Všímáme si
Hygiena, agrikultura a spolupráce. Co přinesl Milan Design Week s odstupem času?
Pomalu to bude měsíc od letošního Milan Design Weeku a ten — podobně jako další události podobných rozměrů — potvrdil pravidlo, že to nejzajímavější se odehrává spíše na okraji zorného pole než v centru dění. Co si odnést z krátké, intenzivní události, ke které jako by směřovalo celoroční dění oblasti designu? Vybrali jsme pět projektů, jež přispěli k hlubší diskuzi a svým obsahem mohou obstát zkouškou času: výstavu, knihu, instalaci a produkt.
Text: Redakce Material Times • Foto: Drop City / Piercarlo Quecchia
Milánský týden designu v podobě, kterou známe dnes, je výsledkem dlouhého kulturního, ekonomického a symbolického vývoje. Začal v roce 1961 založením Salone del Mobile a z původní koncepce (tedy platformy pro podporu a propagaci italského nábytkářského průmyslu) se postupně stal událostí s mezinárodním dosahem. Zejména v předchozích desetiletích sloužil tento týden jako symbol kulturní legitimity a samotná účast — ať už jako vystavovatel nebo divák — se stala sama o sobě statusem. Od 80. let 20. století se veletrh z centralizované akce transformoval na celoměstský fenomén a v krajních strukturách Milána tak můžeme najít autentičtější počiny.
Kousek nad milánským hlavním nádražím, v tunelech pod viaduktem, otevřelo během posledního podzimu své zrekonstruované prostory Dropcity, nové centrum pro design a architekturu. Koncept poprvé představil v roce 2018 architekt Andrea Caputo s cílem vytvořit v Miláně prostor pro setkávávání a diskuzi odborníků z příslušných disciplín. Od letošního roku centrum pomalu zpřístupnilo knihovnu materiálů, truhlářskou i textilní dílnu a výstavní prostory. Centrum má primárně plnit roli kulturního aparátu — velká plocha je proto věnována výzkumným, výukovým a kancelářským prostorům pro mladé profesionály, kterým tímto poskytuje podporu v kritické vývojové fázi.
Foto: Drop City / Piercarlo Quecchia
Kromě nově zpřístupněných prostor představil kurátorský kolektiv Dropcity výsledek ročního výzkumného projektu, zkoumající roli designu v rostoucí vězeňské krizi. Výstava Prison Times shromáždila výčet každodenních předmětů, strukturující každodenní život ve vežnicích. Dveře po většinu času zavřené, sterilní stolování a křesla v pastelových barvách odolná proti sebevraždě pocházející přímo od dodavatelů vězeňského nábytku. Výstava zvyšovala zájem o téma podoby každodennosti ve věznicích doprovodným programem, ale i rozsáhlou publikací.
Zdroj: Farm Group
V prostoru DOPO? pokřtila svoji knihu interdisciplinární iniciativa Farm Group, která v rámci ročního projektu zkoumala možnou výměnu znalostí mezi agrikulturou a kreativními obory. Publikace dokumentuje jeden rok hospodaření a výstav na biofarmě Hofgut Rimpertsweiler poblíž Bodamského jezera v jižním Německu.
Foto: Camille Lemonnier
Instalace 18 Drops of Sweat od Warm Weekend, Robinsona Guillermeta a Mathiase Palazziho — koupelna, původně postavená na La Station, Gare des Mines v Paříži v létě 2024, je architektonickým zásahem se sociálním a emocionálním nábojem. Na La Station fungoval jako hygienická stanice pro mladé uprchlíky, v Miláně v ucelené dokumentaci usilovala o rozvedení širší diskuze o znovuobjevení aktu kolektivního koupání. ,,Sprchový kout" postaven z recyklovaných materiálů — textilií, cihel, dlaždic i kovu — ukazuje, jak odpovědný designový přístup může znovu zhodnotit vyřazenou hmotu. Projekt se však mimo materiály zaměřuje na znovuzavedení veřejných rituálů do městského života, poskytnutí prostoru pro konverzaci o veřejné hygieně a využívání vody ve sdíleném prostředí, které se podle autorů stává opět aktuálním kvůli obavám o energetickou náročnost.
Zdroj: Terraformae
Sériová výroba pod jednou střechou s malosériovým přístupem. Terraformæ je nezávislá výzkumná laboratoř, propojená se společností s obrovskými výrobními kapacitami, schopnou vytvářet jak velkosériové výroby, tak i více malosériových kusů. V rámci Milan Design Week představili širokou škálu nových produktů, přičemž každý z nich představuje průsečík mezi tradičními a inovativními přístupy. Kupříkladu Weave (na obrázku) je výsledkem využití 3D tištěné hlíny. Návrhy se odchylují od typické 3D tištěné estetiky a využívají techniku, která připomíná tkaní. Design vznikl pod rukou Davida Ronce a Pabla Dorigema, je výsledkem rezidence a vedl ke dvěma produktům: Weave Brick a Weave Tile. Tyto kusy nově definují terakotu, hrají si se světlem, hloubkou a vzorem a vytvářejí objekty, které působí lehčím a více připomínají textil, čímž zpochybňují konvenční vnímání materiálu.
6. 5. 2025 Redakce Material Times
Aktuálně
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
13. 5. 18:13
Děkuji za zajímavý článek, rád bych nasdílel prezentaci která popisuje stopu první ...
Michael Rada - Recyklace zdrojů na letošním MaterialDistrict Utrecht
19. 3. 05:03
Čeština je velmi bohatý jazyk a nechápu, proč si musíme pomáhat cizími ...
václav - Recenze výstavy SHOTBY.US: Space of Desire v Kunsthalle Praha
9. 3. 20:19
Děkuji za zajímavý příspěvek. Aktuálně začíná v tuzemsku další INDUSTRY 5.0 projekt ...
Michael Rada - ČESKÁ OVČÍ VLNA: Z CENNÉHO MATERIÁLU NECHTĚNÝ ODPAD?