Všímáme si
Jedovatá kráska
Škumpy jsou známé především jako okrasné rostliny, v našich parcích nejčastěji roste škumpa ocetná. Není sice tak nebezpečná jako její asijská příbuzná, bezprostřední intimnější kontakt s ní však nelze doporučit. Pokud však taková škumpa projde zpracováním, můžeme její krásu a unikátní vlastnosti ocenit hned v několika oblastech. Od balzámu na rty po luxusní lak na japonských miskách – škumpa prorůstá místy, kde byste ji nečekali.
-
Lak jako zrcadlo (foto: matériO)
-
V našich parcích roste nejčastěji škumpa ocetná, která v nich na podzim září díky svým výrazným barvám.
-
Objekt od Fujita Toshiak, s použitím laku urushi (foto: Takahashi, Noboru)
-
Pro oblast designu a umění se hodí spíše laku urushi ze škumpy fermežové. (foto: Takahashi, Noboru)
-
Urushi je lak unikátních vlastností (zdroj: dwh.de)
-
Příklad méně tradičního použití japonské laku
-
Použití laku urushi na textilii
-
Škumpa zušlechťuje textil v různých odstínech.
-
Tradiční použití laku urushi vypadá spíše takto. (zdroj: fountainpennetwork.com)
-
Nesprávná manipulace se škumpou ve styku s pokožkou zase takto. (buzzle.com)
-
Mělké zářezy v kůře škumpy fermežové při sběru pryskyřice (zdroj: suigunsen.lolipop.jp)
Lak urushi ze škumpy fermežové, který se tradičně vyrábí v Japonsku, je tvrdý a lesklý. Patří ke slavným japonským produktům, zdobí tradiční nádobí a skříňky, ale také třeba čalounické textilie. Jeho samotná výroba je ale velmi nebezpečná, protože škumpa fermežová patří k smrtelně jedovatým rostlinám, které mohou člověka ohrozit i pouhými výpary. Její větvě a i kmen jsou prosyceny klejopryskyřičnou šťávou, která se sklízí podobně, jako přírodní kaučuk. Kůra keře se naruší mělkými zářezy a nahromaděná vytékající šťáva se seškrabává lžící. Při této práci je potřeba dávat velký pozor – kontakt šťávy s kůží způsobuje bolestivé vředy. Výsledek ale stojí za to. Sklizená směs fenolů, která se souhrnně zvaná urushiol, se následně filtruje od nečistot - a pak stačí jen přidat požadovaná barviva a známý, jedinečně odolný a lesklý lak je na světě.
Sběr suroviny na lak urushi a výsledný materiál
Škumpa fermežová v Evropě neroste, to ale neznamená, že se u nás škumpě nedaří. Již zmíněná škumpa ocetná, která se na podzim barví zářivou oranžovou, sice zřídka dosahuje kmene o průměru větším než dvacet centimentrů, ale pro výraznou kresbu dřeva je oblíbená zejména v řezbářství, kde se materiálem neplýtvá. Jedu se bát nemusíte – i škumpa ocetná sice může vyvolat podráždění kůže, ale riskantní je pouze kontakt s listy nebo čerstvou šťávou. Suché dřevo je zcela bezpečné. Plody škumpy koželužské, která se již od antiky používala k činění kůže pro vysoký obsah tříslovin, se dokonce v zakavkazské gastronomii používá jako koření na maso – bez jemného prášku zvaného sumah by se neobešly třeba tradiční ruské šašliky.
A při takové tradiční zakavkazské večeři bychom si rovnou mohli posvítit tradiční svíčkou – z čeho jiného, než ze škumpy? Tentokrát ovšem ze škumpy voskové, která pochází z dálného východu. V jejích peckách se hromadí lojovitý tuk, který byl dlouhou dobu důležitým exportním artiklem Číny a Japonska. Vylisovaný tuk v kusech hmotnosti až sto kilogramů se dovážel především do Anglie – byl totiž až o polovinu levnější, než vosk včelí, se kterým se mísil. Dodnes ho pod názvem Japanese wax najdeme třeba v pastách na boty nebo v balzámech na rty. Uvítají ho obzvlášť vegani, plně totiž nahrazuje funkce včelího vosku.
Helena Pánková
17. 3. 2014
Aktuálně
► Landscape festival - pražská nádraží nevyužitá 21. 6. - 2. 10. 2022
► Christiane Löhr poprvé v Čechách - od 16. 6. 2022 v Domě umění města České Budějovice
► Plán B - výstava na veřejných prostranstvích Litomyšle (12. 6. – 31. 8. 2022)
► Magické aktuality. Vzpoura lenochodů. Michaela Černická / Jiří Černický (3. 6. – 25. 9. 2022)
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
7. 6. 09:37
Dobrý den, Michaeli, za kontakt budeme rádi. (Klidně pošlete na ...
Valérie - DUNGSE, budoucnost z výkalů
15. 5. 11:42
Dobrý den, děkuji za zajímavý článek, je škoda, že se stejně systémově nepostupuje i ...
Michael Rada - Budoucnost začíná v době kamenné
15. 5. 11:22
Děkuji za zajímavý článek. v lo%nském roce jsem se dozvěděl o nátěru z kravské moči, ...
Michael Rada - DUNGSE, budoucnost z výkalů