Vývoj miniplic je dalším úspěchem v bouřlivém výzkumu organoidů pěstovaných z kmenových buněk. Organoidy jsou trojrozměrné tkáně, které do jisté míry napodobují strukturu a fungování jednotlivých tělesných orgánů. Nedávno to byly minimozky vytvořené pro výzkum Alzheimerovy choroby anebo minijátra ke studiu závažných onemocnění jater. Vědcům slouží jako pozoruhodná alternativa k využívání laboratorních zvířat nebo buněčných kultur lidských buněk.
Cystické fibróza je smrtelná dědičná nemoc, která postihuje převážně dýchací a trávicí soustavu. Pokusné plíce slouží k jejímu lepšímu pochopení. (foto: Nick Hannan, University of Michigan Health System)
Nick Hannan z Wellcome Trust-Medical Research Council Cambridge Stem Cell Institute a jeho kolegové použili k vývoji miniplic buňky pokožky pacientů s nejběžnější mutací vyvolávající cystickou fibrózu. Ve Velké Británii je tahle konkrétní mutace příčinou tří čtvrtin případů této dědičné nemoci. Buňky pokožky pak vědci přeprogramovali do podoby kmenových buněk, které se mohou vyvinout do prakticky kterékoliv buňky lidského těla.
S těmito buňkami poté v laboratoři úspěšně napodobili embryonální vývoj plic. Podařilo se jim spustit gastrulaci, při níž se z buněk endodermu vytváří přední střevo, a z něho posléze vyrůstají plíce. Nakonec buňky přesvědčili, aby vytvořily tkáň průdušinek, která má zásadní význam při výměně plynů v plicích a bývá zasažena při cystické fibróze nebo při některých plicních nádorech.
Text: Stanislav Mihulka, foto: SOCIALisBETTER, Flicker, Chi-Ja Ling from Finding Cheska studio a wikimedia
Publikováno se souhlasem Gate2Biotech (redakčně upraveno).
