Všímáme si

Barokní sýpka Lemberk: noví majitelé a budoucnost plná umění

Noví majitelé barokní sýpky Lemberk chystají velké věci. Celou historickou stavbu hodlají zachránit před rozpadem a zpřístupnit ji široké veřejnosti. Vedle rozsáhlé rekonstrukce bude unikátní také obsahová stránka celého projektu. Sýpka nabídne své prostory k setkávání, sdílení, vzdělávání či pro pořádání výstav. Program pak zahájí nultá výstava soch známého výtvarníka Čestmíra Sušky.

Barokní sýpka Lemberk: noví majitelé a budoucnost plná umění
Barokní sýpka Lemberk: noví majitelé a budoucnost plná umění

Text: Anna Roubíková • Foto: Tomáš Hendrych

Sýpka Lemberk se nachází v pěší vzdálenosti severovýchodně od Jablonného v Podještědí a její věk je odhadován na necelých 400 let. Historici se domnívají, že pravděpodobně vznikla během raně barokní přestavby zámku Lemberk, v té době patřící Albrechtovi z Valdštejna. Následným majitelem byl věrný Valdštejnův vojevůdce Jan Rudolf Breda s rodinou, který stojí za výstavbou Bredovského letohrádku a který v barokních přestavbách Lemberka pokračoval.

Tato oblast trojmezí česko-polsko-německého pohraničí je velmi bohatá nejen z pohledu historického, kdy se tu střetávaly po staletí vlivy německé a slovanské kultury, ale také architektonického. V okolí se totiž nalézá množství hradů, zámků, kostelů a lidových roubených či hrázděných staveb. Na území Sudet se zároveň odehrávala dramata naší novodobé historie: německá okupace za 2. světové války a po ní násilné vystěhování zde žijících Němců.

Libovolným příspěvkem na www.darujme.cz přispějete nejen k záchraně celého objektu, ale především k zachování budovy z leckdy opomíjených Sudet.

Opravit památkově chráněný objekt raně barokní sýpky a zpřístupnit jej i pro veřejnost chtějí noví majitelé Lucie Havlová a Tomáš Hendrych, kteří dlouhodobě nevyužívanou sýpku zakoupili v roce 2020. Majitelé firmy Happy Materials, s.r.o. za sebou mají mnoho úspěšných a stále aktivních projektů. Samotní autoři projektu chovají blízké vztahy k oblastem Lužických hor a Lemberska, které se staly jejich druhým domovem. Záchrana objektu po architektonické stránce bude financována pomocí veřejných, a především soukromých financí.

Obdiv českých tradičních řemesel dal podnět také k založení Galerie Kuzebauch, prezentující české sklářské výtvarníky a jejich umění ve světovém měřítku. Jejich vnímání materiálů a zacházení s nimi jim dalo podnět k založení české pobočky Centra pro inovativní materiály matériO Prague, která se problematice věnuje v podobě vzdělávání, přednášek či seminářů. Toto vnímání se odráží i v online magazínu Material Times, či již v úspěšně ukončeném projektu Šumná Města ve spolupráci s architektem Davidem Vávrou a režisérem Radovanem Lipusem. Více než patnáctileté zkušenosti dávají oběma majitelům možnosti rozvíjení nových, společnosti přínosných vizí a projektů.

Plánovaná, a především nezbytná rekonstrukce bude ctít historické hodnoty stavby, a proto bude prováděna ve spolupráci s památkáři, historiky, architekty, stavebním úřadem a v neposlední řadě i s místními obyvateli. Práce se budou týkat také okolí sýpky, které je potřeba rekultivovat.

Sýpka Lemberk nabídne své prostory k setkávání, sdílení, vzdělávání a veškeré tvůrčí činnosti. Společně s rekonstrukcí se připravuje i obsahová stránka projektu. „Sýpka by měla žít. Budeme se snažit přizvat přátele výtvarníky, architekty, sousedy, řemeslníky, aby nám pomáhali vizi naplňovat. Představujeme si například, že každý rok by byl věnovaný jednomu tématu. K danému tématu bychom uspořádali výstavu a přednáškový cyklus, který by mohl vyústit v malé sympozium. I proto jsme se rozhodli založit spolek Sýpka Lemberk z.s.,“ poodkrývá vizi Lucie Havlová.

Samotná rekonstrukce bude dlouhodobý a zdlouhavý proces oprav, který započne v létě 2021 částečnou opravou střechy za podpory Ministerstva kultury České republiky. Dále bude pokračovat odstraněním náletových dřevin z okolí sýpky. „Z finančního hlediska jsme se rozhodli rozfázovat dramaturgii i projekt obnovy Sýpky Lemberk na etapy. Než dojde na renovaci rozsáhlých vnitřních prostor, rádi bychom návštěvníkům i místním nabídli přes léto možnost zastavení na venkovní výstavě,“ dodává Lucie Havlová.

„Máme své vize, ale přijímáme podněty samozřejmě i od dalších zájemců z řad umělců, architektů a investorů. Kdokoliv se nám může ozvat.“ Vyzývají autoři projektu.

Již během počátečního procesu oprav se v létě 2021 uskutečnění výstava ocelových interaktivních soch Čestmíra Sušky. Sochy ponesou zprávu o zahájení činnosti nejen oprav, ale i kulturního dění v okolí. Během léta pak proběhne hudební performance s využitím jedné ze soch; budou na ni pozváni podporovatelé, sousedé, spolupracovníci, aby se s projektem seznámili a měli možnost se spolupodílet na budoucím dění okolo sýpky.

„Nacházet nové využití pro staré budovy a objekty nás vždycky bavilo, proto volně navazujeme na naše aktivity v projektu Šumná města, kdy jsme se vždy zaměřili na jednu památku, která by stála za znovuoživení. A v minulosti se nám podařilo iniciovat zájem o nejednu z nich,“ vysvětluje Tomáš Hendrych.

Tato nultá výstava bude podpořena majiteli objektu, autorem soch Čestmírem Suškou, kunsthistoričkou a kurátorkou výstavy Simonou Martínkovou a crowdfoundingovou kampaní Darujme.cz. Kunsthistorička Simona Martínková a zároveň kurátorka nulté výstavy sochaře Čestmíra Sušky se dlouhodobě věnuje současnému umění a architektuře. Podílí se i na vzniku publikací o umění a na výstavních projektech. Na Sýpce Lemberk by se ráda do budoucna podílela na koncepci výstav a dramaturgii programů pro veřejnost, které budou zahrnovat nejen výstavy samotné, ale i přednášky, sympozia a další aktivity spojené s oživením této barokní stavby a jejího okolí. Sochař Čestmír Suška pracuje jednotlivě s materiály, jakými jsou ocel, dřevo, sklo, kámen, bronz či hlína. Pro práci právě s kovem využívá staré průmyslové cisterny a nádrže, které něco pamatují. Jeho ateliér se nachází ve zrekonstruované bývalé skladové hale v pražských Řeporyjích.

„Věříme, že záchrana a obnova místa bude nejen přínosem místním obyvatelům, ale svou vizí i široké veřejnosti, která se zde bude inspirovat a bude sýpku Lemberk navštěvovat i využívat,“ zakončuje Lucie Havlová.

Podpořit projekt barokní sýpky Lemberk můžete zde.