CZ / ENG

JAK TO VIDÍ

Barvy si můžete vyrobit doma. Svět přírodních barev v dílně Markéty Kotkové.

Možnost koupit si barvy v potřebách pro výtvarníky má dnes každý umělec. Nebylo tomu tak vždy. Na tradici jejich vlastnoruční přípravy navazuje Markéta Kotková. Jsou podobné kvašovým či akvarelovým a připravuje je z hlín různých odstínů, které sbírá v přírodě. Využívá je pak k vlastní tvorbě a zkušenosti s jejich přípravou předává dalším lidem.

Barvy si můžete vyrobit doma. Svět přírodních barev v dílně Markéty Kotkové.

Text: Anna Veselovská, Foto © Markéta Kotková


Markéto, vaše výtvarná činnost má široký záběr. Malujete a tisknete na papír i látku.

Mezi technikami, kterým se věnujete, najdeme barevnou litografii, práci s akvahlinkami i suchý pastel. Co vás přivedlo k výrobě vlastních přírodních barev?
V mládí jsem nějakou dobu žila na Kanárských ostrovech. Mám k tomu místu vztah. Právě tady jsem před pár lety natrefila na práci švýcarské umělkyně Marie Anne Imhof, která na ostrově La Gomera vytvářela svou sbírku barevných pigmentů. Pohlednice s fotografií její instalace malých kalíšků s pigmenty různých odstínů mne velmi zaujala. Později, při jedné z procházek s dětmi z lesní školky, jsem objevila zdroj barevných hlín takříkajíc za humny. Na haldách vyvážek z lomu Čeřinka jsme našli úžasné poklady. Jedna halda byla zelená, v další haldě byly odstíny žlutozlaté, v další červené… Fascinovalo mě to.

To byl ten moment, kdy se zrodila vášnivá sběračka?

Asi ano. Začala jsem hlínu hledat a vidět všude. Od té doby si na procházky beru velký batoh, prázdné kyblíky a sáčky a někdy také holinky. Často zasvítí nějaká zajímavá barva i z vlhké rozorané půdy na polích. Rodina už je ze mne trochu nervózní. Na procházkách se stále zastavuju, obdivuju a sbírám. Nasbíranými poklady pak plním sklep, dřevník a při sušení někdy i obývák…

Povězte nám něco víc přímo o akvahlinkách. Tak svým barvám říkáte, že?

Název akvahlinky jsem si vymyslela sama pro jedny z barev, které vyrábím z nalezených hlín a současně jsou podobné akvarelovým barvám. Možná vlastně spíše připomínají kvaš, protože jsou takové matně krycí. Zpracovávám i rostlinné pigmenty, připravuji z nich barevné inkousty. Ze sbíraných pigmentů jsem zkusila vyrobit třeba i voskovky. 

Jakou škálu barev máte k dispozici? Když rozsah palety určuje příroda, jsou tu nějaká omezení?

Ano, škála barev je určitým způsobem omezená. Jde o různé odstíny žluté, oranžové, hnědé, některé jsou do zelena, nebo fialové. Tyto barvy, které je možné připravit přímo z hlín, doplňuji o uhlíkovou čerň a mayskou modř, kterou vyrábím podle starodávné receptury z bílé hlíny a indiga. Další barvy ale nepřidávám, protože mi to omezení něčím vyhovuje. Je v něm vlastně svoboda. Navíc pracuji s jistotou, že se k sobě veškeré ty barvy přirozeně hodí.

Mají akvahlinky nějaké další výhody?

Akvahlinky vyrábím z minerálních pigmentů, takže jsou barevně stabilní – na rozdíl od některých rostlinných přírodních pigmentů, které reagují na pH podkladu a jsou světlocitlivé. Obrovskou výhodou a velkým kouzlem akvahlinek je, že si je každý může vyrobit sám. A navíc z toho, co najde okolo sebe v přírodě.

Jak při výrobě svých barev postupujete?

Na začátku jsou hroudy suché hlíny. Ty se v hmoždíři rozmělní na prášek, který je pak ještě potřeba prosít, aby byl co nejjemnější. V dalším kroku se utře s přírodním pojidlem a plní do pánviček. Recept na výrobu pojidla z medu, vaječného bílku a arabské gumy jsem objevila mezi starodávnými recepturami středověkých iluminátorů. Ale než se tak stalo, pokoušela jsem se pojit pigmenty třeba pivem nebo cukrovou vodou.

Své zkušenosti zájemcům předáváte dál. Jak takový kurz probíhá?

Společně si připravíme pojidlo, a pak si každý vybere své hroudy hlíny. V místech, kam přijíždím a nemám je zmapovaná, by bylo příliš náročné chodit s lidmi nejdříve hledat a sbírat hlínu. Proto s sebou hlíny vozím a každý si z nich může vybrat čtrnáct odstínů pro svoji paletu. Hlínu je pak třeba rozmělnit v hmoždířích. Stůl se začne plnit barevnými prášky a všichni jsou spokojení. Drcení hlíny a příprava pigmentu se zdá být vysloveně terapeutická.

Komu jsou vaše kurzy určené?

Často přicházejí lidé, kteří malují a mají vztah k přírodě, nebo učí výtvarnou výchovu. Děti totiž může tento proces velmi zajímat. Dokonce víc než samo malování akvahlinkami. Mají rádi práci s hmoždířem, přesívání pigmentu a všeobecně proces výroby, při kterém zažijí proměnu hrudky hlíny v barvu, se kterou mohou později pracovat.


Markéta Kotková (1976) se narodila v Praze. Část života strávila na Kanárských ostrovech, v současné době žije v malé vesničce v Českém krasu. Věnuje se barevné litografii, malbě a ilustraci. Vydala několik autorských knih pro děti - Cesta Malého Medvěda, V korunách stromů se mi zdálo a Vyrostla tu kytička. Aktuálně se zabývá experimenty s výrobou barev z přírodních pigmentů – z hlín i rostlin. S barvami pak maluje, nebo je používá pro tisk a barvení látek. Své objevy a zkušenosti předává dětem i dospělým na zážitkových dílnách.

15. 12. 2022

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.