3x odpovídá
Petr Novotný: Z odpadních kalů vyrobíme biometan a budeme jím pohánět městské autobusy
„Jako zdroj pro výrobu bioplynu může sloužit široká škála biologicky rozložitelných materiálů – vše, co může být jednoduše rozloženo bakteriemi,“ říká Petr Novotný, hlavní iniciátor projektu Cirkulární doprava. Projekt zaštítěný Institutem cirkulární ekonomiky se zabývá proměnou bioodpadu na palivo, které v rámci pilotáže pohánělo městské brněnské autobusy. Pro konkrétnější představu: z osmi kilogramů bioodpadu získáme biometan, na nějž autobus ujede jeden kilometr.
Připravila: Michaela Bradová • Foto: Institut cirkulární ekonomiky
Bioplyn může vznikat z čistírenských kalů, zbytků jídel, prošlých potravin, exkrementů hospodářských zvířat nebo z cíleně pěstovaných plodin. „Na bioodpad se zaměřujeme proto, že jde o dostupnou surovinu, která se dnes většinou nijak nezpracovává a končí na skládkách nebo ve spalovnách,“ říká Novotný s tím, že současný stav považujeme za plýtvání cenným potenciálem. „Podle nás je lepší k výrobě bioplynu použít primárně bioodpady, nikoliv cíleně pěstované plodiny,“ dodává.
Cílem dvouměsíčního pilotního projektu, při kterém brněnské autobusy zdolaly téměř pět tisíc kilometrů, bylo informovat veřejnost o tom, že tu existuje efektivní řešení. To se povedlo, Cirkulární doprava dokonce vyhrála letošní E.ON Energy Globe v kategorii firmy. Nyní by jeho autoři rádi viděli rozvoj plnohodnotných jednotek po celé České republice. Nejblíže tomu má Praha, která výstavbu městské odpadové bioplynové stanice s využitím biometanu k pohonu městských vozidel bere jako jednu z priorit v této oblasti.
Kdy vznikla první myšlenka projektu? A proč právě bioodpad?
S podobným řešením jsem se poprvé setkal při zahraničním studiu v rámci programu ERASMUS ve Finsku. Fungovala tam jedna menší farma, kde byly exkrementy od sto padesáti krav a potravinářský bioodpad z nedaleké čokoládovny využity k výrobě bioplynu, který pomocí technologie vlastní konstrukce upravovali na biometan. Na ten jezdil majitel farmy a jeho rodina v osobních automobilech s pohonem na CNG. Biometanem poháněli i traktor a přebytky prodávali zájemcům z okolí. I přestože do středního Finska není zavedený plynovod, tak k tomuto farmáři jezdilo tankovat několik desítek automobilů na CNG, které si místní díky této možnosti pořídili.
Myšlenka zrealizovat v Brně pilotní projekt vznikla až ve spojení s Institutem cirkulární ekonomiky, když jsem své poznatky ze zahraničí diskutoval s jeho ředitelkou Soňou Jonášovou, se kterou jsme následně celý projekt dotáhli do konce. Nutno dodat, že od první schůzky po první tankování uplynuly přibližně dva roky, takže cesta to byla poměrně dlouhá.
Promítnou se nějak vlastnosti biometanu do provozu autobusů? Pasažéry může napadnout, že autobus bude vlivem zdrojových surovin zapáchat. A kolik se ho přibližně z jedné tuny bioodpadu vlastně vyprodukuje?
Výroba bioplynu probíhá od vstupu do bioplynové stanice kompletně v hermeticky uzavřeném procesu, ve kterém bakterie za nepřístupu vzduchu rozkládají organickou hmotu a přitom produkují bioplyn. Bioplyn následně zbavujeme nečistot a vlhkosti. Pak je z něj separovaný metan, plyn bez barvy a zápachu, srovnatelný se zemním plynem. Autobus, který jako palivo používá biometan, má identické zplodiny, jako kdyby používal k pohonu zemní plyn, tedy především jen vodní páru a oxid uhličitý. Někteří lidé se mylně domnívají, že se zápach vstupních surovin přesune do biometanu a uvolní z výfuku autobusu, ale není to pravda.
Výtěžnost biometanu se liší v závislosti na složení vstupních surovin. Nejvíce biometanu v přepočtu na tunu suroviny je možné vyrobit z tuků a cukrů, nízkou produkci má na druhou stranu třeba posečená tráva nebo zvířecí exkrementy.
Pokud by některé město nebo obec chtělo využívat tento typ paliva, co všechno potřebuje ke startu a kolik by mohlo stát spuštění podobného projektu?
Základním předpokladem je mít surovinu na výrobu bioplynu – tu většina měst a obcí má v podobě čistírenských kalů a biologicky rozložitelných odpadů, ať už od obyvatel nebo podnikatelských subjektů. Pro zpracování těchto surovin je možné využít buď nově postavená zařízení – odpadové bioplynové stanice, nebo pro tento účel upravit již stávající bioplynové stanice; těch je v České republice více než pět set.
Když má obec zdroj bioplynu, doplní ho o zařízení na úpravu bioplynu na biometan. Pak může začít biometan tankovat do vozidel s pohonem na CNG nebo ho vtláčet do plynové distribuční sítě. Investiční náklady jsou závislé na požadované kapacitě zařízení a zvolené technologii. Výstavba odpadové bioplynové stanice s kvalitní předúpravou vstupních surovin a zařízením na produkci biometanu může vyjít v závislosti na zvolené kapacitě na vyšší desítky až nižší stovky milionů korun.
15. 10. 2019
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU