CZ / ENG

Všímáme si

Budoucnost indonéských farmářů může vyrůst z hub a odpadu

Tým mladých indonéských inovátorů přichází na trh s lokálně dosažitelným a udržitelným materiálem. Vyrábějí ho z rostlinných zbytků prorostlých houbou. Za několik měsíců plánují spuštění výroby ve velkém. Mycotech je odolný stavební materiál z „odpadu“ zemědělské produkce a hub. Jeho výroba a použití může v Indonésii snížit problematickou těžbu stavebního kamene i produkci CO2.

Budoucnost indonéských farmářů může vyrůst z hub a odpadu

„S každou novou budovou přijdeme o jednu horu,“ ilustrují problém s těžbou surovin inovátoři, kteří vidí řešení v používání lokálních obnovitelných zdrojů. Místním pěstitelům chtějí nabídnout zhodnocení dosud nevyužívaných částí jejich produkce a následnou výrobu dosažitelného lokálního stavebního materiálu.

V týmu, který za vývojem nového biokompozitu stojí, jsou mladé ženy i muži z různých oborů – využívají znalosti z oboru mikrobiologie i architektury. „Mycotech propaguje integrovaný systém pěstování plodin a nakládání s odpady. Zaměřujeme se na výzkum a výrobu kompozitních stavebních materiálů z rostlinného odpadu pomocí jednoduché technologie, kterou lze lehce uzpůsobit a využít v malovýrobě,“ říká Ronaldiaz Hartantyo, jeden ze dvou iniciátorů projektu.

„Naše biokompozitní cihla získala certifikát žáruvzdornosti třídy A, je to lehký materiál odolný vůči zatížení i nárazu,“ představuje jeho konstrukční výhody a dodává, že cihly se mohou sesazovat do větších stěn a desek. Jejich design a konstrukce je variabilní, výsledná podoba by měla vzejít z místních stavebních postupů a potřeb obyvatelstva.

Kromě nosných cihel umožňuje technologie výrobu dlaždic i komponentů k výrobě nábytku

Firma nyní cílí na spuštění velkovýrobní kapacity, která bude vyrábět okrasné dlaždice do interiérů

Indonéští zemědělci vyprodukují za rok sto dvacet milionů tun nepotřebných zbytků, mimo jiné také z nechvalně známých plantáží palmy olejné. Zemědělci se nepotřebného odpadu často zbavují pálením. Mycotech nabízí alternativu – přebytečná masa organického materiálu může posloužit jako surovina pro nový biokompozit.

Tvoří ho například piliny, zbytky tapioky, rýžové nebo arašídové slupky, kokosová vlákna a substrát, který zbyde místním farmářům po sklizni hlívy ústřičné. Pomocí cirkulace vzduchu se do směsi přirozeným způsobem zavanou předem připravené spory houby, jejíž mycelium – jemné kořínky hub vytvářející husté sítě – směs prováže a zpevní. Po dvaceti až třiceti dnech projde hotový materiál vysokou teplotou a po usušení je připraven k použití.

„Dlouhodobým cílem je mimo jiné dodávat prefabrikované stavební panely,“ říká Ronaldiaz Hartantyo, který se ve firmě stará hlavně o marketing

Spojení mycelia a rostlinných zbytků nabízí částečné řešení místních ekologických i ekonomických problémů

Kultivací hub ve spojitosti s uvědomělým a udržitelným způsobem života se mladí Indonésané Ronaldiaz Hartantyo a Adi Reza, stojící za firmou Mycotech, zabývají dlouhodobě. V roce 2012 přišli s DIY projektem Growbox, díky kterému lidem žijícím ve městech nabídli pohodlný způsob, jak si doma v krabičce vypěstovat houby. Krabičky s rozličnými druhy hub prodávají úspěšně dodnes. Úspěch v gastrosféře se nyní pokoušejí rozšířit i do oblasti stavebních materiálů. 

Domácí houby z krabičky Growbox

Myšlenkové podhoubí autorů obou projektů zůstává podobné: strukturu nového materiálu přirovnávají k tempehu – tradiční fermentované potravině ze sóji

Jejich přírodní stavební materiál nyní přechází z fáze výzkumu a vývoje k výrobě. „Nezvládáme zatím více než jeden projekt za měsíc,“ říká Hartantyo a dodává, že připravují vzorové budovy, interiérové aplikace i způsob, jak později výrobu decentralizovat a přenést do lokální roviny. Technologie by pak mohla uspokojit místní obyvatele stejně jako náročné zákazníky z celého světa.

Problematika bioodpadů ze zemědělské produkce je aktuální v Evropě i v Česku. Ředitelka Institutu cirkulární ekonomicy Soňa Jonášová to vysvětluje: „Jsme v situaci, kdy na velkém množství ploch hospodaří farmáři s intenzivním systémem produkce, monokulturami a bez významného vztahu k půdě. Nefungují tak postupy, které byly pro naše předchůdce samozřejmé: uzavírání toků živin a navracení organické hmoty do půdy. To je zásadní problém a souvisí právě s velkým množstvím neefektivně využívaných bioodpadů. Přitom uzavřený systém bioodpadů přináší výhody v podobě vytvoření podmínek pro funkční spolupráci mezi zemědělci a zpracovateli či dalšími články řetězce. Díky mezioborové spolupráci, stejně jako tomu je mezi zemědělci v Indonésii a inovátory v oblasti stavebnictví, můžeme tvořit takové systémy, kde by odpad nevznikal. Právě takový systém je charakteristický pro cirkulární ekonomiku, což je funční systém, na jehož zavedení v rámci naší organizace pracujeme."

O houbách se v oblasti designu a stavebnictví mluví již dělší dobu. Vývojem houbových stavebních materiálů a nábytku se za zájmu předních galerií dlouhodobě zabývá například designér Philip Ross. Americká firma Ecovative s pomocí hub vyrábí obalový a izolační materiál. Mycelium v tomto případně prorůstá vedlejšími zemědělskými produkty, jako jsou slupky z pohanky, ovesných vloček nebo bavlněné otřepy.

„Materiál může prorůstat do různých tvarů podle formy. Proces trvá pět až sedm dní. Další růst mycelia je ukončen vysokou teplotou,“ dodává konzultantka knihovny materiálů matériO Pavlína Jochcová a dodává, že do skupiny materiálů, které vznikají na základě bioinženýrského výzkumu, patří další zajímavé materiály – některé z nich pracují například s různými kmeny bakterií.

 

Text: Kateřina Zvelebilová, zdroj foto: web mycote.ch

► V prvním tištěném vydání magazínu Material Times najdete například článek o dílech včel a chrostíků, která se dostala až do galerií designu a umění ► k dostání je na vybraných v Praze, Brně, Ostravě a Liberci a e-shopu PageFive.

20. 6. 2016

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.