Za projektem pulping + stojí Ina Turinsky, Sophia Reißenweber a Andi Wagner – trojice průmyslových designérů z Halle (Saale), které společně tvoří studio ponton works. Navazují na své společné zkušenosti z BurgLabs Univerzity umění a designu Burg Giebichenstein v Halle a na spolupráci s profesorkou Mareike Gast a dalšími kolegy. Jejich předchozí projekty insectmatter a Flushed vytvořily koncepční i technický základ pulping +.
V pulping + se ponton works vzaměřují na snižování podílu dřevních vláken a jejich nahrazování regionálními rostlinnými alternativami. Podíl rostlinných vláken ve výsledném materiálu se podle požadovaných vlastností pohybuje mezi 10 a 70 %, zbytek tvoří recyklovaná celulóza. Změnou tohoto poměru lze cíleně ovlivnit hustotu, pevnost i kvalitu povrchu, a přitom zachovat biogenní charakter materiálu. Všechna vlákna, povlaky i pigmenty pocházejí z obnovitelných biologických zdrojů, takže celý materiálový systém lze v rámci výroby opakovaně recyklovat. Materiál lze znovu rozpustit a reformovat bez ztráty kvality a mimo cirkulární systém zůstává plně biologicky rozložitelný.
Designéři pracují s různorodými regionálními vlákny z okolí Halle (Saale) v Německu – od energetických plodin a rychle rostoucích teplomilných druhů s C4 typem fotosyntézy, přes mokřadní rostliny ze znovu zavodněných rašelinišť, až po textilní plodiny a zbytkové suroviny z městských parků. Patří mezi ně například orobinec, mužák (Silphium), len, ozdobnice (Miscanthus), luční směsi trav a bylin, konopí, mořská tráva (Zostera) i zbytky z pěstování řepy.
Vlastnosti materiálu dolaďují pomocí funkčních povlaků ve finální fázi zpracování. Využívají biopolymery jako chitosan, kasein či karnaubský vosk, které lze znovu rozpustit a zároveň mohou nést přírodní pigmenty. Povlaky umožňují měnit barvu, lesk i míru ochrany povrchu, aniž by narušily kompatibilitu s cirkulárním materiálovým systémem. Chitosan lze vyrábět z chitinu získaného z kutikul larev mouchy Black soldier fly (Hermetia illucens, česky bráněnka stájová), chované v Evropě jako krmivo pro hmyzožravé živočichy. S tímto zdrojem pracovali také ve svém výzkumném projektu insectmatter. Výhodou je možnost využít lokální odpad z hmyzích farem jako vstupní surovinu.
A jaká je vize pulping + do budoucna? Ina Turinsky z ponton works říká: „V současné době se všechny naše vzorky a prototypy vyrábějí v laboratorním zařízení. Dalším krokem bude přenos našich zjištění do průmyslového technického centra, kde se otestuje škálovatelnost, optimalizují procesní parametry a ověří se cirkulární výkonnost v reálných výrobních podmínkách.“ Do budoucna by mohl mít materiál široké spektrum využití – od produktových obalů po interiérové doplňky či designový nábytek. Zásadní je však především myšlenka udržitelného designu. Dle Turinsky materiály a výrobní techniky neurčují jen vlastnosti produktu, ale i to, kdo se do procesu zapojí. Výběrem konkrétních vstupních vláken z regionálních vedlejších produktů lze propojit zemědělství, průmysl a design do společné hodnotové sítě – regionální komunity výroby a recyklace.
