesel od ledna do dubna roku 1958. Oválný bazén byl zhotoven jako lehká sendvičová konstrukce z epoxidové pryskyřice s drátěnou armaturou. Byl pokryt skleněnou, ručně štípanou mozaikou vyhotovenou podle kartonů Dany Hlobilové. Nepravidelné linie stojanu fontány byly vyrobeny z ručně vytepávaného tombakového plechu. Do paty stojanu bylo osazeno oběhové čerpadlo. Na stojan upevněný v mozaikovém bazénu byly umístěny skleněné mísy, vyrobené ručním foukáním a tvarováním v huti Růženín sklárny Kavalier v Sázavě. Skláři museli vyzkoušet optimální způsob propíchnutí borosilikátové skloviny Simax pro otvory velkých mís, které zajišťovaly plynulý přepad vody z pěti velkých mís do malých. Svými rozměry a váhou byly tyto mísy zcela unikátní. Před přepravou do Bruselu byl bazén fontány rozříznut na dva díly a na místě opět scelen, osazen stojanem a mísami a uveden do provozu.
Skleněná, zurčením vody „zpívající" fontána byla na Expu 58 oceněna čestným diplomem. Dodnes je jedním z největších dochovaných děl vytvořených pro tento výstavní projekt. V roce 1959 byla převezena na Výstavu československého skla do Moskvy. V roce 1966 se za přispění Dany Hlobilové podařilo najít pro fontánu nové umístění v parku Nitranské galérie. Po 40 letech venkovního provozu však byla v tak zuboženém stavu, že byla určena k likvidaci. Galerie ji naštěstí nabídla autorce, která ji rozdělenou na několik kusů uložila na zahradě své vily v pražských Střešovicích.
V roce 2005 paní Dana Hlobilová nabídla tento unikátní předmět do sbírek NTM, které velkorysý dar přijalo. Nemalou zásluhu na tom měla kurátorka oddělení průmyslového designu muzea Johanna Pauly. Jediná podmínka autorky byla, aby muzeum uvedlo fontánu do původního stavu a nalezlo pro ni důstojné umístění. To se podařilo v roce 2009, kdy kompletně restaurovaná fontána byla umístěna v respiriu 3. patra muzea.
Fontána je vynikající ukázkou vytříbeného výtvarného cítění konce 50. let a zároveň uměleckořemeslné dovednosti tvůrců dvou generací. Nejde však jen o dílo na pomezí užitého umění, plastiky a architektury, ale díky propracovanému systému rozvodu vody poháněnému elektrickým vodním čerpadlem i o zajímavé dílo technické. Instalací ve funkcionalistickém interiéru muzea se fontána vrátila ke svému hlavnímu poslání - být součástí a estetickým prvkem vnitřních prostor. Pro návštěvníky může být důkazem, že soulad různých slohů dvou kvalitních objektů je nejen možný, ale i v mnohém inspirativní.
z tiskové zprávy NTM
15. 11. 2013 VEJR
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU