Postoj ke smart materiálům, které se zásadně liší od běžných stavebních materiálů svou schopností aktivně reagovat na podněty, je stále silně ovlivněný zakořeněnými představami o pasivitě a neživotnosti materiálů a tradičními stavebními metodami. Tento přístup silně kontrastuje s flexibilním a dynamickým životním stylem nastupující generace. Manuel Kretzer, který vede na prestižní univerzitě ETH Zurich postgraduální program Master of Advanced Studies, prosazuje jiný pohled: smart materiály mají potenciál vytvořit „měkčí“, dynamičtější prostor, který se přizpůsobí potřebám jeho budoucích uživatelů. V roce 2012 založil výzkumnou skupinu Materiability - platformu, která propojuje architekty, umělce, designéry, studenty, vědce a výzkumníky. Společně sdílejí nadšení pro smart materiály, které jsou responsivní (aktivně reagující na podněty) a které lze programovat, a hledají jejich potenciální uplatnění v architektuře.
Materiability předcházel v roce 2011 první z větších Kretzerových projektů - workshop Actuated Matter, ve kterém tým účastníků z nejrůznějších zemí a oborů bez předchozích zkušeností se smart materiály navrhl a vytvořil model citlivé a pružné membránové struktury. Zářící struktura, která vznikla z elektroluminiscenčních displejů, elektro aktivních polymerů a ohebných audio panelů, osídlila prostor a takřka organicky se pohybovala a tiše vrněla. Zavěšena byla v nesmírně lehkém systému propojených ok z optických vláken, která jsou dostatečně pružná, aby struktuře umožňovala pohyb, a přitom pevná tak, aby unesla celou řadu komponent.
[[VIDEO:https://www.youtube.com/watch?v=yI8DP62Sg1Y]]
Workshop ukázal, že vysoce sofistikované materiály a struktury lze efektivně tvořit participací, spoluprací mnoha profesí a nápadů, a že výsledkem je struktura v mnohém podobná dnešní společnosti: dynamická, křehká, intenzivně propojená a propletená, která se chová poněkud nevyzpytatelně.
Kretzer již své projekty představil i v Praze v rámci projektu DAMADEI. Uvedl myšlenky, které stály za jejich vznikem: „měkká“ a přizpůsobivá architektura, autonomie skladebných prvků, ekologie (tedy propojenost) a umělá inteligence, adaptace živých organismů na změny podmínek.
„Nesnažím se vyvinout funkční prvek pro použití v architektuře. Smart materiály jsou zatím příliš citlivé a nespolehlivé, než aby mohly dlouhodobě sloužit třeba v náročných podmínkách exteriéru,“ říká o svém výzkumu Kretzer.
„Smart materiály jsou pro lidstvo nové a některé dosud nemají praktickou aplikaci. Jsou neprozkoumané a nevyzkoušené – a mě baví hledat jejich možnosti a hranice skrze experimentální projekty. Ruční zpracování materiálů pak mě i studentům umožňuje poznávat je z neobvyklého pohledu, než je ten ve skriptech,“ doplňuje.
Na svém profilu youtube zveřejnil návod na DIY výrobu elektroluminiscenčních displejů a detailně zaznamenává i výrobní postupy a materiály, které použil ve svých projektech. Poučit se tak mohou nejen jeho studenti, ale kdokoliv, kdo má zájem.
