Všímáme si

Všímáme si: Nový materiál podobný diamantu a kadeřnictví z přírodních materiálů

Všímáme si: Nový materiál podobný diamantu a kadeřnictví z přírodních materiálů
Všímáme si: Nový materiál podobný diamantu a kadeřnictví z přírodních materiálů

Autor: redakce Material Times • Zdroj úvodního ilustračního obrázku: Material Times/Magic Media

Nový materiál tvrdý jako diamant

Vědcům se podařilo vytvořit syntetický materiál z uhlíku a dusíku, který je téměř stejně tvrdý jako diamant. Stal se tak druhým nejtvrdším známým materiálem na světě. Již v roce 1989 se objevila teorie, že by se za obrovského tepla a tlaku z uhlíku a dusíku dal vyrobit takový materiál, jenomže veškeré snahy o jeho výrobu selhaly. Nyní ale vědec Dominique Laniel z Edinburské univerzity ve Velké Británii a jeho kolegové vytvořili malé vzorky tohoto materiálu. Dosáhli toho stlačením uhlíku a dusíku mezi diamantovými hroty při 700 000násobku atmosférického tlaku a zahřátím na 3000 °C pomocí laseru. Potenciálně by se mohl používat v řezných nástrojích, senzorech, nebo ve výbušninách.

Kadeřnický salon z přírodních materiálů

Kadeřnický salon jménem Buller and Rice otevřel v Londýně nové prostory, jejichž interiér je složen z mořských řas, korku nebo houbové kůže. Psal o tom web Deezen. Zakladatelé společnosti Anita Rice a Stephen Buller si interiér navrhli sami a zaplnili jej výtvory na míru od designérů a výrobců. Spolupracovali například s dánským Natural Material Studio. „Chtěli jsme se ponořit do hloubky toho, co se může stát s rostlinnou hmotou," vysvětlila zakladatelka salonu Anita Rice. A tak jsou jejich závěsy vyrobeny z materiálu na bázi žlutých mořských řas a připomíná latex. Stěnu mají z korku a brzy přidají také polštáře z houbové kůže. Svítidla jsou vyrobena z recyklovaného papíru a řas.

Záhony z mycelia

Studenti a výzkumníci z americké Rhode Island School of Design vytvořili plovoucí záhony zvané Biopody. Jsou vyrobeny z mycelia a čistí vodní toky od znečišťujících látek. Čištění dosahují pomocí bioremediace neboli opětovného zavádění mikroorganismů, jež přirozeně dekontaminují své prostředí. Kromě čištění slouží také k navracení původních rostlin do degradovaných mokřadů. „Zaměřili jsme se na řeku Providence, protože se jedná o významnou vodní cestu v koridoru řeky Blackstone, urbanizovanou řeku s dlouhou historií znečištění," vysvětlila vedoucí projektu Katia Zolotovsky.