„Proměna keramické hmoty, která autorským zásahem nabývá nové podstaty a nových významů, je hlavním východiskem prezentovaných prací,“ uvádí vedoucí ateliéru keramiky a porcelánu Maxim Velčovský, který je zároveň i kurátorem výstavy.
Lucie Krylová pracovala s myšlenkou vytvořit šlehačkový porcelán. „Rané pokusy, při kterých jsem chtěla docílit podobného nabývání hmoty, jaké můžeme díky tuku pozorovat při přípravě šlehačky, se nedařily.“ K zahuštění směsi sypkého porcelánu nakonec použila silikon, který dobře přiléhá k dalším materiálům a navíc hmotě dodává pružnost.
Adéla Chorá se zaměřila na praktické využití předmětů a vytvořila sérii květináčů, které lze přizpůsobovat z hlediska výšky i orientace na sluneční světlo. Vytvořila jednotlivé články, které se dají na sebe skládat do libovolné výše. Každá „kapsa“ na rostliny je navíc i polohovatelná podle slunečního svitu.
Tomáš Bárta vytvořil z keramiky bizarní 3D krajinu. Inspiraci přitom čerpal z geologických modelů z hodin zeměpisu a grafických diagramů zaznamenávajících činnost rádiových pulzarů potvrzujících existenci neutronových hvězd.
Až hitchcockovské zátiší připomíná studie ptáka od Martiny Kocmanové. Její sošky s názvem An Eagle on Your Mind znázorňují křehkost dravé zebřičky v pohybu.
Tři situace představuje Linda Vondrová, která pracuje se schopností lidské mysli vytvářet asociace a na jejich základě hledat spojitosti mezi různými aspekty každodenního života. Zdánlivě statické sloupy tak ožívají a stávají se součástí lidské činnosti.
Tématu rozpadu a rozkladu se věnuje Vendula Radostová. Pomíjivost hmoty znázorňuje pomocí sošek z nevypáleného porcelánu, které se po kontaktu s vodou v akváriu postupně rozpouštějí, a dochází tak k nenávratné změně.
Jana Štefková na výstavě prezentuje hned dva své projekty. Prvním z nich jsou netradiční urny uchovávající vzpomínky na zvířecí miláčky. Popel zde není obsahem nádoby, ale naopak se popelovou glazurou stává její vnější součástí.
Druhým projektem je kynutý porcelán: „Zajímalo mě nabývání hmoty, které by mi umožnilo vytvoření mnoha výrobků za použití malého množství keramického materiálu,“ uvádí Jana Štefková. Proto se rozhodla pro svůj projekt použít potravinářské kvasnice smíchané s cukrem. Tvar těchto výrobků definovala forma, jejich velikost pak ovlivnilo množství kvásku.
Připravila: Kateřina Hendrychová, Foto: UMPRUM
