Komentáře

Přidám svou zkušenost. Roky jsem sledovala Hello Wood a přišlo mi to z fotek báječné - skvělé projekty a uvolněná atmosféra, která z fotek přímo sálala. Loni jsem se díky změně v letních povinnostech mohla zúčastnit. Zkušenosti nejsou až tak pozitivní. Možná to bylo zadáním Cabin Fever, které bylo prostě příliš velké sousto pro všechny včetně organizátorů. Lidé z celého světa v podstatě přijeli dělat přenašeče stavebního materiálu a dělníky na stavbě bez hlubšího pochopení proč co a jak se staví. Představení projektu účastníkům, aby lépe zadání pochopili a něco se naučili, se nekonalo (samozřejmě byly různé týmy a různě velké chatky, takže nejde úplně zkušenost zobecnit). Co byl ale hlavní problém, byla zcela podceněná bezpečnost práce - žádné helmy, žádné lešení a jištění při práci ve výškách. Fajn, že se nikomu nic nestalo, ale bylo to dost na hraně.
Pro dost lidí je určitě přínosné mít možnost zatlouct hřebík, zavrtat vrut nebo si zanatírat (a že toho natírání u nás v týmu bylo - skoro půlka pobytu), ale to může člověk udělat i doma na chatě a učit se sám. Je to samozřejmě jiné v tom, že se člověk setká s lidmi z celého světa a to jídlo fakt stojí za to!!! Snad byl letošní ročník lepší, když bylo téma méně megalomanské a projekty méně svázané představou finální podoby. Fotky zase vypadají skvěle.
PS: O měsíc později jsem vyrazila na workshop v Estonsku vedený Hannesem Praksem, Mari Hunt a Sami Rintalou - o poznání lepší zážitek. Během deseti dnů stihli studenti jak navrhnout, tak postavit. Výsledná podoba objektu byla opravdu jejich práce. Improvizační i výukové schopnosti lektorů bylo radost sledovat.