Je až ohromující, s jakým nadhledem monumentální dům skrytě dominuje místní situaci a zapouští hluboké kořeny, i když je vytržen z měřítka lokální staleté anglické architektury, ale i společnosti místních, nic netušících obyvatel. Shlíží na horizont krajiny z kulturní vertikály vznešeného obývání. Je skrytou, horizontálami monumentálních desek stlačenou dominantou. Palladiovský odkaz je ve vznešenosti domu a jeho umístění v podobné situaci – dům přehlíží malebnou scénu nádherné univerzální krajiny ze skvěle vybraného místa, lemovaného pilíři kmenů staletých pinií, odkazujících na Řím.
Při tichém prožívání vznešených prostor napadají hosta scény Kubrickovy Vesmírné Odyssey, jako bychom byli součástí jiného časoprostoru. Dům člověka povyšuje a nutí k přemýšlení a kontemplaci.
Trvalý odkaz architektury s přesahem pro budoucnost je zřejmý z každého detailu. Nabízí úžasný komfort a potlačuje jakoukoli zbytečnost, není v žádném případě minimalistický, je dokonalý, intimní, příjemně obyvatelný, tichý, je to dům pro všechny smysly.
Dům je vrostlý do situace – jako umem člověka povýšený kámen – a bude zde i za tisíc let. Skvěle zpracované nadčasové detaily z betonu a kamene budou obdivovány po staletí, i když se rozpadne křehký skleněný závoj neviditelných stěn a zbytky měkkých detailů z ušlechtilého dřeva budou připomínat kulturní vrstvu naší doby, stejně jako ji připomínají v Pompejích a na jiných místech kultury civilizací jakoby nedávného starověku.
Autor textu je architekt
Foto: Tomáš Hendrych
